Už jsem si zvykl, že laureáti ceny Homo homini, kterou za obranu lidských práv uděluje Člověk v tísni, bývají nevšedními lidmi. Když čelíte režimům, které si servítky neberou, potřebujete značnou dávku tvrdohlavosti a vnitřní síly.

Letošní oceněný, ázerbájdžánský právník Itingam Alijev, nevypadá jako člověk, který se už dvacet let snaží bránit práva obyčejných lidí proti státu. Veselý a charismatický muž zvážní, jen když začne mluvit o režimu svého jmenovce, prezidenta Ilhama Alijeva.

Ázerbájdžán se z postsovětských republik vyčleňuje tím, že jde o první postsovětskou "dědičnou republiku". Otec současného prezidenta, Hejdar Alijev, byl prvním tajemníkem ázerbájdžánské komunistické strany a v roce 1993 se stal prezidentem. Po deseti letech těžce nemocný Alijev předal své křeslo synu Ilhamovi.

Ropa je naše neštěstí

Volby jsou v Ázerbájdžánu spíše formální záležitostí, pravidelně končící zatýkáním opozičníků a následným vyjádřením pozorovatelů z OBSE, že volby neodpovídaly tak docela demokratickým standardům bez ohledu na dílčí zlepšení. "Ve Štrasburku nám přijali jen po volbách v roce 2010 přes dvacet žalob. A dva starší případy už jsme vyhráli," říká Itingam Alijev s tím, že poškození jen dostali finanční kompenzaci a tím to pro stát skončilo.

"Mezinárodní organizace už nám neposkytují takovou podporu jako ještě před sedmi lety. Nechtějí si to s režimem rozházet," říká Itingam Alijev. Baku je totiž díky svým ropným nalezištím důležitým mezinárodním hráčem.

"Ropa je naše prokletí. Bez peněz za ni by režim nikdy tenhle systém nemohl udržovat," říká Alijev. Přitom obyčejní občané z peněz mnoho užitku nemají. "Ázerbájdžán funguje podobně jako feudalismus ve středověké Evropě. Několik rodin kontroluje různé oblasti země a sektory ekonomiky. Navzájem si do svých hájemství nezasahují," píše se v diplomatické depeši amerického velvyslance v Baku z roku 2010.

Peníze režim používá i na rozkol opozice. "Dříve vláda své oponenty zatýkala, věznila nebo v několika případech zabíjela. Nyní se její arzenál rozšířil ještě o podplácení. Je dost případů, kdy se lidé, kterým režim reálně ublížil, dnes stali jeho advokáty. Dostali různé státní funkce, někteří jsou v parlamentu," říká Itingam Alijev.

Netýká se to podle něj jen Ázerbájdžánců. "Režim podplácí i cizí vlády, zahraniční diplomaty nebo cizí poslance. Když poslanci demokratických států hlasují na podporu autoritářského režimu, tak jinak než nějakou formou podplácení se to vysvětlit nedá," myslí si Alijev.

Diplomatická válka o symboly

Ázerbájdžánská vláda své zdroje směruje nejen na zabránění kritice lidských práv, ale i na prosazení své verze událostí během války o Náhorní Karabach počátkem 90. let.

Jeden z mála úspěchů si Baku připsalo letos v únoru, když zahraniční výbor české sněmovny odhlasoval rezoluci vyjadřující "soustrast ázerbájdžánskému lidu v souvislosti s 21. výročím masakru v Chodžaly". Tehdy při evakuaci tohoto města zahynulo několik stovek civilistů. Obě strany se obviňují z odpovědnosti za jejich smrt. Pokud ovládáte ruštinu, tak nelze než doporučit zprávu společnosti Memorial.

Těžko říct, co vedlo české poslance k světově unikátní rezoluci, která jako by vypadla z pera diplomata z Baku. Předseda výboru David Vodrážka dosud, diplomaticky řečeno, není široce znám coby expert na problematiku jižního Kavkazu. Pozitivní zpráva ale je, že předseda parlamentní skupiny ČR-Ázerbájdžán Jan Hamáček se setkal s Itingamem Alijevem, řekl o něm, že je "ohromen jeho osobní odvahou a občanskou statečností" a domluvili se na spolupráci. Třeba se v budoucnu dočkáme i rezoluce, která se zabývá i stavem lidských práv. Itingam Alijev by si to zasloužil.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist