Výsledky předčasných izraelských voleb do v pořadí už devatenáctého Knesetu od roku 1948 už jsou takřka kompletně sečteny, takže přidávám tabulku, která přehledně zobrazuje zisky a ztráty stran ve velmi fragmentovaném izraelském politickém systému. Nekorunovaným vítězem voleb je překvapivě silná nová formace
Ješ Atid ("Je budoucnost" či "Budoucnost existuje", 19. křesel ve 120ti členném Knesetu), přestože nejvíc hlasů získalo "jestřábí" spojenectví
Likudu premiéra Netanjahua a strany
Náš domov Izrael bývalého ministra zahraničí Liebermana (31 křesel oproti předešlým 42). Ješ Atid sice od loňska, kdy strana vznikla, doznala ještě proměny - viz
článek z blogu o vzniku strany - ale už loni bylo jasné, že jde o poměrně perspektivního nového politického hráče. Jenže když sledujeme izraelské volby v souvislejším historickém kontextu, můžeme vidět, že velký volební úspěch nových stran bývá často poměrně krátký a že přes různé propady zůstávají tradiční strany
Likud a
Strana práce dlouhodobě pilíři izraelské politiky. To lze dobře vidět na příkladu Kadimy, která byla velkým favoritem minulých voleb (26 křesel v roce 2009) a dnes je ráda za dvě křesla. Kontext jejího úpadku je také naznačen v
dřívějším článku.

Strana
Ješ Atid bývalého televizního moderátora a komentátora Ja´ira Lapida, ač je charakterizována jako "liberální" a "holubičí", není tak čitelná, jak by se mohlo na první pohled znát. Více ukáží koaliční jednání - tzn. bude
Ješ Atid součástí silného opozičního bloku, který bude šlapat na paty Netanjahuovi a židovským osadníkům, nebo se rozpustí v široké koalici s
Likudem a dalšími stranami, který zřejmě nakonec nepřinese žádnou zásadní změnu v izraelské politice? Povolební náznaky ukazují spíš na druhou variantu. A ještě je tu jeden problém -
Ješ Atid se vymezuje velmi protinábožensky ve smyslu omezení vlivu ultraortodoxních
charedim, kteří dnes už představují kolem 10% Izraelců. Přitom dvě hlavní náboženské strany - sefardská
Šas a chasidsko-litvacký
Sjednocený judaismus Tóry - pomalu posilují svoje pozice, tak jak se velmi rychle demograficky zvětšuje komunita
charedim. Potenciál napětí mezi sekulárními a religiózními Izraelci tak bude spíš narůstat. A zápas o charakter židovské identity Izraele je věc, která mnoho Izraelců znepokojuje více než Írán či izraelsko-palestinský konflikt.