Další čtyři roky prezidenta Obamy nemusí být jen opakování

Znovuzvolení Baracka Obamy nemusí ale znamenat, že v letech 2013-2016 bude vládnout stejně jako v letech 2009-2012. První volební období bylo do značné míry předurčené situací, za jaké Obama přebíral vládu: ekonomika byla v recesi, vláda musela poskytnout kapitál prakticky všem velkým bankám, a zachránila i dvě ze tří amerických automobilek. Všechna tato rozhodnutí byla pro Obamu „incentive compatible“, rozhodoval se vždy v souladu se svým vnitřním přesvědčením (i když u těch bank si to asi musel trochu racionalizovat tím, že pomoc bankám je vlastně pomoc všem firmám, které na bankách závisí). A že přitom rostl schodek demokratickou administrativu až tak moc netrápilo, zvlášť pokud to mohli svádět na republikánské prezidenty.

Dnes je situace jiná. Americká ekonomika není v recesi, ale její oživení je velmi pomalé, pomalejší, než si představoval prezident Obama před 4 roky a pomalejší, než čekají Američané. Nezaměstnanost je stále okolo 8%, mzdy nerostou, nebo jen velmi pomalu a schodek rozpočtu neklesá. Řešení dnešních problémů bude pro demokrata Obamu obtížnější. Měl by zeštíhlit státní administrativu (ta za poslední 4 roky vzrostla o necelých 10% na 2,2 milionu - graf v clanku Vic míst uvádí jen úroveň států a místních vlád, ne federální vládu), zmírnit často nesmyslnou, neefektivní a nákladnou regulaci a měl by konečně přistoupit k reformě neudržitelného sociálního a zdravotního systému v USA. (Reforma zdravotního systému, kterou prosadil před 2 roky toho moc nevyřešila.)

Najde k těmto reformám prezident Obama sílu? Prezident v druhém volebním cyklu je často nevypočitatelný. Někteří prezidenti druhé čtyři roky prostě proflákali (Bill Clinton je takový příklad), jiní se utopili ve skandálech (Richard Nixon), ale někteří byli jako pokropeni živou vodou (Ronald Reagan). Prezident Obama v prvních letech vlády nepůsobil jako silný vůdce, který má jasnou představu, kam chce zemi dovést a který je ochoten ostatní o své představě přesvědčit. Aź příliš mnoho iniciativy nechal vůdcům demokratické strany v Kongresu, což vedlo k sérii nezdarů. Pokud bude chtít Barack Obama vstoupit do dějin jako velký prezident, bude muset své straně ale i řadě svých voličů vysvětlit, že reformy jsou nezbytné a že nastal čas začít splácet dluhy, i když za velkou část z nich ani nemohou. Tohle „zkomunikovat“ nebude snadné.