Klaus "zrůdný ESM" nepodepíše - to po něm ale nikdo nechce

ESM? V žádném případě!

Evropský stabilizační mechanismus mezi sebou zakládají státy eurozóny zvláštní mezinárodní smlouvou nezávislou na strukturách EU. Otázku již dříve posuzoval německý ústavní soud, jeden z nejrespektovanějších v Evropě, a žádné „zrůdnosti a hrozné věci“ neshledal. A to i přesto, že Německu na rozdíl od ČR z ESM vznikají skutečné závazky.

Václav Klaus nechce podepsat, že se k čl. 136 Smlouvy o fungování EU připojí odstavec umožňující vytvářet záchranné nástroje, jako je ESM, který již v praxi nezpochybnitelně existuje a funguje. ESM byl zřízen mimo rámec EU. V prvním kole se k němu vyjadřovaly ústavní soudy států eurozóny z hlediska slučitelnosti s národními ústavami. V kole druhém posuzoval Soudní dvůr EU jeho slučitelnost s unijním právem. 

Co je ESM?

Evropský mechanismus stability je finanční instituce, jejímž účelem je poskytovat finanční pomoc státům nacházejícím se v ekonomických problémech. Může být poskytnuta jedině tehdy, je-li ohrožena stabilita měnové unie jako celku. Jenže měnová unie je oblast spadající do výlučných kompetencí EU. Členské státy se zavázaly zdržet se přijímání všech opatření, které by mohly jakýmkoliv způsobem ovlivnit fungování eurozóny. Není tedy zřízení ESM porušením tohoto zákazu?

Soudní dvůr EU dospěl k názoru, že nikoliv. ESM cílí na samotnou existenci společné měny a až v rámci této stabilní arény vykonává poté své pravomoci Evropská centrální banka. ESM si nedělá ambice zajišťovat cenovou stabilitu, ovlivňovat úrokové sazby, emitovat peněžní prostředky atp. Dopady činnosti ESM se tak podle Soudního dvora EU dotýkají hospodářské, nikoliv monetární politiky.  

Není pomoc jako pomoc

I tak ale vyvstává problém s  čl. 125 Smlouvy o fungování EU. V něm je stanoveno, že členské státy nesmějí přebírat závazky ostatních členů EU. Není tedy poskytnutí určitého finančního obnosu porušením tohoto principu? 
Soud i v tomto případě uzavřel, že nikoliv. Článek 125 byl zaveden, aby bránil vytváření nerovnováh v rámci EU. Státy, vědomy si, že nikdo jiný jejich závazky neuhradí, mají být motivovány k zodpovědnému hospodaření. I ESM má svým způsobem přispět k zodpovědné ekonomické politice, neboť poskytnutá finanční pomoc bude podmíněna striktními reformními požadavky. 

Oba mechanismy se tedy navzájem nevylučují, naopak se doplňují. Jsou odrazem snahy členských států motivovat své partnery k větší zodpovědnosti. Čl. 125 preventivně, ESM jako nástroj pro zvládání krizových situací. Navíc ESM za nikoho dluhy uhrazovat nebude. Jedná se o dočasné půjčky mající zabránit rozpadu eurozóny, které budou následně spláceny. 

Nepřekračují ale instituce EU své pravomoci?  

Jestliže vznikl ESM mimo strukturu EU, není zapojení Komise a Evropské centrální banky do jeho fungování porušením zásady svěřených pravomocí? Soud po podrobném prošetření Komise i ECB v působení v ESM i tuto námitku odmítl. 

ESM sice stojí mimo sféru EU, má však své dopady do hospodářské politiky členských států. Zapojení Komise a ECB je tedy žádoucí, protože dokáže odfiltrovat případné negativní dopady do politik EU, pomáhá vyhodnocovat závažnost rizika pro stabilitu společné měny a garantuje, že se ESM nedostane do rozporu s evropským právem. Komisi ani ECB navíc nevzniká žádná formální rozhodovací pravomoc, takže jejich postavení je de facto nezměněné, a nemůže tedy znamenat ani porušení zásady svěřených pravomocí.

O co tedy jde ČR?

Stručně řečeno, před vstupem do eurozóny o málo. Celá věc kolem podpisu Václava Klause působí jako zbytečná bouře ve sklenici vody, kterou prezident záměrně vyvolal. Dobře si totiž uvědomuje, že jeho odmítnutí podepsat nic nezmění, zato vyvolá mediální zájem po celé Evropě. A o to mu, zdá se, bohužel jde.  

Tomáš Havelka

Autor je juniorním analytikem AMO 

Follow @AMO_cz