ČR a ruská občanská společnost: podpořme "zahraniční agenty"

Pátá kolona?

Ruští politici a režimní ideologové se během posledních měsíců intenzivně vrátili k  rétorice obviňující „Západ“ ze zasahování do vnitřních záležitostí země. Z aktivit Pussy Riot se stal pokus „Západu“ o zničení Ruska, zatímco představitelé opoziční Levé fronty Sergej Udalcov a Leonid Razvozžajev prý spolupracovali s Gruzíny na svržení Putina. Rádiu Svoboda, financovanému USA, byla omezena licence, ještě hůře však dopadla Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), která musela po dvaceti letech v Rusku úplně skončit, protože se údajně vměšovala do politiky. 

Vazba mezi kritickým postojem nevládních organizací vůči režimu a domnělými zájmy jejich donorů je samozřejmě uměle vykonstruovaná a absurdně redukuje poslání občanské společnosti na jakousi pátou kolonu, jejímž cílem je protistátní diverze. Dá se očekávat, že nový zákon o NGOs povede k represím protirežimních organizací. Nejznámější z nich, jako je Golos, Memorial, moskevská Helsinská skupina, Transparency International nebo Human Rights Watch už ostatně avizovaly svůj záměr nařízení registrovat se jako zahraniční agenti ignorovat. Tím vyjadřují srozumitelný odpor proti nesmyslné regulaci, současně však dávají režimu do rukou záminku k zahájení správního řízení, které může vést až k zákazu jejich činnosti.

Ruská represe a české zájmy

Česká republika, stejně jako celé euroatlantické společenství, má eminentní zájem na silném, prosperujícím, ale dobře čitelném ruském státě, kde bude normální názorová pluralita a bezproblémové fungování nevládních organizací financovaných ze zahraničních zdrojů. Z toho důvodu by ČR měla vyjádřit podporu ruským nevládním organizacím, které podají žalobu na ruský stát k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Nový zákon je totiž v rozporu nejen s ruskou ústavou (článek 32), ale i Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.

Česká diplomacie by kromě toho měla i nadále podporovat Fórum občanské společnosti EU-Rusko, jehož aktivitám hrozí v důsledku represí útlum. Fórum je jedinečným nástrojem spolupráce mezi ruským a unijním občanským sektorem, který vede k lepšímu vzájemnému porozumění, diskuzi a spolupráci mezi EU a Ruskem. Účastníci posledního setkání Fóra v Petrohradě, mezi kterými nechyběla ani Asociace pro mezinárodní otázky, mimo jiné ve společné deklaraci vyzvali Evropskou unii k monitoringu situace po přijetí zákona a k solidaritě s postiženými organizacemi.

Zatřetí, je třeba se jasně vyjádřit k „seznamu Magnitského“, jehož vytvoření bylo v říjnu opět podpořeno Evropským parlamentem. Rada EU v současnosti sestavuje seznam ruských státních zaměstnanců, kteří měli podíl na smrti právníka Sergeje Magnitského a kteří budou proto Unií sankcionováni (navrhován je zákaz jejich vstupu do EU). Česká diplomacie by se měla zasadit, aby se v případě, že EU přijme podobně jako USA „Magnitského zákon“, vztahovala legislativa i na další činovníky, kteří jsou v Rusku zodpovědní za porušování lidských práv, a týkala se opravdu „velkých ryb“, které zákaz cestování do EU, příp. zmrazení účtů v evropských bankách, skutečně zasáhne.

Především by ale Česká republika měla navenek, a pro vztahy s Ruskem to platí obzvlášť, mluvit jedním hlasem a postoje jednotlivých aktérů české zahraniční politiky by měly být předem koordinovány. Vyšším cílem je dosažení jednotné pozice v rámci EU: ta by totiž vyřešila i (domnělé) dilema, že podporou demokratizace v Rusku škodíme zájmům české ekonomiky v regionu. Názor EU jako celku si Rusko nemůže dovolit ignorovat, na rozdíl od osamělé české pozice, zvlášť když nebude jednotná. 

Vlaďka Votavová

Autorka působí v Asociaci pro mezinárodní otázky

Follow @AMO_cz