Zeman jako Mečiar? Možná jen při nižší účasti v druhém kole

Pokud mohou napovědět odhadu účasti v prvním a druhém kole přímé prezidentské volby, tak příklady u sousedů nenabízejí jednoznačný trend. Nám nejbližší Slováci volí přímo prezidenta od roku 1999. Pokud lze v tomto případě hovořit o tradici, tak jí je jen několikaprocentní rozdíl v účasti mezi prvním a druhým kolem. Zajímavé je, že při nižší účasti v druhém kole nikdy (tedy ve dvou případech, kdy do druhého kola postoupil) neuspěl Vladimír Mečiar.

V prvních přímých prezidentských volbách na Slovensku v roce 1999 se prvního kola zúčastnilo 73,81% voličů a druhého, kde se rozhodovalo mezi Rudolfem Schusterem a Vladimírem Mečiarem, 75,45% voličů.

O pět let později se prvního kola volby zúčastnilo 47,94% voličů a v druhém kole, kde se rozhodovalo mezi Ivanem Gašparovičem a Vladimírem Mečiarem, přišlo k volbám 43,5% voličů.

V roce 2009 byl trend opačný. V prvním kole přišlo k urnám 43,63% voličů a když do druhého kola postoupila s Ivanem Gašparovičem populární Iveta Radičová a volby byly hlasováním mezi levicí a pravicí, tak ve druhém kole účast stoupla na 51,67%. Gašparovič tehdy využil mohutné podpory vládní strany Směr Roberta Fica. A Radičová si vybudovala silný politický potenciál, který ji umožnil stát se rok a půl později premiérkou.

Nejbohatší zkušenost s přímou volbou prezidenta v postkomunistické střední Evropě mají Poláci, kteří takto volí svoji hlavu státu od roku 1990. Tehdy byl rozdíl v účasti mezi prvním a druhým kolem relativně velký. Prvního se zúčastnilo 60,6% voličů. K druhému, které vyhrál Lech Walesa, přišlo 53,4% voličů. O jisté nezralosti tehdejší mladé polské demokracie svědčí fakt, že do druhého kola postoupil tehdy velmi málo známý Stanislaw Tymiński, emigrant, který vydělal jmění na obchodech v Peru a po návratu do vlasti založil podivnou Stranu X.

O překvapení se postaral v dalších volbách v roce 1995 bývalý komunista Aleksander Kwaśniewski, který porazil Lecha Walesu. V prvním kole přišlo hlasovat 64,70 procent voličů a v druhém 68,23%. Kwaśniewski byl přitom na prvním místě už v prvním kole. Svůj post populární prezident obhájil znovu v roce 2000, kde vyhrál už v prvním kole se ziskem 53,9% hlasů za účasti 61,12% voličů.

Další volby ale byly dramatem. V roce 2005 se poměrně nečekaně dostal na druhém místě do druhého kola kandidát konzervativní pravice Lech Kaczyński, který v druhém kole přespurtoval favorita Donalda Tuska. Prvního kola se zúčastnilo 49,74% voličů, druhého 50,99%.

Zatím poslední přímé volby se konaly v roce 2010 po tragické smrti prezidenta Lecha Kaczyńského. V prvním kole byla účast 54,91%, v druhém, kde se rozhodovalo mezi Bronislawem Komorowským a Jaroslawem Kaczyńským, přišlo 55,3% voličů.

Poslední ze sousedů, který volí prezidenta přímo, je Rakousko, kde má prezident ještě omezenější pravomoci než v Česku. Poslední volby vyhrál v prvním kole dosavadní prezident Heinz Fischer, přičemž se jich zúčastnil rekordně nízký počet voličů 53, 57%. V předchozích volbách, v nichž také vyhrál Fischer, přišlo k urnám 70% voličů.