Kolik kdo vydělává a jak se změnil pracovní trh?

Zatímco tržby v roce 2009 rapidně klesaly a ani v roce 2011 nedosáhly předkrizových hodnot, počet osob pracujících v maloobchodě od roku 2008 do dnešního dne osciluje kolem 250 tisíc zaměstnanců, ve srovnání s I. kvartálem roku 2008 a 2012 jde o pokles 3,5 %.

Některým oblastem v maloobchodě se daří (prodej počítačového a komunikačního zařízení, prodej oděvů a obuvi nebo farmaceutického a kosmetického zboží), avšak například výrobky pro domácnost nebo potraviny zaznamenávají mírný pokles tržeb. Již několik měsíců však můžeme pozorovat výrazný nárůst tržeb prodeje přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby, což přináší i nové výzvy pro skladbu zaměstnanců. V maloobchodě hraje výraznou roli i sezonnost.

MALOOBCHOD ZAMĚSTNANCE STÁLE POPTÁVAL

Podívejme se na srovnání jednotlivých let z pohledu inzerovaných volných pracovních míst a zároveň počet vystavených životopisů v maloobchodě na pracovním portálu Profesia.cz. Vidíme, že v roce 2008 připadali na 1 pracovní nabídku 4 uchazeči o práci, nejhorší rok z pohledu uchazečů byl v roce 2009, kdy čekalo na 1 místo 5 lidí.

Rok 2011 znamenal pro celý trh práce oživení, bohužel rok 2012 přinesl opět stagnaci, ale ne v maloobchodě. Letos, přestože jsou data známá pouze do 31. 10. 2012, vychází 3 uchazeči na jednu inzerovanou pozici.

V letech 2009-2010 došlo k značnému poklesu volných míst v celém hospodářství, maloobchod se řadil stále k top 5 inzerujícím oborům. Důvodem této poptávky po zaměstnancích může být vysoká míra fluktuace nejen na prodejnách, na druhou stranu potřeba obchodníků, kteří do společnosti přináší příjmy a zároveň potřeba nových specialistů.

VÝVOJ POČTU PRACOVNÍCH NABÍDEK PODLE ÚROVNĚ POZIC

Na podzim roku 2008 se optimalizovala struktura zaměstnanců všude. V maloobchodě byli v roce 2009 meziročně nejméně žádáni na pracovním portálu Profesia.cz (pokles -34 %) kvalifikovaní dělníci, zaměstnanci ve službách. Naopak hledání nižšího a středního managementu bylo utlumeno jen o 9 %.

Rok 2011 znamenal skokový nárůst inzerce volných míst na všech úrovních pozic. Prvních 10 měsíců roku 2012 vykazuje předkrizovou nabídku práce pro administrativní zaměstnance a kvalifikované zaměstnance netechnického zaměření. Naopak nižší poptávka je po kvalifikovaných dělnících, zaměstnancích ve službách, nižších a středních manažerech a pomocných zaměstnancích.

LIDÉ Z JINÝCH OBORŮ SE UCHÁZELI O PRÁCI V MALOOBCHODĚ

Mezi počtem volných míst a počtem životopisů bývá přímá úměra. Čím více se lidí propustí, tím více jich je na trhu a tím více lidí si práci aktivně hledá, zároveň se méně inzeruje. A naopak. Tuto přímou úměru můžeme pozorovat například u kvalifikovaných zaměstnanců netechnického zaměření, kdy v roce 2009 bylo na pracovním portálu Profesia.cz zveřejněno 2263 pracovních nabídek (nejméně za sledované období) a 5841 uchazečů si vystavilo životopis (nejvíce za sledované období). V roce 2011 byla situace opačná, kdy bylo 3286 míst (nejvíce za sledované období) a 4134 životopisů (nejméně za sledované období).

Zajímavým úkazem je proto vývoj počtu životopisů například na úrovni kvalifikovaných dělníků, zaměstnanci ve službách. Vysoký počet zaměstnanců ochotných pracovat na těchto pozicích lze sledovat díky přílivu zaměstnanců z jiných oborů.

