EKONOM: Bitva o budoucí důchodce začíná. Fondy se bojí, že se zapojí méně lidí, než čekaly

Český finanční trh čeká od ledna jedna z nejvýznamnějších událostí za několik posledních let. Od prvního ledna se na něm objeví hned několik desítek nových penzijních fondů, které se zapojí do nového, druhého pilíře důchodového systému.

Doslova "hon na klienty" zahájí v nejbližších týdnech, a bude skutečně intenzivní. Ve hře je až do poloviny roku 2013 (poté mohou vstoupit už jen lidé mladší 35 let) mnoho - teoreticky celá ekonomicky aktivní populace Česka, tedy více než 4,8 milionu lidí.

Pro fondy je to jedinečná příležitost, jak získat dlouhodobě spořící klienty, jejichž hromadící se úspory mohou v bilancích fondů zůstat i desítky let.

Jak ukazují zkušenosti z minulosti, Češi jsou totiž svým penzijním fondům věrní. Je tedy pravděpodobné, že klienty ulovené konkurencí bude pro finanční skupiny v budoucnu velmi těžké přetáhnout.

Kolik lidí se nakonec skutečně stane celoživotními klienty nových penzijních společností, nicméně zůstává nejasné. Vzhledem k dlouhým průtahům a nejistotě, zda reforma vůbec proběhne, v očích mnoha lidí novinky v penzích ztratily na důvěryhodnosti. S miliony nových klientů nepočítají ani současné penzijní fondy.

"V našich analýzách jsme pracovali s odhadem, že by do druhého pilíře mohlo vstoupit přibližně 15 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva. To je kolem 700 až 750 tisíc účastníků," odhaduje výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák. Podobná čísla uvádějí i další penzijní fondy.

Jen mírně optimističtější je skupina ČSOB provozující Penzijní fond Stabilita. "Odhadujeme, že do druhého pilíře se celkově zapojí 860 tisíc klientů. Ambice ČSOB je získat více než 100 tisíc klientů," tvrdí mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Šéfové penzijních fondů navíc připouštějí, že obraz reformy poškodily i další faktory - především politická nejistota. Předseda opoziční sociální demokracie Bohuslav Sobotka otevřeně prohlašuje, že v případě vítězství ve volbách celou reformu zruší. I proto se jí nakonec může zúčastnit ještě méně lidí než odhadovaných 700 tisíc.

Mnohem pesimističtější čísla uvádí například projekt Penzijní barometr společnosti AWD a agentury STEM/MARK. Podle něj je pevně rozhodnuto o vstupu do druhého pilíře pouze 1,8 procenta lidí v Česku, spíše pro je pak zhruba 8 procent. Celkem tak uvažuje o účasti v reformě jen necelý půlmilion lidí.

Dva fondy reformu vzdaly

Stále klesající podpora důchodové reformy mezi lidmi i politická rizika znárodnění druhého pilíře po příštích volbách dokonce dva ze v současnosti fungujících fondů znepokojila natolik, že se rozhodly reformy se vůbec nezúčastnit. Konkrétně jde o penzijní fondy společností AXA a ING.

V čele penzijního fondu ING přitom stojí člověk, který za penzijní reformu v posledních letech nejhlasitěji horoval - dnes už bývalý předseda Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Finanční skupinu ING podle něho odradily od účasti ve druhém pilíři dvě rizika. Kvůli politickým sporům hrozilo poškození pověsti společnosti v případě, že by socialistická vláda v budoucnu úspory lidí "znárodnila" a vrátila zpět do průběžného systému.

Druhým důvodem byl fakt, že kvůli nízké očekávané účasti lidí ve druhém pilíři mohl být celý projekt pro ING ztrátový. "Ještě před půlrokem jsme věřili, že by se do toho mohlo zapojit 20 procent oprávněných, což je nějakých 800 tisíc lidí. Za takových podmínek je rozumné druhý pilíř nabídnout. Jestliže dnes to zvažuje jen desetina lidí, tak z toho je zřejmé, že obchodní potenciál je v troskách," vysvětloval Rusnok rozhodnutí ING v Lidových novinách.

Průměrné roční zhodnocení penzijních fondů vstupujících do druhého pilíře