Smutná bilance odcházejícího prezidenta

„Měl to být okamžik tiché úcty, když bude prezident Klaus odstupovat po deseti letech z postu hlavy státu,“ napsal International Herald Tribune. „Jeho prezidentství teď naopak může skončit hanbou.“ Včerejší nečekaný úspěch senátního hlasování o žalobě z velezrady ukazuje sílu kontroverzí, které vyvolala Klausova novoroční amnestie, píše BBC. O tom, jaké reakce v zahraničí podnítila samotná amnestie, jsem psal v tomto článku.

Tento „dramatický, byť symbolický akt ukazuje, jak hluboce euroskeptický politik rozčílil své levicové oponenty,“ soudí agentura Reuters. „Již před amnestií Klaus během svých dvou prezidentských období polarizoval společnost svými ostrými názory na EU, práva gayů a globální oteplování,“ připomíná International Herald Tribune v dalším článku. Díky sporné amnestii však odpor proti Klausovi zesílil: „73 tisíc Čechů podepsalo protestní petici a Klausův portrét byl stržen ze zdí škol a kanceláří napříč zemí. Bylo poničeno dědictví Klause jako ministra financí a předsedy vlády, který po pádu komunismu řídil komplikovaný přechod České republiky k tržní ekonomice.“

Americký deník Wall Street Journal informuje, že spojenci prezidenta zavalili rozhněvané senátory kritikou. „Obvinění vznesená proti Klausovi jsou výrazem obyčejné lidské pomstychtivosti,“ uvedl například premiér Nečas. „Obžaloba z velezrady je ohromujícím závěrem dlouhé politické kariéry Václava Klause a mohla by mu ztížit udržení vlivu na politické scéně,“ píše WSJ.

Dr. No

Velký bilanční článek publikoval minulý týden německý deník Spiegel ve své anglicko-jazyčné verzi. „Až do překvapivé amnestie zůstal Klaus mezi Čechy všeobecně populární,“ píše Spiegel a uznává Klausovi zásluhy z doby dělení Československa a budování kapitalismu. V článku, doprovázeném fotografií končícího prezidenta s nechvalně proslulým chilským perem, kritizuje především jeho postoje vůči zahraničí a označuje ho za jednu z nejkontroverznějších postav evropské politiky.

„Za 25 let v politice je těžké najít jediné geopolitické téma, ohledně kterého by se postoj Klause lišil od postoje Ruska,“ tvrdí Spiegel. Cituje Roberta Krona, analytika amerického think-tanku Center for European Policy Analysis, který označuje Klausův euroskepticismus za přístup „Doktora No“. Všechny vnější síly podle něj Klaus vnímá se skepticismem a snaží se „chránit naše zájmy před cizím narušitelem“. Podpora Miloše Zemana v prezidentských volbách zase podle článku ukazuje Klausovu slabost pro populismus.

Nejvýznamnějším dědictvím Václava Klause by nakonec mohla být lednová amnestie, informuje Spiegel. Mnoho českých škol a radnic se totiž v reakci na tento skandál rozhodlo navždy přestat s vyvěšováním portrétu prezidenta. „Pro muže, který si tolik užíval pobyt v centru pozornosti, lze těžko vymyslet horší ohodnocení.“

Jako moderní jazz

Hlasitý zastánce volného trhu a trn v patě bruselských byrokratů – tak popisuje odcházejícího českého prezidenta ve svém článku „Proč Václav Klaus rozděluje Čechy“ pražský zpravodaj BBC Rob Cameron. „Je trochu jako moderní jazz. Buď ho milujete, nebo nenávidíte.“ Hlavu si podle něj Klaus příliš neláme s novináři: „Historky o jeho povýšenosti jsou legendární.“

Pokud by Ústavní soud rozhodl, že Klaus spáchal velezradu, byla by to skvrna na jeho „již teď rozporuplném dědictví,“ píše Rob Cameron. Článek uzavírá přesvědčením, že se Klaus z veřejného života po skončení svého mandátu jen tak nestáhne. „Málokdo věří, že by byl připraven vzdát se své osobní války – proti evropské integraci, proti environmentalismu.“

Článek byl publikován na serveru Pohled zvenku.