VÝVOJ MEZD V MALOOBCHODĚ

Všechny mzdové údaje uvedené v tomto článku pochází z on-line průzkumu mezd a benefitů Platy.cz. Data představují medián celkových hrubých mezd, do kterých jsou započítány odměny a provize. Medián je střední hodnota, tzn. že 50 % lidí vydělává více, než je uvedená hodnota a 50 % zase méně. Zatímco průměr je součet mezd, který je vydělený počtem lidí v průzkumu. V maloobchodě je medián nižší hodnota než průměr, protože je velké množství lidí s nízkou mzdou.

Zaměstnanci v maloobchodě vydělávají v České republice více než na Slovensku, rozdíl se však postupně zmenšuje, od 15 % v roce 2008 po současných 10 % ve prospěch českých pracujících. Vliv na zmenšení rozdílu měl každoroční nárůst mezd na Slovensku (za celé sledované období mluvíme o 8 %). V České republice mzdy nejdříve stagnovaly (2009), následně klesly o 2 % (2010), v roce 2011 se dostaly zpátky na úroveň z roku 2008, a letos pozorujeme mírné navýšení.

TECHNICKÝM ZAMĚSTNANCŮM SE VYPLATÍ PRACOVAT V ČR

Hodnotíme-li mzdy podle úrovně pozic v maloobchodě, více si vydělají čeští zaměstnanci na všech úrovních. Největší rozdíly jsou u kvalifikovaných technických zaměstnanců, kde na Slovensku berou až o 18 % méně. Druhou pozici mají na Slovensku administrativní zaměstnanci (-16 %) a o 14 % méně berou nižší a střední manažeři.

VÍCE MAJÍ V OBOU STÁTECH NA VÝPLATNÍ PÁSCE MUŽI

Muži berou v obou státech více než ženy. V České republice dokonce v průměru až o 7000 Kč, na Slovensku je rozdíl mezi mediánem mezd mužů vůči ženám 3735 Kč.

Čeští muži berou o 23 % více než Slováci. Rozdíl ve mzdách žen je mezi státy menší, Češky vydělávají jen o 7 % více než Slovenky.

NEJVÍCE BEROU ČEŠTÍ ZAMĚSTNANCI VE VĚKU 25-34 LET

Vyšší mzda pro české zaměstnance již byla víckrát avízovaná, nicméně v jediné věkové kategorii, a to 45-54 let, berou na Slovensku více. Ve věkové kategorii starších 55 let je medián mezd vyrovnaný. Nejvyšší mzdu mají zaměstnanci v obou státech ve věkové skupině 25-34 let, přičemž v České republice berou tito zaměstnanci ještě o 23 % více než na Slovensku.

MATURITA ZVYŠUJE MZDU AŽ O 33 %

Rozdíl v mediánu hrubé mzdy u zaměstnanců se středoškolským vzděláním bez nebo s maturitou je až 33 % v České republice, na Slovensku je rozdíl 18 %.

Obecně platí, čím vyšší vzdělání, tím větší rozdíl ve mzdě mezi Čechy a Slováky. Zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním II. stupně na Slovensku vydělávají o 29 % méně než Češi.

MZDA ROSTE DO 5 LET PRAXE, PAK KLESÁ

V České republice roste mzda s délkou praxe, ale jen do 5 let od nástupu, konkrétně o 21 %. Nezměníme-li pozici, mzda klesá, především z důvodu nižších nástupních mezd v minulosti a nedostatečnému meziročnímu navyšování mezd. Na Slovensku tento trend pozorujeme, pracujeme-li do 10 let na stejné pozici.

NEJLÉPE PLACENÍ JSOU LIDÉ V SOUKROMÝCH ZAHRANIČNÍCH SPOLEČNOSTECH

Vydělat si lze nejvíce v soukromých zahraničních společnostech, naopak nejméně v České republice v družstvu a na Slovensku ve státních podnicích.

Lidé pracující v družstvu na Slovensku vydělávají o 3 % více než lidé z družstva v České republice. V České republice se nejvíce vyplatí pracovat v soukromé zahraniční společnosti, kde se bere o 15 % více než na Slovensku.

Kateřina Jaroňová

je marketingovou ředitelkou ve společnosti Profesia CZ.Ta na českém trhu provozuje od roku 2007 pracovní portál Profesia.cz a on-line průzkum mezd a benefitů Platy.cz.