Matematik, sportovec, umělec, spisovatel a v neposlední řadě žurnalista. Je jedno, jaké povolání si vyberete, chcete-li v něm ale uspět a někam to dotáhnout, je třeba mít talent. A právě ten je hlavním důvodem, proč se každý rok přihlásí tisíce studentů do programů CTY (Center for Talented Youth). A já byla letos jedním z nich.

Vše začalo v září. O projektu jsem se dozvěděla od svých profesorů, a jelikož jsou kurzy CTY dost drahé, rozhodla jsem se požádat o stipendium nadaci AFCSLS (American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies).

Pro jeho získání bylo potřeba napsat motivační dopis v angličtině a zvolit si kurz, o který bych měla případně zájem. Při výběru jsem se musela zaměřit nejen na obor, který by mě bavil a zajímal, ale také na to, kolik času kurz průměrně zabere a jak dlouho bude trvat. Rozmýšlela jsem se mezi biologií, matematikou, chemií, angličtinou a spoustou dalších.

Nakonec má volba padla na kurz Language rules: From structure to style, se kterým jsem měla strávit 3-8 hodin týdně po dobu čtyř měsíců. Ve škole jsem se dozvěděla, že o stipendium si tento rok zažádaly stovky studentů z celé České republiky, ale vybráno jich bylo pouze pár, proto bylo mým velkým překvapením, když jsem se nakonec dozvěděla, že jsem jedna z oněch šťastných. O týden později mi pak přišel e-mail se všemi důležitými informacemi a do školy dorazila i má nová učebnice Rhetorical Grammar by Kolln Gray.

Žádné lavice, žádná tabule 

Musela jsem se tedy přihlásit na speciální webové stránky. Zde se nacházela má nová internetová třída čítající celkem 9 žáků složená z českých a slovenských stipendistů. Naši lektoři ale byly Američané, a tak se naším jediným dorozumívacím jazykem přirozeně stala angličtina.

Kurz byl rozdělen na pět lekcí a každá z nich se zaměřovala na určitý okruh znalostí. Od správného používání přímé řeči v textu jsme se dostali až k rozborům děl Hemingwaye či Faulknera. Po každé lekci následovalo pár cvičení a také závěrečná esej (Final Writing Assignement).

Tu jsme psali vždy na určité dané téma a museli jsme v ní použít látku, kterou jste se naučili v předešlé lekci. To byla, abych pravdu řekla, ta nejtěžší část kurzu. Nakonec vždy proběhl workshop, do kterého hlavní lektor vybral pokaždé dvě eseje, které pak ostatní hodnotili a porovnávali.

Z každého cvičení, eseje či workshopu jste byli obodováni. Sami jste si museli dávat pozor na to, aby byly vaše práce odevzdány vždy včas, jelikož za opakované zpoždění jste mohli být z kurzu dokonce i vyřazeni. A to by byla už kvůli tomu stipendiu docela škoda. Přesto se to některým z nás stalo.

Pakliže bylo ale vidět, že něčemu nerozumíte nebo vám to dělá potíže, lektor vás okamžitě kontaktoval pomocí e-mailu nebo Skypu a vše vám znovu vysvětlil.

Já osobně jsem komunikovala pouze e-mailem, a tak jsem svého lektora nikdy neviděla. Což někomu může vyhovovat, ale zdaleka ne u všech kurzů to probíhá stejně. Někteří studenti, kteří si zvolili biologii či fyziku, dostali pevný rozvrh a pravidelně se museli se svými lektory vídat na Skypu, kde společně prováděli pokusy či laboratorní práce.

Práce na sedm dní v týdnu

Se CTY jsem trávila dokonce i víkendy. Ze začátku jsem byla neustále ponořena do slovníku a Google překladače. Faulknera, který popisoval pokoj na třech stránkách a celý odstavec dokázal věnovat jedné židli, jsem proklínala. A na závěrečnou esej jsem se bála pomyslet. Postupně jsem se ale s jazykem i tempem kurzu sžila.

Přesto všechno se však nakonec „má“ angličtina dá považovat za jeden z lehčích kurzů. Například v kurzu biologie se totiž za devět měsíců muselo zvládnout celé učivo čtyřletého gymnázia. I díky tomu byla na některých školách docházka do tohoto předmětu v následujících letech studentovi odpuštěna. Já bohužel na angličtinu chodit musela, profesoři u nás ale občas přihlédli k faktu, že děláme něco navíc, a tak jsme například některé úkoly mohli odevzdávat později než ostatní spolužáci.

Trpělivost nakonec přináší ovoce 

Čtyři měsíce utekly jako voda a já jsem čtrnáctého ledna dokončila svůj poslední workshop. Přestože se můj kurz zaměřoval hlavně na angličtinu a psaní, nebylo to zdaleka jediné, co jsem se v něm naučila.

Zlepšili se i mé organizační schopnosti. Teď přesně vím, co je mou prioritou a co může počkat třeba do zítřka. Naučila jsem se komunikovat s lidmi, které jsem nikdy předtím neviděla. Samozřejmě jsem se dozvěděla vše o psaní. Také se mi obohatila anglická slovní zásoba a o hodně zlepšila gramatika. Občas sice bylo těžké zvládat školu a tento kurz zároveň, ale nakonec to opravdu stálo za to.

V příštích několika dnech mi má konečně přijít mé závěrečné hodnocení (Final Evaluation) a certifikát o účasti. Tak jen doufám, že bude pozitivní. A jestli máte teď po přečtení tohoto článku někdo chuť do toho jít, tak neváhejte! Myslím, že určitě nebudete litovat.