Proč Brazílie podporuje Chávezova nástupce?

Hugo Chávez zemřel 5. března 2013. Zanechal po sobě davy truchlících Venezuelanů, kterými je oslavován téměř jako spasitel, ale také volné prezidentské křeslo. Na to by měl po volbách, které se budou konat 14. dubna, usednout dosavadní viceprezident Nicolas Maduro, jenž byl samotným Chávezem označen jako jeho nástupce.

Zachování „chávezovské“ politické linie si ale nepřejí jen ve Venezuele. Brazílie, hospodářsky nejsilnější stát Jižní Ameriky, zde má silné ekonomické zájmy, a tak by pro ni případná změna ekonomické politiky severního souseda mohla znamenat nemalé ztráty.

Podle vyjádření Jose Augusto de Castra, předsedy Brazilské zahraniční obchodní asociace, které zveřejnila agentura Reuters, bude v nadcházejících volbách Madurova výhra pro Brazílii tou nejlepší variantou. A není se čemu divit. Brazilské obchodní aktivity ve Venezuele a samotná hospodářská spolupráce obou zemí totiž dosahují značných rozměrů. Příkladů lze uvést hned několik.

V roce 2001 mezi sebou tyto dva státy uzavřely dohodu, podle které dodává Venezuela elektrickou energii do severní, z jihu těžko přístupné části země. Tato oblast je díky tomu na těchto dodávkách z podstatné části závislá a jejich případné omezení či přerušení by jistě znamenalo nemalé problémy. Velmi důležitým je pak z hlediska vzájemných vztahů obou zemí rok 2005, kdy byl Hugo Chávezem a tehdejším brazilským prezidentem Lulo da Silvou podepsán balík smluv zajišťující vzájemnou (nejen) hospodářskou spolupráci.

Ze současnějších brazilsko-venezuelských vazeb lze jmenovat například aktuálně probíhající obchod mezi venezuelským vzdušným přepravcem Conviasa a brazilskou společností Embraer, kdy má být aerolinkám dodáno celkem šest brazilských dopravních letadel E 190 s možností dodávky dalších čtrnácti strojů. Celková cena obchodu může dosáhnout až k 900 milionům dolarů. V rámci leteckého průmyslu je ve hře také prodej lehkých vojenských turbovrtulových letedel Embraer Super Tucano, jejichž starší verzi má Venezuela ve výzbroji a o něž projevil Hugo Chávez v minulosti zájem. Obchod je ale v současnosti blokován Spojenými státy, které se na výrobě Super Tucana podílejí některými součástkami.

V případě změny politické linie Venezuely by také mohlo dojít ke znárodnění majetku brazilského ropného giganta Petrobras, který se zde podílí na těžbě ropy, a ke kterému nedošlo díky dobrým vztahům bývalého prezidenta Cháveze s bývalým brazilským prezidentem Lula da Silvou a současnou prezidentkou Dilmou Rousseffovou.

Je třeba dodat, že současná i minulá brazilská hlava státu jsou členy tamní nejsilnější parlamentní strany, Dělnické strany (Partido dos Trabalhadores). Jak už název napovídá, jedná se o středo-levicovou či levicovou stranu. Je tedy dost pravděpodobné, že dobré vztahy na osobní úrovni mezi vrcholnými představiteli obou států jsou zapříčiněny i jejich podobnou politickou orientací.

Z ekonomického hlediska je tedy pro Brazílii nejvýhodnější zachování stávajícího řádu, což může zvolení Nicolase Madura zajistit.

Pavel Vinkler, autor je studentem Bezpečnostních a strategických studií a Mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.