Tuldžuksul - to nejlepší z KLDR

Když se řekne KLDR, naprosté většině lidí se dnes vybaví napětí na Korejském poloostrově, sankce Rady bezpečnosti OSN, případně zmínky o tamním nedostatku potravin. Přesto KLDR může nabídnout něco, co by potěšilo většinu české dospělé populace – Tuldžuksul (Tuljjuksul). Už dříve jsem psal, že se podle jedná o nejlepší likér z celé východní Asie a jsem přesvědčen, že si zaslouží samostatný blog.

Existuje přitom hned několik druhů Tuldžuksul, které se liší obsahem alkoholu a místem původu. Všechny se přitom jmenují stejně, takže je zcela zásadní si všimnout jednak obsahu alkoholu, jednak místa původu. Zaměřím se jen na ten nejlepší – Pektusan Tuldžuksul se 40% alkoholu.

Borůvky pro něj jsou sbírány v nadmořské výšce kolem 800 metrů na severovýchodním úbočí nejvyšší korejské hory Pektusan (vrchol 2 744 metrů nad mořem), která leží na čínsko-korejské hranici. Pektusan považují Korejci i Mandžuové v Číně za svoji bájnou horu a podle severokorejských promenů se zde narodil i Kim Čong-il (sovětské prameny však uvádějí jako jeho rodiště tábor Vjatskoje poblíž Chabarovsku). Po náležitém zpracování borůvek je výsledkem (podle mě) vynikající 40% likér lehce zlatavé barvy, který obsahuje 77% borůvkového destilátu, 19% fruktózy a 4% ječmenného sladu.

V Jižní Koreji jej znají v podstatě jen rodiny, které mají kořeny severní části země, trochu známější byl díky tomu, že jej v roce 2000 dostal jihokorejský prezident Kim Te-džung při své návštěvě Pchjongjangu. Většímu rozšíření a popularitě na Jihu brání především omezení soulské vlády, která povoluje obchodovat se severokorejským zbožím pouze uprchlíkům ze Severu, takže v běžném supermarketu nebo ve večerce ho nepotkáte.

Z mého pohledu má jen jednu (zato zásadní) vadu – jde velmi špatně sehnat. Nevím, jak na letišti Sunan nebo na palubách Air Koryo, ale na Inčchonu ho budete v regálech bezcelních bezcelních obchodů hledat marně a ani Korean Air ho nemají ve svém Skyshopu. Byl v nabídce obchodů u Demilitarizované zóny, případně v Soulu jednom krámku poblíž stanice metra Oksu. Bohužel, obojí je z Prahy trochu z ruky, prodejny s korejských potravin v Praze ho nenabízejí. Nezbývá tedy než si ho dopřát jen při výjimečných příležitostech, jakou může být např. obnovení šestistranných mírových rozhovorů o Korejském poloostrově. Doufám ale, že nebudu moc dlouho čekat.