Test implicitních asociací: Jsme skrytí rasisté?

Považujete se za otevřeného člověka bez předsudků. Ani by vás nenapadlo myslet si předem něco špatného například o příslušnících jiné rasy, než je ta vaše. Jenomže co na to nevědomí? Má stejný názor jako vy? Odpověď na tuto otázku vám může pomoci nalézt počítačový test implicitních asociací, který vyvinuli studenti z Harvardské univerzity. Ale pozor! Možná se o sobě dozvíte něco, co jste vědět nechtěli.

Například to, že silně automaticky upřednostňujete vlastní rasu. „Samozřejmě, že neupřednostňuji,“ můžete se dohadovat s výsledky testu. Vědomě jste možná skutečně nepředpojatí. Jenomže tento test je konstruován tak, aby prověřil postoje, které jsou vašemu vědomí skryty – tzv. implicitní postoje. Tvůrci testu vycházejí ze základního předpokladu, že se tyto implicitní postoje promítají do asociací, které si vytváříme v návaznosti na určitý objekt.

Jak takový test probíhá? Znáte čtyři kategorie. (Např. Dobrý, Špatný, Afroameričané a Evropští Američané). Ke každé z těchto kategorií se vážou jednotlivá slova a obrázky. (Pro kategorii Dobré jsou vybrána slova jako Láska, Mír, Potěšení; v kategorii Špatné pak např. Utrpení, Hrůza či Zlo. Do rasových kategorií patří obrázky příslušníků dané rasy.) Vaším úkolem je co nejrychleji zařadit postupně prezentovaná slova a obrázky do jednotlivých a sloučených dvou kategorií. Vyhodnocení je pak založeno na rychlosti, s jakou dovedete rozřazovat.

Pokud se vám průběh testu zdá až dětinsky jednoduchý, znamená to, že vaše asociace jsou silně zautomatizovány. Můj osobní moment frustrace přišel, když jsem měla slova rozřadit mezi kategorie Špatné a Evropští Američané a Dobré a Afroameričané. Musela jsem v té rychlosti opravdu namáhat mozek, abych trefila tu správnou kategorii. V tu chvíli jsem se skoro styděla sama před sebou. Statistiky ovšem ukazují, že podobné pocity jako já možná mělo až 70% testovaných. Tolik z nich totiž vykazuje více či méně automatickou preferenci pro lidi bílé pleti.

Proč tomu tak je? Autoři testu se domnívají, že zejména v americkém kulturním kontextu za to může historická tradice, která dlouhodobě posilovala vytváření negativních asociací v souvislosti s Afroameričany. Svůj podíl viny zřejmě nesou i masová média, v nichž jsou černoši často zobrazováni v negativním světle.

Dá se však vůbec na takové výsledky spolehnout? Je celkem přirozené, že test, který vás, zjednodušeně řečeno, označí za skrytého rasistu, se nevyhne kritice. Např. ve studii z roku 2008 se můžete dočíst, že testy implicitních asociací mají své metodologické mouchy a nejsou tak úplně spolehlivým ukazatelem toho, co se odehrává v zákulisí lidského mozku.

Na stránkách Projektu Implicit můžete vyzkoušet mnohé varianty testu, které se snaží přijít na kloub nejednomu stereotypu. Zjistěte, zda dáváte nevědomou přednost heterosexuálům před homosexuály, štíhlým před obézními nebo ženám v domácnosti před těmi, které dělají kariéru. Poté nám můžete dát vědět, jaké dojmy ve vás tento kontroverzní test zanechal.

___________________________________________________________________________

Bottom line: Máte o sobě až nesnesitelně dobré mínění? Výsledky testu implicitních asociací to mohou změnit.