Rezignace, radikalizace, Regionálové. Povolební Ukrajina

Je druhý den po volbách a máme tu předběžné výsledky ukrajinských parlamentních voleb. V poměrné části: Strana regionů 31,8%, Báťkivščina 24,2%, Komunistická strana Ukrajiny 13,9%, UDAR 13,5 %, Svoboda 9,6%. Celkem by ale počet získaných mandátů měl vypadat zhruba takto. Strana regionů 193, Báťkivščina 100, UDAR 38 , Komunistická strana Ukrajiny 34, Svoboda 34 , Nezávislí 44, jiné strany 7.

Každý si jistě všimne zásadního rozdílu mezi výsledky v poměrné a většinové části. Ty jsou způsobeny znovuzavedeným smíšeným volebním systémem, který byl z dobrých důvodů zrušen po roce 2005, a z těch samých důvodů byl znovuzaveden v roce 2010. V roce 2002, kdy systém zafungoval naposledy, proprezidentská strana Za jedinou Ukrajinu s Viktorem Janukovyčem prohrála v poměrné části s 11,7% oproti opozičním 23,5% (Blok Viktora Juščenka), ale ve většinové části tomu bylo přesně naopak, získala 66 mandátů a Blok Viktora Juščenka jen 44 mandátů. K proprezidentským silám se posléze připojilo (a ne zadarmo) na 70 „nezávislých“ poslanců a většina byla na světě. Stejná situace se bude evidentně opakovat i v roce 2012. Prostor pro manipulace byl naplno využit a už dříve bylo jasné, že Strana regionů zákon připravila, protože se bála své prohry v rámci poměrného systému. Jestliže tedy výsledky v poměrné části celkem věrně reflektují náladu v ukrajinské společnosti, budou to výsledky z většinové části, které budou mít rozhodující vliv na rozložení sil v novém parlamentu.

Už teď je jasné, že Strana regionů ve většinové části nabrala kolem 120 mandátů, Báťkivščina kolem 40 a nezávislí zhruba 45 mandátů.

O čem tedy vypovídají výsledky z poměrné části, které, jak už jsem řekla, spíše odrážejí náladu ve společnosti?

1. Jasně vyjádřená nedůvěra vládě, a to nejen na západě země, ale i na východě, tradiční baště Regionálů, kde lidé hlasovali nohama a k volbám nepřišli. Nízká volební účast jednoznačně ukazuje na to, že elektorát Strany regionů je tím nejvíce demotivovaným. Ekonomická situace totiž zasahuje do životů všech a psychologický blok, který na východě nedovoluje volit opoziční strany, vedl k posílení komunistů, ale překvapivě také ultrapravicové strany Svoboda! Dokonce na Donbasu, kde se Strana regionů od roku 2004 vždy těšila z výsledů mezi 75-80%, tentokrát získala až o 20% méně. To o deklarovaném blahobytu nic pozitivního nevypovídá.

2. Extrémní doba s sebou přináší extrémní rozhodnutí. Svoboda, ultrapravicová a xenofobní strana a pohrobek sociál národní strany Ukrajiny (!), kterou v očích voličů legitimizovala spolupráce s Báťkivščinou a na západě hlavně potřeba vyvážit antiukrajinskou politiku současné vlády, získala podle všeho kolem 12% hlasů (Národní exit poll) a snad i 7 mandátů (z 35, kde kandidovala) z jednomandátových obvodů. Voliče mobilizoval také strach, že by se třeba strana nemusela do parlamentu dostat, průzkumy jí dávaly kolem 5% a Svoboda se tedy pohybovala na úrovni volebního prahu. Ukrajinci se radikalizují. Drtivá většina z nich není samozřejmě fanouškem národně-sociální ideologie, ale fakt, že jsou za ní ochotni, ať už z jakékoli příčiny, hlasovat, je varující. Do budoucna se radikalizace dnes pokorné Svobody očekává. A očekávají se i, s tím spojené, problémy v rámci opoziční koalice. Svoboda bude mít potíže vyjít zejména s UDARem Vitalije Klička, který se hned po volbách přihlásil ke spolupráci s opozicí.

