Zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití č. 395/2009 Sb. (zkráceně zákon o významné tržní síle), který reguluje vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli platí v České republice již téměř dva roky. Obchodní řetězce od té doby například nesmí prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily. Zároveň zákon stanovuje, že zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání a ukládá řetězcům povinnost poskytovat dodavatelům všeobecné obchodní podmínky, v nichž musí být uvedeny cenové podmínky včetně údajů o snižování cen. Za zneužití tržní síly hrozí pokuta až 10 milionů korun, nebo trest v hodnotě 10 procent z obratu.

PROČ ZÁKON VZNIKL A CO MÁ REGULOVAT?

Existence zákona o významné tržní síle vyplývá z toho, že zemědělci i výrobci potravin v minulosti kritizovali cenový nátlak řetězců. Poukazovali na to, že je obchodníci nutí dodávat zboží za ceny na hranici výrobních nákladů, i na poplatky spojené s umístěním zboží na regály nebo do akčních letáků. Zákon před třemi lety předložili poslanci ČSSD za podpory Potravinářské komory, zpět do legislativního procesu ho vrátilo veto prezidenta Václava Klause, které ovšem poslanci přehlasovali. V platnosti je od 1. 2. 2010.

KRITIKA ZE VŠECH STRAN

Od doby svého vzniku je zákon kritizován - a to nejen ze strany obchodních řetězců, ale také odbornou veřejností. Podle oslovených odborníků z oblasti maloobchodu má tento zákon negativní dopad na tržní prostředí a v konečném důsledku v některých případech způsobuje vyšší ceny pro cílové spotřebitele. Navíc se nevztahuje na nepotravinářské produkty, ale ani na zahraniční zboží, což může snižovat ochotu obchodníků odebírat zboží od tuzemských firem.

Podle Tomáše Drtiny, jednatele Incoma GfK, není v podmínkách českého maloobchodního trhu tento zákon vůbec potřeba. Ani jeden z velkých hráčů na maloobchodním trhu totiž nemá větší podíl na trhu rychloobrátkového zboží než 10 %, což je podle Drtiny evropský unikát. Celkem kontroluje pětice největších řetězců 40,6 % českého rychloobrátkového trhu, desítka největších pak 56. Podle tržního podílu v maloobchodu je největším hráčem Ahold s podílem 9,7 %, na druhém místě Kaufland (9,3 %), třetí je Tesco (8,1 %).

VÝROBCI ZÁKON KVITUJÍ

Tyto argumenty však nepřesvědčí drobné a střední výrobce, kteří zákon vesměs vítají. Podle předsedy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromíra Dřízala ovšem jejich hlasy nejsou ve veřejné debatě příliš slyšet. "Domnívám se, že přes své nedostatky přispěl zákon ke kultivaci tržního prostředí potravinového trhu v České republice. Prospívá slušným podnikatelům na straně výroby a obchodu a škodí těm, kteří to v dodavatelsko-odběratelských vztazích nemyslí poctivě a chtějí pro sebe jednostranné výhody," míní Dřízal. Přiznává však, že některé termíny zakotvené v zákoně vyžadují přesnější formulaci, problémy vidí také ve vymáhání tohoto zákona (viz komentář).

CHYSTANÉ ZMĚNY

Vzhledem ke kritice stávajícího znění zákona se v těchto dnech znovu rozpoutala debata o jeho novelizaci. Návrh novely některých ustanovení zákona vypracoval také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který má v kompetenci dozor nad dodržováním tohoto zákona (Odbor kontroly tržní síly). Cílem je podle prvního místopředsedy ÚOHS Hynka Broma odstranit či změnit především ta ustanovení, která jsou nejasná nebo nepřesná. "Vzhledem k tomu, že tento návrh nebyl doposud projednán v legislativní radě vlády, bylo by předčasné zmínit, kterých konkrétních ustanovení zákona se tento návrh týká," říká Brom. V listopadu navíc úřad začal připravovat zcela nový zákon, který by měl stávající zákon o významné tržní síle nahradit. Legislativní proces by měl podle Broma proběhnout v průběhu příštího roku. "Nicméně v této chvíli je těžké předjímat, kdy bude tento legislativní proces ukončen," dodává.

 

Komentář

HYNEK BROM

1. místopředseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Za celou dobu existence zákona o významné tržní síle Úřad obdržel přes 100 podnětů, které převážně poukazovaly na údajný prodej zboží za ceny nižší, než za jaké bylo zbo-ží nakoupeno. Z šetření, která Úřad v těchto případech provedl však nevyplynulo, že by docházelo k porušení zákona. Většinou se jednalo o krátkodobé akce a nebyla tedy splněna podmínka "soustavnosti", jak zákon vyžaduje. Další podněty se týkaly nedodržování 30denní lhůty splatnosti faktur za dodané zboží ze strany odběratelů.

