Crowdfunding je příležitost pro nekonvenční umění i dobročinnost

Crowdfunding. Pokud jste toto slovo dosud neslyšeli, věřte, že se to možná brzy změní. Tato platforma se začíná rozrůstat po celém světě, Českou republiku nevyjímaje.

Vzpomeňte si, kolikrát už vás na ulici zastavil člověk s košíkem plyšáků a slovy: „Přispějte na postižené děti!“. Anebo zástupce jedné z mnoha neziskových organizací. Téměř denně. A teď přiznejte, kolikrát jste se zastavili, toho člověka vyslechli, a když vás kampaň něčím zaujala, tak i věnovali peníze. Zřídka.

Někteří možná opravdu nemají nazbyt ani těch přibližně třicet korun, které by do kasičky mohli vhodit. Většinu ale spíš odrazuje fakt, že je někdo zastaví uprostřed cesty na schůzku, kam už jdou tak jako tak pozdě, jiné zase to, že jsou prakticky donuceni rozhodnout se na místě, a až po přispění dostanou letáček s internetovou stránkou, kde se dozví více informací o tom, na co vlastně přispěli. Právě těmto nepříjemným asociacím se crowdfunding vyhýbá.

Samotný název se skládá se dvou anglických slov - crowd (dav) a funding (financování). Ve zkratce tedy jde o financování davem. I přesto, že je tento překlad poněkud krkolomný, nemá daleko od pravdy. Díky crowdfundingu mohou ti, kteří potřebují finanční podporu pro nejrůznější účely, sdílet své příběhy, a lidé z nejrůznějších koutů světa je podporují.

Záleží na každém, která kampaň ho osloví a jakou částku se rozhodne jí věnovat. Oproti možným očekáváním tento systém funguje velice dobře a v některých případech se od dárců vybralo od několika set tisíc až po více než milion dolarů. O tom ale později.

Dá se říci, že crowdfunding je jen moderním názvem pro systém, který už ve skutečnosti funguje po léta. Určitě si sami vzpomenete na nějaký příklad, kdy člověk (popřípadě skupina lidí) díky svému příběhu nebo nápadu zaujal veřejnost, která mu nakonec díky finanční podpoře umožnila jeho nápad realizovat, či mu nějakým způsobem pomohla.

S pomocí internetu se to poprvé stalo v roce 1997 - tehdy se fanouškům britské rockové skupiny Marillion podařilo nashromáždit finance potřebné k uskutečnění turné této skupiny po Spojených státech.

První internetová stránka, která byla založená výhradně za účelem crowdfundingu, se rovněž týká hudby. Je jí ArtistShare. Její počátky sahají až do roku 2000. Hlavní myšlenkou byla podobná skutečnost jako v předchozím případě - praví fanoušci jsou ochotní své oblíbené nebo talentované umělce podpořit, jelikož z toho plynou výhody i pro ně.

Projekt je popisován jako „platforma spojující kreativní umělce a fanoušky za účelem sdílení kreativní tvorby a dotování vzniku nových uměleckých děl“. Díky ArtistShare se dostalo uznání mnoha talentovaným umělcům, kteří svou tvorbou nezapadají do hlavního proudu, a tudíž by jen stěží mohli uzavřít kontrakt s některou z vydavatelských společností.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, i Česká republika má v crowdfundingu své zástupce. Díky tomuto způsobu financování vyjde například nová deska Xaviera Baumaxy. Serverem, který toto umožnil v České republice, je Hithit.cz. O dalších českých projektech financovaných díky crowdfundingu se můžete dozvědět v článku serveru iHNed.cz.

Crowdfunding se ale rozhodně nezastavil jen u hudby. V dnešní době existuje několik internetových stránek, díky kterým je možné podpořit projekty nejrůznějšího druhu. Mezi tyto se řadí i IndieGoGo.

IndieGoGo byla založená v roce 2008. Jejím prostřednictvím se rovněž mohou vybírat peníze na kreativní projekty (tanec, móda, design, hudba, divadlo, literatura), ale také třeba na projekty týkající se životního prostředí, vzdělávání, náboženství, zdraví, a různé podnikatelské projekty.

Ke vzniku IndieGoGo dala podnět Danae Rigelmann. V roce 2002, kdy ještě pracovala jako analytička na Wall Street, pomáhala při produkci autorského čtení díla od Artura Millera. Přestože toto čtení bylo mezi publikem velice oblíbené, k jeho uskutečnění scházely finanční prostředky.

