Historicky nejhorší výsledek voleb pro ODS, debakl TOP09, úspěch ČSSD a regionálních sdružení a nebezpečně sílící vliv komunistů – tak vypadaly v posledním týdnu titulky většiny médií. Jak ale ovlivní výsledek voleb zastoupení žen? Většině voličů a voliček připadá možná tato otázka marginální, o stavu naší demokracie však nízké zastoupení žen leccos vypovídá.

Již analýzy kandidátních listin naznačovaly, že pokud jde o zastoupení žen, velké „revoluce“ se ani tentokrát nedočkáme – na kandidátních listinách se objevilo 28 % žen, mezi nominovanými do Senátu pak pouhých 18 %. Výsledek voleb tak byl pro mne vcelku příjemným překvapením – zastoupení žen v krajských zastupitelstvech vzrostlo o více než 2 % na 19,7 %. Za tímto – byť drobným – nárůstem stojí především úspěch levice a některých regionálních sdružení.

Zajímavý byl průběh voleb do Senátu. Ačkoli v 1. kole byla nominována jen pětina žen, do 2. kola postoupily ženy v celé třetině volebních obvodů. V konečném výsledku pak uspěla čtvrtina kandidátek – celkové zastoupení žen v Senátu tak bohužel kleslo z 15 na 14 senátorek. Na konečný výsledek měla dle všeho vliv zejména politická příslušnost kandidujících – 4 ženy, které bojovaly i v druhém kole, byly nominovány za KSČM. 

Potvrzuje se tedy stále totéž - velké strany nejsou ochotné ženy do voleb nominovat a umisťovat je na volitelná místa kandidátních listin. A dokud nedojde ke změně ve velkých stranách, které (i přes své skandály) získávají nejvíce mandátů, nedojde ani k významnému posunu směrem k vyrovnanému zastoupení obou pohlaví.

O nominacích a umístění na kandidátní listině rozhodují místo schopností a kvalifikace daného kandidáta či kandidátky spíše kontakty a vazby „v pozadí“. Jak Fórum 50 % upozorňovalo již po tzv. kroužkovací revoluci ve volbách do Sněmovny v roce 2010, nelze spoléhat ani na preferenční hlasování jako na bezpečný nástroj prosazování žen do politiky. Na zákulisní hry a pánské kluby je i naše kampaň na podporu „kroužkování“ žen krátká. Tyto volby jasně ukázaly, že ke změně současného stavu, kdy je politika zhruba z 80 % dominována muži, povedou pouze systémová opatření v podobě kvót určujících minimální zastoupení a umístění obou pohlaví na kandidátních listinách.

Přes všechny špatné zprávy, které se jako kolovrátek opakují takřka po každých volbách, však přesto zakončím jednou optimistickou. Osobně mne velice těší úspěch dvou významných žen – bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové a vědkyně Evy Sykové. Obě jsou vzdělané a kvalifikované ženy pevných názorů, obě také pokládají téma zastoupení žen v politice za významné (ostatně obě se připojily i ke Koalici za vyrovnané zastoupení). Svítá tak naděje, že se  problematika rovných příležitostí žen a mužů začne s vážností diskutovat i na parlamentní půdě. 

Kompletní analýzu výsledku voleb z genderového hlediska naleznete na Fóru 50 %.