V současné době vede Úřad celkem pět správních řízení pro možné porušení zákona o významné tržní síle, která však nejsou pravomocně ukončena a nelze tedy o jejich průběhu poskytovat jakékoli informace. Ukončení některých z těchto správních řízení vydáním prvostupňového rozhodnutí, se předpokládá v průběhu prvního pololetí příštího roku.

Anketa

Jak hodnotíte současný zákon o významné tržní síle?

Jan W. Dvořák

mluvčí, Tesco Stores ČR

Zákon o významné tržní síle ve stávající podobě považujeme za zbytečnou a jednostrannou regulaci tržního prostředí, která sice obsahuje důležité jednotlivosti, například určení splatnosti, ale jako celek působí naprosto kontraproduktivně. Není totiž schopen například postihnout tržní sílu jednotlivých značek a vše determinuje výhradně obratem a to pouze na straně řetězců. Pokud by měla do budoucna existovat regulace trhu s potravinami, měla by rozhodně postihovat celý dodavatelsko-odběratelský řetězec, protože stávající zákon neřeší například postavení velkých zpracovatelů vůči zemědělcům.

Michael Šperl

mluvčí, Kaufland

Naše společnost při svém podnikání samozřejmě vždy respektuje legislativu ČR. Klade ve všech oblastech svého podnikání značný důraz na to, aby zákony byly vždy dodržovány. Diskuse ohledně zákona o významné tržní síle je stále velice živá a zaměstnává jak dodavatele, tak obchodníky. Domníváme se, že nám v této fázi ovšem nepřísluší komentovat aktuální a možný budoucí vývoj. Musíme ovšem podotknout, že s každým dodavatelem vedeme pravidelná jednání. Naším závazkem je nabízet svým zákazníkům nejlepší cenu. V naší společnosti existuje etický kodex jednání, podle něhož se zavazujeme, že to, co je s partnerem vyjednáno, bude také dodrženo.

Gabriela Bechynská

Donath Business & Media, mluvčí, Billa

Zákon o významné tržní síle respektujeme. V posledních letech se podle našich zkušeností výrazně posunuly vztahy mezi obchodníky a dodavateli. Souvisí to s ekonomickou krizí i dalším celospolečenským vývojem, především však s návratem českých zákazníků k zboží s lokálním původem a orientací na kvalitní českou produkci. Tento vývoj pak měl daleko větší vliv na dodavatelsko-odběratelské vztahy než zmiňovaný zákon. Vztahy se totiž samy o sobě daleko více posunuly k vzájemné spolupráci a pomoci. Doufáme, že to tak také vnímají lokální dodavatelé do Billy.

Jitka Vrbová

mluvčí, Lidl

Zákon o významné tržní síle se naší společnosti dotkl, a to v konkrétních opatřeních, jakými byly revize smluv s dodavateli a úprava lhůt splatnosti. Tento zákon podle nás není potřeba, protože trh je dostatečně regulován působením sil tržní ekonomiky, tedy poptávkou a nabídkou. Narušuje vtahy mezi dodavatelem a odběratelem, což v konečném důsledku poškozuje zákazníka. Zákon jako takový bychom z našeho pohledu zrušili a některé povinnosti z něj vyplývající by bylo možné upravit ve stávající legislativě.

 

Info

VÝZNAMNÁ TRŽNÍ SÍLA PODLE ZÁKONA

Významná tržní síla je takové postavení odběratele vůči dodavateli, kdy se v důsledku situace na trhu stává dodavatel závislým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům a kdy si odběratel vůči dodavateli může vynutit jednostranně výhodné obchodní podmínky. Významná tržní síla se posuzuje zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl dodavatele a odběratele, jejich finanční sílu, velikost obchodní sítě odběratele, velikost a umístění jeho jednotlivých prodejen. Není-li prokázán opak, má se za to, že významnou tržní sílu má odběratel, jehož čistý obrat přesáhne 5 mld. Kč.

Zdroj: Zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, 395/2009 Sb.

Tržní podíly top 10 řetězců na FMCG trhu v roce 2011 (v %)


Pozn.: Tržní podíl včetně velkoobchodu a nákup. aliancí; bez uvedení podílu ostatních = 33,5 %Zdroj: odhad Incoma GfK

kač