Průměrný Čech by si měl na penzi našetřit aspoň půl milionu. Jinak si utáhne opasek

Průměrný důchod v České republice činil koncem loňského roku 10 552 korun. Výše penze, kterou lidé považují za dostačující, se ale podle odhadu šéfa Penzijního fondu Komerční banky Pavla Jiráka pohybuje kolem patnácti tisíc korun. I když se u jednotlivých důchodců tato částka samozřejmě liší, obvykle jim k dosažení "dostatečné" penze chybí několik tisíc korun měsíčně.

Naspořit takovou částku v penzijních fondech je zatím v Česku obtížné. Fondy investují – i kvůli stávající legislativě (případnou ztrátu v některém roce hradí akcionář) konzervativně a stěží překonávají inflaci. Potvrzuje to i skladba jejich majetku koncem roku 2011. Na aktivech těchto fondů ve výši 246,7 miliardy korun se 86,7 procenta podílely dluhopisy, akcie jen 0,4 procenta a podílové listy fondů 2,4 procenta.

To se od příštího roku změní. Češi si budou moci vybrat, zda zůstanou v transformovaných fondech, které vzniknou z těch stávajících, nebo zda vstoupí do nových penzijních fondů s agresivnější strategií. Transformované fondy jim budou dál garantovat, že neskončí v žádném roce ve ztrátě, ale na úkor nižších výnosů. Nové fondy by jim měly vydělat více, ale na úkor většího rizika.

Správci fondů zatím o nově chystaných strategiích příliš nehovoří. "Klientům nabídneme tři až čtyři účastnické fondy, z toho jeden konzervativní," říká předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok.

Penzijní fond ČSOB Stabilita nabídne podle mluvčí banky Pavly Hávové zájemcům maximálně tři fondy s různou investiční strategií.

Lidé budou čekat, jak se nové fondy osvědčí

Více známo je o nových fondech Penzijního fondu Aegon. Ten chce pro třetí pilíř (důchodové připojištění) nabídnout čtyři nové důchodové fondy – vedle transformovaného a konzervativního také vyvážený a dva dynamické fondy. Klienti by si z nich mohli sestavit portfolio podle svého uvážení.

Podobnou nabídku chystá také AXA penzijní fond, který chce zájemcům nabídnout tři různě rizikové fondy.

Při konzervativním přístupu Čechů k investicím a nejistotě na finančních trzích asi nebude zpočátku velký zájem o agresivněji investující fondy. Kdo si ale chce přilepšit na důchod a nezbývá mu do penze pár let, měl by se o ně rozhodně zajímat.

Potvrzují to také očekávání lidí, kteří se blíží důchodovému věku. Podle Rusnoka lidé čekají 1,5 až dvakrát vyšší příjem, než nakonec vychází jejich reálný státní důchod. "Rozumná úroveň důchodu a úspor, aby si penzista zachoval dosavadní životní standard, je stejná jako dvě třetiny až tři čtvrtiny jeho bývalého čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání," dodává Rusnok.

Také šéf Penzijního fondu České spořitelny Aleš Poklop považuje za optimální mít na penzi k dispozici částku odpovídající 75 procentům předchozího čistého příjmu. "Realita je ale taková, že státní důchod člověka s průměrnou mzdou činí necelých 60 procent jeho čistého příjmu a dá se očekávat, že tento náhradový poměr bude vzhledem k demografickému vývoji klesat. Proto bude třeba mít i jiné zdroje příjmu," upozorňuje Poklop.

Člověk, který odchází do důchodu v 63 letech s průměrnou hrubou mzdou 24 tisíc korun, by měl mít podle Poklopa pro zachování celkového příjmu ve výši 75 procent čisté mzdy našetřeno 500 až 600 tisíc korun.