Po přijetí na vysokou školu v jiném městě, než se nachází jeho bydliště, čeká studenta velmi krušné období. Zapojí se do kolotoče plánování a zařizování, který mimo jiné obnáší hledání bydlení či tvorba rozvrhu pro první semestr. Pro studenty, kteří cestují za studiem do vzdálenějších koutů republiky, pak nastává otázka, jak se do toho či onoho města dostat tak, aby byla cesta příjemná, ale zároveň také levná. Přitom drtivá většina studentů cestuje železniční dopravou. TST vám proto přináší hodnocení jednotlivých dopravců, s kterými lze cestovat právě do vašeho studentského města.

Českým drahám patří dlouhodobě status nejvyužívanějšího dopravce, který se na českém trhu pohybuje. Donedávna České dráhy působily na poli osobní železniční přepravy jako monopol, přepravoval tedy drtivou většinu všech cestujících. Od září roku 2011 však tímto neochvějným postavením začal otřásat nový konkurent, konkrétně moderní žluté vlaky společnosti Regiojet.

V roce 2012 pak rozšířila výběr cestujícího společnost Leo Express, která nabízí moderní vlaky švýcarské výroby značky Stadler. Pojďme si tedy v následujících odstavcích shrnout nejdůležitější výhody či nevýhody, podle kterých se student může rozhodnout, jakého dopravce zvolí pro svou cestu za studiem.

Cena není vždy indikátorem kvality

Je známo, že studenti dávají při dopravě velký důraz na množství peněz, které za cestu zaplatí. Zatímco České dráhy si dlouhodobě udržují zhruba stejnou hladinu ceny, Regiojet i Leo Express se snaží ceny udržovat na stejné úrovni, jako České dráhy, přičemž však kladou důraz na komfort, který při jízdě cestující zažívají.

Například cesta z Olomouce do Prahy u Českých drah stojí konstantně 220 korun. Při využití studentského průkazu, to bude možná o pár korun méně, ale je zde nutnost mít studentskou slevovou kartičku z místa trvalého bydliště do místa vaší školy.

U Regiojetu při prokázání se kartou ISIC (či zmiňovanou studentskou kartičkou) zaplatíte 198 korun. Máte-li však ještě navíc kreditoru jízdenku u společnosti Regiojet, zaplatíte ještě o 4 koruny méně. S kartou ISIC je pak jedno, kam právě cestujete. Sleva je vám akceptována na všech trasách bez ohledu na místo bydliště a polohu vaší školy. 

Nicméně pokud objednáte jízdenku na Regiojet bez nároku na studentskou slevu, zaplatíte identickou částku jako u konkurence, 215 - 220 korun (ušetřit můžete díky kreditové jízdence). U ČD ale můžeme oproti Regiojetu dosáhnout slevy například díky skupinové či zpáteční jízdence. 

U společnosti Leo Express můžete jakožto studenti využít na zmiňované trase Olomouc – Praha slevu v závislosti na studentské kartičce. Ceny v těchto černých vlacích se pak velmi liší podle času odjezdu vlaku. Nejlevnější jízdenka vás může vyjít i na 110 Kč.

Člověk, který s Českými dráhami někdy jel, sice oceňuje možnost vybrat si z velkého množství spojů, které jsou v nabídce, skoro vždy se však setká s minimálním pohodlím. Vagony jednotlivých souprav Českých drah leckdy pamatují rok 1970, ne-li ještě starší. Sami si pak můžete domyslet, jaká je úroveň komfortu v těchto oddílech.

Výstražné cedulky uvnitř vlaku, jako je popis otevírání dveří či obsluha světel v kupé, jsou napsány v českém jazyce, nicméně hned na druhém řádku je jazyk ruský a německý. Po angličtině ani vidu, ani slechu. České dráhy od vstupu nových konkurentů těží z faktu, že mimo hlavní trasy, o které se musí dělit s černými vlaky Leo Expressu a žlutými vlaky Regiojetu, jsou trasy, kam konkurent ještě nepronikl.

Například do Zlína na Univerzitu Tomáše Bati musí student využít spěšných vlaků či rychlíků do Otrokovic, odkud se pak dostane osobním vlakem přímo do srdce Zlína. Po konkurentech se na této trase jen zaprášilo.

