Kdo okradl Rusko o 49 miliard dolarů?

Centrální bankéři po celém světě bývají spíše nudní patroni, kteří pečlivě váží každé své slovo. Šéf ruské ústřední banky Sergej Ignaťjev rozhodně není výjimkou. Zkušený finančník je ve své funkci od roku 2002 a dvakrát mu Státní duma prodloužila funkční období.

Počtvrté již Ignaťjev kandidovat nemůže, a možná i proto si při svém bilančním rozhovoru pro deník Vedomosti nebral zrovna servítky. Za jeden z největších problémů ruské ekonomiky označil praní špinavých peněz a vývoz kapitálu do zahraničí. Podle něj se stále nedaří s tím něco udělat.

Ignaťjev tvrdí, že v loňském roce bylo z Ruska nezákonně vyvezeno 49 miliard dolarů, což je 2,5 procenta ruského HDP. "To mohou být platby za dovoz drog, úplatky úředníkům nebo zkorumpovaným manažerům, pololegální import," vypočítával šéf ústřední banky.

Dobře organizovaná skupina

Způsoby praní špinavých peněz a jejich vývoz do zahraničí nejsou nijak překvapivé. Pomocí fiktivních kontraktů na něco dostatečně abstraktního jako marketingové služby se peníze přesunují, až skončí u firmy registrované na bílého koně. Stejně se dají použít i smluvní penále za fiktivní, nerealizované obchody.

Skutečnou bombu ale Ignaťjev odpálil, když oznámil, že polovina ze zmíněných 49 miliard proběhla mezi firmami, které jsou mezi sebou spojeny finančními vztahy. "Člověk má pocit, že jde o jednu velmi dobře organizovanou skupinu osob," řekl odstupující bankéř. Pokud by se na to policie soustředila, tak by podle Ignaťjeva dokázala pachatele i beneficiáře podobných obchodů odhalit.

Kdo by mohl být v této skupině, ale nechtěl ani naznačovat. O to více se rozjely spekulace novinářů. Z logiky věci totiž vyplývá, že pokud jedna skupina je schopná během jednoho roku vyvézt ze země 24 miliard dolarů, nemůže jít o partičku malých podvodníčků.

V devadesátých letech to byl poměrně konkurenční byznys, služby "kreativního bankovnictví" nabízela celá řada firem, skupin, včetně těch napojených na organizovaný zločin. "Část lidí zisky legalizovala a odešla z oboru, část se koncem 90. let uchýlila pod ochranná křídla tajných služeb, hlavně rozvědky, a posléze také přešla do legálního byznysu," tvrdí známý ekonomický novinář Maxim Kvaša.

Podle něj ale trh obsadili lidé z velkých polostátních bank. "Pokud taková skupina existuje, tak to není možné, pokud to celé nebudou řídit bankéři," řekl listu Vedomosti jeden z policistů z odboru finanční kriminality.

Samozřejmě je možné, že některé menší banky se na praní špinavých peněz specializují. Ostatně za vraždou prvního náměstka ústřední banky Andreje Kozlova v roce 2006 stál Alexej Frenkel, bývalý šéf nevelkého ústavu VIP-bank.

"Jenže pokud má Ignaťjev pravdu, tak takovéhle sumy peněz v malé bance neschováte. To znamená, že tu musí být polostátní banky, které kontrolují vysocí důstojníci FSB a kde často pracují děti členů vlády," vysvětluje Kvaša.

Boj s korupcí přináší body

Někdo spojuje překvapivý Ignaťjevův výrok s bojem o jeho nástupnictví, mezi kandidáty je hned několik lidí z polostátních bank. Jiní si ale myslí, že jde o signál ruským elitám, že je boj s korupcí protentokrát myšlen vážně.

"Hlavně jde o to, aby vysocí úředníci a podnikatelé drželi své majetky v Rusku a nejezdili někde po světě. Jinak nad nimi Putin může ztratit kontrolu," myslí si moskevský politolog Kirill Rogov.