Vedlo ji to k rozhodnutí, že chce změnit v té době nedostatečné možnosti fundraisingu. V roce 2006 tak nastoupila na školu businessu. Tam se seznámila se svými současnými kolegy, Ericem Schellem a Slavou Rubin, kteří rovněž neměli s fundraisingem příliš pozitivní zkušenosti. Kombinace těchto tří osobností dala vzniknout internetovému projektu, který pomáhá tisícům lidí ze všech koutů světa.

Je třeba říci, že kampaně nejsou založené na pouhém vytvoření účtu na stránce. Zdaleka ne všechny jsou úspěšné. Záleží na autorech, jak svůj nápad, svou myšlenku či svůj příběh podají. To poté rozhoduje o tom, jestli případné podporovatele zaujmou nebo ne. Obecně mají větší šanci kreativní nápady než pouhé prosby o podporu.

A jak se pozná, že byla kampaň úspěšná? Její autor při zakládání stanoví částku, kterou je potřeba vybrat, a čas, za který by toho rád dosáhnul. Na internetových stránkách, přes které mají lidé možnost přispívat přímo na účty autorů, se poté procentuálně zobrazuje, jakou část z požadovaného příspěvku se již podařilo vybrat a kolik času ještě zbývá do konce kampaně. V některých případech sami autoři stanoví pravidlo, že pokud se nepodaří vybrat minimálně sto procent z požadovaného příspěvku, peníze lidem vrátí.

Mezi známější projekty, které se podařilo zrealizovat právě díky IndieGoGo, je Tesla Science Center. Nikola Tesla, vynálezce, elektrický inženýr a jeden z prvních, kteří začínali pracovat s technologiemi poháněnými elektrickou silou, zřídil roku 1902 své pracoviště v části státu New York zvané Long Island. Byla to laboratoř, která v té době svým vybavením předčila mnohé jiné.

Na konci devadesátých let dvacátého století se obnovily pokusy o její rekonstrukci. Organizace, která se po léta snažila o přetvoření tohoto objektu na muzeum a vědecké centrum, jej musela odkoupit od původního majitele. To se podařilo z velké části právě díky IndieGoGo. Kampaň s názvem „Let's Build a Goddamn Tesla Museum“ zaujala velké množství dárců a za několik týdnů se podařilo vybrat asi 1,3 milionu dolarů.

Setkat se ale můžeme i s mnohem méně konvenčními případy, kdy lidé vybírají peníze. Šest tisíc dolarů například požaduje skupina, která se nazývá „The Naked Seven“. A na co tyto peníze potřebují? 27. listopadu vtrhli do kanceláře republikána Johna Boehnera ve Washingtonu D. C. Chtěli ukázat „nahou pravdu“ toho, co způsobí republikány podporované škrty v podpoře programů na prevenci AIDS.

A tak se svlékli, aby mohli ukázat nápisy na svém těle. I když (podle svých slov) poslechli pobídky policie a z kanceláře asi po třiceti minutách odešli, byly tři členky této skupiny zadrženy a strávily den ve vazbě. Peníze teď potřebují na soudní výdaje a s nimi spojené náklady na cestování do hlavního města Spojených států.

Mezi další projekty patří například výzva mladého studenta Sulmaana z Londýna, který se při svém cestování v Jordánu seznámil s obtížemi, které denně zažívají ženy a dívky z méně vyspělých zemí, pokud se rozhodnou, že chtějí studovat. Chce tak pomoct vybrat peníze pro charitu, která těmto ženám nabízí stipendia na školách, a také působí přímo na Blízkém východě a v severní Africe.

Sulmaan se rozhodl, že pro zviditelnění této kampaně poběží v březnu tohoto roku maraton. Do té doby chce vybrat 1500 dolarů, což už se mu téměř podařilo. Podpořit můžou dárci i finančně náročné léčby několika těžce nemocných pacientů, vydání sbírky kanadské poezie, poslání audionahrávek Bible do Konga, přispět na desítky finančních kampaní, opravu množství objektů a obytných domů zničených hurikánem Sandy. To je jen zlomek všech možností.

IndieGoGo poukazuje na tři věci. Zaprvé se jedná o mimořádně úspěšný nápad lidí, kteří se rozhodli, že chtějí něco změnit, a podařilo se jim to možná i lépe, než sami očekávali. Ale podstatnější je fakt, že lidé nejsou k podobným záležitostem lhostejní. Ano, brigádníky s kasičkami na ulicích sice odbývají, ale není to proto, že by nikomu pomáhat nechtěli.

Když se změní okolnosti, za jakých můžou pomáhat, dělají to rádi. A konečně se jedná o důkaz, že globalizace nemusí být ve všech směrech jen negativní. Několik miliónů lidí má bezpochyby větší potenciál pomoci potřebnému více než několik stovek.