Ruské banány a kundí show

To, že moc převzal po Medvědovovi Vladimír Putin, na složitosti spravování Země Ruské nic neulehčuje. Naopak Putin jako reformátor si toho naložil zase o trochu více než jeho předchůdce. Pohybuje se ve složitě postaveném dominu, kdy jediný lehký závan pohybu může spustit pád kostek.

Proč by tedy měl Putin riskovat kvůli pěti holkám? Kdysi v Rusku bolševici přidusili křesťanskou víru na minimum a zavřeli 90 % kostelů. Od devadesátých let se ruská vláda snaží  jak může, aby víru vrátila kam patří, mezi prosté lidi kterých je v Rusku stejně tolik jako v každé jiné zemi třetího světa. Ti lidé mají nízké příjmy, pracují za ztížených podmínek a nesou si kříž schizofrenie. Co jiného by jim mělo pomoci než víra? Má snad někdo ze západních kritiků jiný recept?

Nebo ten recept jsou právě nějaké holky s názvem, který musí odpudit každého trochu soudného člověka. Pussy Riot je anglicky Vyvádějící Kundy - anebo se dá anglicko-rusky formulovat Kundy řvou (ariut = rusky). V kuklách vlezou do kostela, který pravidelně navštěvuje člověk, jenž už nic jiného než Boha nemá. V momentu stupidního výjevu se bortí aura jeho chrámu, kde několikrát týdně nabíral pocit naděje a obnovoval síly. Životem zmítaná a sama o sobě labilní ruská duše v ten moment ztrácí - paradoxně v místě, kde hledá naději - půdu pod nohama.

Kdo koho tedy napadl - Putin, Pussy Riot? Nebo P. R. věřící lidi, kteří prostě chodí to práce a ke konci měsíce si dají dvě bídná jídla denně, aby vyšli s výplatou. Jezdí starými, smradlavými autobusy, ve kterých prosedí čtyři hodiny denně, mají doma čisté děti, pro něž udělají vše, jen by se měly lépe. Sní a modlí se v kostele jako každý jiný křesťan ve světě.

Rusko je z velké části osídleno vesnickými lidmi, kteří se po desítky let nijak zvlášť nevyvíjeli. Národ do devadesátých let žil svobodně za prostých společenských pravidel.  Po roce devadesát přišla civilizace nepochopitelná a dodnes pro Rusy neuchopitelná. Je vůbec s podivem, že se podařilo Putnovi homogenizovat tolik nábožensky, mentálně a kulturně roztříštěnou masu divokého východu v docela bezpečnou a stabilní společnost. Chápete, že to není jednoduché, pokud Rusko opravdu znáte.

Fakt, že za hranicemi Ruska jsou lidé, kteří nikdy Rusko nepoznali, a dokonce ani nikdy nebyli v Rusku a přitom mají hlasité výhrady vůči soudu s Pussy Riot vypadá z pohledu Velkého Medvěda opravdu směšně. Jako by nějací komáři měli za mne řešit, jestli mi laň, kterou právě žeru, pomůže přežít zimu. Přál bych někomu z našich politiků, aby si zkusil na jeden den podržet ruské kormidlo. Myslím, že by už před obědem měl na dlaních puchýře. To je něco jiného než celé dny plkat v Malé České o ničem. Stejně tak je o ničem prohlášení nějakého režiséra, že Rusko je banánová země. Ten pán ve svých 45 letech v uměleckém procitnutí objevil to, co svět ví už od doby, kdy vystřelila Aurora.

Ruská povaha je velmi polarizovaná. Za normálních okolností je silným parním strojem, bezpečně si bafajícím, pokud jede stabilní rychlostí. Jak jen by se rozjel trochu více, pak už by se velmi těžce zastavoval. Putinovi tady jde o udržení nějakého stavu dovolujícího co nejméně výkyvů. Tím logicky problémy, kterých je v Rusku opravdu dost, alespoň nenarostou.

Cizinci by měli spíše ocenit Putinovu snahu o stabilitu Ruska, protože to znamená větší bezpečnost i pro ostatní svět. I když to z našeho pohledu dělá kostrbatě a zápasnicky… on ví, co na divočáky platí. Nedej Bůh jim dát západní demokracii. Tak rozeberou Kreml do základů a postaví si z něj chaty na zahradách.

Místo toho v konečném důsledku v kauze P. R. by chtěli západní demokratická hnutí po Putinovi, aby postupoval jako před ním komunisté. Ničil v lidech to jediné, co není za peníze – víru v Boha. Ve srovnání s Rusy lidé na západě žijí pohodlně. Z nudy, plezíru, horlivosti a neznalosti potom vypouštějí soudy, pořádají spásné a všeobjímající koncerty a píší otevřené dopisy. Myslím, že je mnoho lepších způsobů jak pomoci některým Rusům než implantace západní demokracie, po které skoro žádný Rus netouží. Možná by se divili, jak by se leckdo z nich cítil svobodněji v Moskvě než v Praze nebo Londýně.

Jistě …při pohledu do ruské soudní síně běhá člověku po zádech ruský mráz. Běhá nám. Rusové to tak nevnímají, je jim to u zadku. Tady se denně dějí věci, které jsou u nás nemyslitelné, doktoři bijí raněné, policie nohama nakope do kufru auta zadrženého, a umírajícího člověka na chodníku si nikdo nevšimne. Jsou to normy země pomalu si zvykající na standardy, jež ve vyspělých zemích platí už sto let. Že je člověk člověku vlkem platí v Rusku více než kdekoliv jinde. Oni se nenávidí navzájem a věčně spolu bojují – v práci, v obchodech i při rekreaci.

Jedna z věcí, kterou Putin dělá výborně (zřejmě díky sportovní průpravě) je, že v Rusech udržuje ducha pospolitosti a kamarádství, což se mu daří, aniž by používal revolučně-budovatelské proklamace. I on sází na člověka jako individualitu. A kromě toho, že trestně stíhá holky z P.R., také od počátku roku 260 poslanců, o tom se na západě nemluví.

Určitě Rusko nese atributy totality, ne však více než některé vyspělé země. Mohu-li srovnávat, pak mne spíše děsí, jak Rusové slepě kopírují na povrchu nenáviděný, ale v hloubi duše obdivovaný americký vzor. Problémem Ruska je spíše mužský šovinismus dusící zemi stejně, jako před nástupem Luly da Sylvy dusil Brazílii. To už je ovšem jiná kapitola a problém, který akce odvážných holek nevyřeší, naopak… ta akce opět připomněla, jak mohou být Rusky agresivní.