Cena stejná, luxus rozdílný

Po vstupu nových společností do českého železničního podnikání dostal cestující možnost srovnat služby, které si může zaplatit. Nabízí se otázka, v čem jsou tedy konkurenti Českých drah lepší. A odpověď je jednoduchá – luxus. Vše začíná nákupem místenky na internetu či na pobočce Regiojetu nebo Leo expressu.

Od této chvíle má student zaručené, že po příchodu do kupé nebude na jeho místě nikdo sedět. Navíc se za místenku, na rozdíl od Českých drah, nic nepřiplácí. Každý vagón je obsluhován týmem, přednostně stevardkami, které se starají o pohodlí cestujících.

Po odjezdu ze stanice každý cestující obdrží noviny podle vlastního přání a horký nápoj, kávu nebo čaj. Za symbolické ceny si pak může cestující dopřát další lehké občerstvení.

Každý student dnes uvítá příležitost, kdy může být online. Regiojet a Leo express nabízí svým cestujícím standartní připojení k internetu prostřednictvím wi-fi. Pro ty, kteří potřebují cestou odpovídat na e-maily či komunikovat na sociálních sítích, je tato služba velmi přínosná. Na cestách pak ale často nastává problém s výpadky připojení z důvodu menšího pokrytí neobydlených oblastí, kterými vlak projíždí.

Zapomeňte tedy na sledování videa či stahování souborů, na to je zatím vlakové wi-fi krátké. Pořád je to však nesporná výhoda v porovnání s Českými drahami, které připojení v běžných vlacích neposkytuje. Výjimkou je pak Pendolino, nicméně pro tento komfort si student musí koupit jízdenku a navíc si zaplatit poplatek za místenku, do Pendolina bez ní nenastoupíte.

Abychom však nové společnosti jen nechválili, mají i své mouchy. Žluté vlaky prověřila zima, a neobešly se bez potíží. Velmi často se v mrazivých dnech stávalo, že nefungovala správně klimatizace. Není proto divu, že se začaly množit stížnosti od nespokojených cestujících. Společnost Regiojet zareagovala na české poměry velmi neočekávaně. Nespokojeným zákazníkům po předložení platné jízdenky vracela plnou částku jako odškodnění.

Nevýhodou jak Regiojetu, tak Leo expressu pak zůstává, že jezdí jen na hlavních tazích, nejčastěji je to trasa Praha – Ostrava.  Ostatní trasy mají v plné moci České dráhy. Avšak tam, kde žluté či černé vlaky nedosáhnou, existují žluté autobusy, které poskytují obdobný servis.

Zpoždění? V pořádku.

Na českých kolejích panuje zvyk, že pokud má vlak zpoždění, v podstatě se nic nestane. Zákazník musí chtě nechtě akceptovat, že nedojede do cíle tak, jak bylo naplánováno. Cestující se sice může informovat na webové stránce Českých drah o aktuálních zpožděních, ale těm, kteří nemají zrovna internet po ruce, nezbývá než volat na zákaznickou linku, která je však také nespolehlivá; velmi často se totiž stane, že je obsazeno.

Noční můrou každého studenta je pak stav, kdy má jeho spoj zpoždění a potřebuje stihnout zkoušku či začátek přednášky. České železnice vám však v této šlamastice nepomůžou. Ještě více zamrzí, že ani nevrátí jízdné. V této situaci mají však přece jen společnosti Regiojet  a Leo express mírnou výhodu.

Systémem místenek, které si musí každý cestující do vlaků zakoupit předem, buďto na internetu nebo na pobočkách společností, pomáhá přece jen trochu tento problém vyřešit. Pokud se cestující dozví s dostatečným předstihem, že jeho vlak nepřijede na čas, může zavolat buďto na zákaznický servis, či se připojit na internet, a jízdenku stornovat. Nicméně je to pořád jen velmi slabá útěcha.

Všechny výše uvedené skutečnosti nasvědčují tomu, že přepravní služby by mohly čekat světlejší zítřky. Je pak otázkou, zda se České dráhy pokusí vyrovnat komfortem novým konkurentům, nebo to budou právě nové společnosti, které budou známy jako ty „luxusní“. Záleží pak na každém studentovi, jakým vlakem se nechá svést.

____________________________________________________________________
Bottom Line: Čeká studenty v budoucnu větší komfort ve všech vlacích, nebo je budeme dál rozlišovat podle barev?