8,5 miliardy: tolik vyplatil stát v uplynulých 15 letech politickým stranám

Státní příspěvek na provoz získalo v posledních 15 letech celkem 47 stran. Dohromady jim stát vyplatil od roku 1998 příspěvky za 8,5 miliardy korun. Suverénně nejvyšší státní podporu získala dvojice ODS (2,65 miliardy) a ČSSD (2,39 miliardy), následovaná KSČM (1,28 miliardy) a KDU-ČSL (816 milionů). Kdo dotace dostal a kolik to bylo, zjistíte z následujících grafů.

Dotace mají formu

• příspěvku na mandát poslance nebo senátora 900 tisíc ročně, v roce 2011 se příspěvek snížil na 855 tisíc ročně (v grafech červeně, resp. oranžově)
• příspěvku na mandát krajského nebo pražského zastupitele 250 tisíc ročně, v roce 2011 se příspěvek snížil na 238 tisíc ročně (tmavě zeleně, resp. fialově)
• takzvaného "stálého příspěvku" pro strany, které ve volbách do Poslanecké sněmovny překonaly 3 % hlasů; až do následujících voleb získávají 200 tisíc ročně za každou desetinu procenta (modře)
• kompenzace za volební kampaň do Poslanecké sněmovny pro strany, které překonaly 1,5 % hlasů; jednorázově 100 korun za každý hlas (růžově)
• kompenzace za volební kampaň do Evropského parlamentu pro strany, které překonaly 1 % hlasů; jednorázově 30 korun za každý hlas (světle zeleně)

Kdy dostávali nejvíc?

U čtyř největších příjemců státních dotací jsme se podívali, kdy se jim dařilo nejlépe.

Z grafů je u všech stran patrný rozdíl v objemu dotací do roku 2000 a po něm. Ještě v roce 2000 bylo na dotacích vyplaceno 175 milionů, o rok později třikrát tolik, 523 milionů. Příčiny jsou dvě: jednak zřízení krajů, jednak nový volební zákon a pravidla pro financování stran, produkt opoziční smlouvy.

Kolik peněz na každého člena?

Z posledních parlamentních voleb vzešly strany, které bývají označovány za "marketingové" nebo rovnou komerční firmy. V následujícím grafu jsme proto hodnotili komerční "efektivitu" strany: mezi kolik lidí - členů strany - by se rozdělil státní příspěvek z posledního roku?

V grafu jsou pouze strany, u kterých jsme zjistili počet členů - zcela chybí třeba Zemanovci. Jsme navíc odkázaní na údaje stran samotných, u mladších stran jde často o jejich vlastní odhady.

Jaký je podíl státních dotací na příjmech stran?

Státní příspěvek samozřejmě netvoří zdaleka kompletní financování stran. Podle Anety Pinkové z Mezinárodního politologického ústavu v Brně je to zhruba polovina. "U parlamentních stran osciluje podíl veřejného financování přibližně mezi 30 a 70 procenty. Od roku 2003 stoupá například relativní význam půjček v rozpočtech parlamentních politických stran – v roce 2009 tvořily půjčky a úvěry cca 35 % příjmů parlamentních stran." Pro ilustraci, takhle vypadala struktura financování největších stran v roce 2010 (data poskytla Aneta Pinková, vycházejí z výročních zpráv politických stran). "Dotace na činnost" v následujícím grafu zahrnují všechny pravidelné příspěvky stranám kromě jednorázových volebních příspěvků, ty jsou kódované jako "úhrada volebních nákladů". Ostatní položky si strany opatřují samy. 

A to není vše. Další způsoby, jakými strany nabourávají státní financování, popisuje David Ondráčka z Transparency International. "Mezi státní dotace stranám je ještě třeba započítat podporu přes zákonodárce (hlavně jejich platy, v některých stranách dávají straně darem jeden měsíční plat) a jejich kanceláře, které slouží jako okresní sídla strany. Asistenti poslanců a senátorů jsou placeni parlamentem, ale pracují obvykle pro stranu."

Podle Pinkové systém financování navíc postrádá logiku. "Jedním z hlavních důvodů veřejného financování politických stran (kromě zajištění jejich nezávislosti) je snaha podpořit rovnost volební soutěže. O to by se měl postarat především příspěvek na úhradu volebních nákladů. Ten je ale vyplácen až po volbách, strany tedy musí peníze na kampaň získat jiným způsobem."

Vyčištěná data jsou k dispozici jako Google Spreadsheet. Původní zdroj: Ministerstvo financí.