Debata kandidátů na prezidenta: Co od nich lze čekat v zahraniční politice?

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ve spolupráci s českým Googlem dnes z pozice think-tanku zaměřeného na českou zahraniční politiku, který není spjat s žádnou politickou stranou ani ideologií, pozvala prvních pět oficiálních kandidátů, kteří mají podle dosavadních průzkumů nejvyšší šanci ve volbě uspět (Karel Schwarzenberg se omluvil).

V dynamické debatě, kterou precizně řídil šéfredaktor ČRo1 Radiožurnálu Jan Pokorný, byla otevřena spousta témat. Kandidáti se tak vyjadřovali k zahraničním prioritám České republiky, našemu vztahu k Evropské unii, Rusku či rozvíjejícím asijským trhům, izraelsko-palestinskému konfliktu nebo budoucnosti evropské integrace a vznikající bankovní a fiskální unii. Kandidáti čelili otázkám od odborníků z pořádající Asociace pro mezinárodní otázky. Došlo také na dotazy veřejnosti, které lidé pokládali přímo na místě nebo prostřednictvím internetového formuláře. Zájem o debatu totiž několikanásobně překročil možnou kapacitu sálu.

Níže najdete shrnutí priorit jednotlivých kandidátů v zahraniční politice a některé další názory prezentované v prezidentské debatě (kterou jsme zde přenášeli online formou videopřenosu a tweet reportáže).

Zde najdete celý záznam debaty:

Oblast zahraniční politiky je jednou z nejviditelnějších sfér působnosti prezidenta ČR, který má v diplomacii reálné personální i faktické kompetence.

Podstatné výroky a názory prezentované v debatě:

Jak prezidentští kandidáti formulovali své postoje a priority v zahraniční politice:

Jan Fischer: Podstatná je průhlednost, výrazně aktivní působení v Evropské unii, obhajoba lidských práv a role v NATO.

Přemysl Sobotka: Prezident by měl koordinovat zahraniční politiku celé republiky a vlády. Priority jsou NATO, ale i spolupráce se zeměmi, které napomáhají ekonomickému rozvoji Česka. Prezident by měl zastupovat především Českou republiku, protože je prezidentem České republiky.

Jiří Dienstbier: Prezident má usilovat o koordinaci s vládou, ale rovněž má usilovat o debatu napříč politickým spektrem. Je podstatné nedostat se na periferii evropské integrace. Sami o sobě, my Češi, nejsme bez širší spolupráce v Evropě partneři pro světové hráče.

Miloš Zeman: Prezident by neměl poškozovat pověst Česka tím, že se dostává do permanentního konfliktu s vládou a parlamentem. Může mít sice odlišné názory, ale ty má pouze tlumočit a přesvědčit svými argumentačními schopnostmi vládní či parlamentní představitele. Zájmem je nejen být v hlavním proudu EU, ale podílet se na konkrétních evropských projektech, na první místo řadím transevropské (energetické a informační sítě). 

Další zajímavé odpovědi a výroky:

Zástupce ředitele Výzkumného centra AMO Vít Dostál se ptal Jiřího Dienstbiera na to, zda bude budoucí prezident podepisovat smlouvy, které schválil český parlament: Prezident má povinnost provést ratifikaci zákonů, pokud dají souhlas obě komory parlamentu. Jistě by to nemělo být realizováno tak, jak tomu je nyní, u současného prezidenta.

Přemysl Sobotka na otázku arabistky Ireny Kalhousové týkající se přístupu k Íránu odpověděl: Velmi mě mrzí, že prezident Obama zrušil projekt raketového deštníku v Evropě. … Izrael je obrovsky ohrožen, takže plně chápu, že plně potřebuje podporu. Každý, kdo byl v Izraeli, ví, jak je ta země statečná.

K preventivním vojenským intervencím se vyjádřil i Jan Fischer: „Vojenské řešení je vždy až nejzazší a musí následovat plán B. Musíme vědět, co přijde potom.” 

Miloš Zeman odpovídá na otázku viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara, zda lze najít třetí cestu mezi obhajováním lidských práv a byznysem: Česká ekonomika by se zbytečně připravovala o exportní příležitosti, kdyby vydávala silácká prohlášení. Paradoxně by takovými prohlášeními myšlence lidských práv spíše uškodila. Pokud jednám například s čínskými představiteli interně, jsou vstřícní a snaží se o lidských právech diskutovat.

Profesor práva z Cardiff University Jiří Přibáň: Chtěl bych poopravit prezidentské kandidáty. Prezident republiky má zastupovat stát, nikoliv národ. Tato slova by se neměla zaměňovat.

Jiří Dienstbier o evropské integraci: Naším zájmem je, aby integrace pokračovala. Buď budeme pokračovat, nebo se vrátíme ke konfliktním řešením. … Směřujeme k něčemu, co by se dalo nazvat federací. A o suverenitě ČR v rámci EU: Suverenitu rozlišuji jako faktickou a právní. Právně jsme suverénní, fakticky je naše suverenita však ještě mnohem větší, když jsme součástí EU. 

Jan Fischer o evropské integraci: Buďto federace, nebo rozpad? Tak to není. Federace podle mě není řešení. Evropa je velmi odlišný svět, než  byly Spojené státy v době, kdy vznikaly. ... Evropská vize, integrační proces má smysl. Společná energetika, energetická bezpečnost ano … ale federace řešení není.

Na dotaz, zda by kandidáti podpořili Palestinu jakožto nečlenský stát v rámci OSN, Přemysl Sobotka zamítavě. Jestliže hnutí Hamás používá teroristické praktiky směrem k Izraeli a není možno je zatím jako jednotný stát. Budoucnost řešení však budou dva státy.

Při příležitosti debaty představuje AMO briefing paper svého analytika Víta Dostála, který se zabývá pravomocemi českého prezidenta v oblasti zahraniční politiky. Příspěvek s názvem „Role prezidenta v České zahraniční politice“ lze stahovat na www.amo.cz.

Follow @AMO_cz