Vůbec nejstarším úřadujícím prezidentem na světě je dnes Šimon Peres z Izraele. V srpnu mu bude devadesát. Jen o půl roku mladší je Robert Mugabe ze Zimbabwe. Třetí příčka patří saúdskoarabskému králi Abdalláhu ibn Abd al-Azízovi.

Na celém světě je dnes ve funkcích devětadvacet nejvyšších představitelů států starších než je Karel Schwarzenberg. V Evropě by byl potom sedmý. Italský prezdient Giorgio Napolitanoš se narodil o dvanáct let dříve, více než český ministr zahraničí toho pamatuje i britská královna Alžběta II., papež Benedikt XVI., řecký prezident Karolos Papoulias, belgický král Albert II. a norský Harald V.

Jen o několik měsíců mladší jsou španělský král Juan Carlos I., nizozemská královna Beatrix, rakouský prezident Heinz Fischer či portugalský Aníbal Cavaco Silva.

Miloš Zeman by byl v případě úspěchu v prezidentské volbě 65. nejstarším šéfem státu na světě a 19. nejstarším v Evropě.

Všechny prezidentky, prezidenty, dědičné panovníky a panovnice, samozvané vládce i vojenské diktátory všech států, nezávislých teriotorií i OSN neuznaných útvarů jako je Podněstří či Náhorní Karabach najdete v následují tabulce. Kliknutím na jméno hlavy státu otevřete stránku na Wikipedii s dalšími informacemi.

Seznam jsme sestavili na základě aktuální tabulky šéfů vlád a států na anglické Wikipedii. Vytvořili jsme jednoduchý počítačový program, který prozkoumal hesla věnovaná jednotlivým hlavám států a z každé webové stránky extrahoval jejich věk či datum narození.

V některých případech jsme se museli spokojit s přibližným údajem. Například severokorejský vůdce Kim Čong-un, který je vůbec nejmladší hlavou státu, slaví sice narozeniny 8. ledna, není však jisté, zda přišel na svět v roce 1983 nebo až 1984.

Přesné datum narozenin není známo ani u prezidentů Libye, Nigeru, Somalilandu (neuznaného státu na severu Somálska), Guiney-Bissau, Severokyperské turecké republiky či ostrovních státečků Vanuatu a Nauru. V jejich případě jsme použili odhad uvedený na Wikipedii a místo přesného data narození doplnili 1. ledna.

Masaryk a Svoboda byli starší

Při pohledu do české a československé historie se ukazuje, že si tato země už třikrát zvolila prezidenta staršího, než je dnes Karel Schwarzeneberg: TGM při druhé a třetí volbě v letech 1927 a 1934 a Ludvíka Svobodu v březnu 1973. (V případě komunistických prezidentů, kteří od roku 1948 až do poslední volby Gustáva Husáka v roce 1985 pokaždé dostali od zákonodárců plný počet hlasů, nelze ovšem mluvit o "volbě" v pravém smyslu toho slova.)

Wikipedie obsahuje i tabulku nejstarších dodnes žijících bývalých šéfů států a vlád nebo nejdéle vládnoucích monarchů. František Josef I.. který vládl bez deseti dnů 68 let, je v historické tabulce až na 27. místě. Když v roce 1916 opouštěl v Schönbrunnu rakouský trůn i tento svět, bylo mu 86 let. I z toho je vidět, že stárnutí je proces ryze individuální, při výběru hlavy státu bychom se proto měli soustředit na jiné parametry než je biologický věk.