3. V rámci opozičních sil nejde o jedinou konfliktní linii. Báťkivščina (Tymošenková a Turčinov) a Front Změn (dnešní lídr opozice Arsenij Jaceňuk) budou bojovat o vedoucí pozice, v parlamentu se budou se tvořit nové frakce a brzy vznikne absolutně nová podoba opozice. Což je přirozené, ale obávám se, že to nastane příliš brzy. Bez ohledu na to, že Strana regionů uvnitř rozhodně není monolitickou, dokáže udržet disciplínu a hlasuje jako blok, opozice by se od ní měla učit. Opozici navíc reálně chybí jakýkoli program a spojuje je jen volání po impeachmentu prezidenta Janukovyče, což je tedy dost málo a navíc se to nezdá být reálným scénářem.

4. Oproti průzkumům narostla Báťkivščina (z 15-17% na 24%) a přeskočila UDAR Klička, který asi musel být trochu ze svých 15% zklamán (předpověď byla až 19%). Jednak, strany si konkurují, tzn., když jedna roste, druhá padá a potvrdilo se také to, že Ukrajinci jedno řeknou tazatelům a druhé nakonec reálně zvolí. Jistou roli sehrálo určitě i to, že sociologické průzkumy se provádějí spíše ve městech, ale vesnice vždy podporovala Tymošenkovou, kde je její aura bojovnice za ukrajinskou demokracii stále silná.

5. Technické projekty propadly. V tomto případě mám na mysli zejména Natálii Korolevskou a stranu „Vpřed Ukrajino!“ s Andrijem Ševčenkem na kandidátce, kterou měl financovat Rinat Achmetov, a která měla odebrat hlasy opozici. Prohrál i Viktor Juščenko, kterého kdekdo obviňoval z toho, že je technickým kandidátem, odjel po volbách z Ukrajiny a s novináři se nebaví. Před volbami snil o 9% a 40 mandátech, jeho fantazie ale Ukrajince už vůbec nezajímají.

6. Komunisté se radují z nejlepšího výsledku za posledních deset let. Mnozí je sice volili proto, že odmítli volit Stranu regionů. Fakticky ale hlas Straně regionů připadne. Komunisté na nabídku vytvořit koalici nejspíše kývnou, sami v parlamentě nezůstanou a do opozice je, zejména kvůli Svobodě, nevezmou. Straně regionů se, i přes její částečný bojkot voliči, potvrdilo, že nemá na východě a jihu země konkurenci.

7. Strana regionů volby vyhrála, na vytouženou ústavní většinu, by ale ani draftováním jiných poslanců dosáhnout neměla. S komunisty nebo nezávislými ale pohodlnou většinu vytvoří. Velké změny v nastaveném kurzu nelze proto očekávat. Změna to ale bude pro prezidenta Janukovyče. Pokud totiž nějak nevykouzlí ústavní většinu, příští prezidentské volby budou znovu přímé a extrémně nepopulární Janukovyč si na druhý mandát nesáhne.

8. O Tymošenkové se během kampaně téměř nemluvilo, po volbách zahájila hladovku.

9. OBSE považuje volby za problémové a krok zpátky. Ukrajinu kritizovala například za zneužívání adminresursu, nerovný přístup stran a kandidátů do médií, netransparentnost. OBSE není jediná, kdo volby kritizuje. Prezident Janukovyč ale v hodnocení pozorovatelů vidí pozitiva a přivítal Ukrajince s tímto důležitým krokem, který „udělali na cestě ke svobodné, nezávislé a demokratické zemi.“

10. OBSE zmiňuje i obrovskou roli, kterou hrály v kampani finanční zdroje. Kampaň opravdu byla nejdražší v historii Ukrajiny, kandidáti se ale nesnažili voliče přesvědčit, ale pomocí peněz obalamutit.

11. A nakonec, v Kyjevě úspěšně odvolila panda, v Oděse byl ale Darth Vaderovi výkon jeho občanského práva odepřen. Odmítl si sundat masku, což odmítl se slovy, že každý ví, že zemře, když si sundá masku. Nakonec členy volební komise označil za ignoranty a odešel.
Panda:

O budoucím vývoji na Ukrajině se s určitostí dá vždy říci jen jediné - nic není nemožné. Jedno je ale už teď jisté. Největší problémy Stranu regionů teprve čekají. Ne politického, ale ekonomického rázu. S volebními falsifikacemi se Ukrajinci smířili, s dalším zhoršování ekonomické situace ale jejich ochota vyjít do ulic poroste. A ať už by volila panda s Darth Vaderem jakkoli, ekonomické těžkosti je jednou vyženou do ulic oba. A efektivita Janukovyčova řízení země, která se blíží nule, by je k tomu mohla dovést brzy.