GLOBAL ZERO: Když se studenti bouří aneb snahy o jaderné odzbrojování

Pod datem 5. dubna si nejspíš málokdo ihned vybaví nějakou důležitou událost. Minimálně jedna ale existuje. Před čtyřmi roky přesně v tento den pronesl svůj projev v Praze tehdy čerstvě zvolený americký prezident Barack Obama. V tom mimo jiné zmínil nutnost snižování počtu jaderných zbraní, o které následovně jednal s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Právě na tento den se odkazovalo hnutí Global Zero při pořádání akcí a setkání za úplný konec jaderného zbrojení.

V Praze jednali Obama a Medveděv o Nové smlouvě START, ve které se oba zástupci zavázali snížit úroveň jaderných sil pod limit stanovený předchozími smlouvami, START z roku 1991 a Moskevskou smlouvu z roku 2002. Tímto mělo dojít k „resetování“ americko-ruských vztahů v této problematice a ke zvýšení bezpečnosti obou zemí.
Pomalé snižování počtu zbraní nestačí

Toto opatření bylo jistě přínosem, nicméně i kdyby díky němu nebezpečí vyplývající z toho, že země vlastní jaderný arsenál, bylo vůbec sníženo, tak určitě nezmizelo. Ničivé zbraně, zčásti pozůstatek studené války a zčásti způsob ochrany autoritářských režimů, dodnes výrazně ovlivňují zahraniční politiku.

Momentálně se vyostřují hrozby Severní Koreji, která jaderné zbraně vyvíjí – více si můžete přečíst zde. Devět zemí je oficiálními držiteli jaderných zbraní, dalších 59 států vlastní nukleární materiál dostačující k vyvinutí nové zbraně. Podle mnohých je tato situace trvale neudržitelná a je nutné, aby se všechny státy vzdaly svých jaderných zbraní a programů.

Tento názor zastává i hnutí Global Zero. Již z názvu vyplývá, že jejich cílem je, aby se počet jaderných zbraní na světě rovnal nule. Tohoto chtějí dosáhnout do roku 2030. Hnutí, které působí celosvětově, vzniklo na základě iniciativy studentů a mladých lidí. V dnešní době jej již podporují občané z celého světa stejně jako mnohé významné osobnosti.

Jaderné zbraně bezpečnost nepřinášejí

Hnutí argumentuje tím, že „globální bezpečnost 21. století nemůže být vystavěna na ideji Studené války, která podmiňuje národní bezpečnost hrozbou hromadného ničení. Schopnost zcela vyhladit populace, infrastrukturu a životní prostředí nás nijak neochraňuje, ani nám nepřináší pocit většího bezpečí.“ Poukazuje na stále hrozící možnost jaderné války, stejně jako na hrozbu toho, že nukleární zbraně budou zneužity např. teroristickými organizacemi.

K prosazování svých cílů si Global Zero vytyčilo jasný plán, který je rozdělen do několika fází. Ta první, tj. přimění USA a Ruska k ratifikaci Nové smlouvy START a následné vyjádření zájmu ostatních držitelů nukleárních zbraní na tom, aby byl počet zbraní snižován až k nule, je tedy již zčásti splněná. Fáze jsou rozprostřeny až do roku 2030, do kdy by mělo dojít k multilaterální dohodě zavazující státy ke zrušení jaderných zbraní i arsenálu. Organizace spoléhá na nátlak veřejnosti a následovnou akci politických činitelů.

Lidé „požadovali nulu“ po celém světě

Jak již bylo zmíněno, významnou roli v tomto hnutí hrají mladí lidé. K aktivitám se mají šanci přidat skupiny pod hlavičkou univerzit či středních škol. Takovýchto institucí je do Global Zero zapojeno více než 150 a pocházejí z celého světa. Patří k nim např. Cornell College, Queen Marry, Leiden, Wroclaw, Yale, Münster a Georgetown. Právě v místech těchto univerzit se ve dnech okolo 5. dubna konaly v úvodu zmíněné akce.

Ty byly pořádány pod jedním shrnujícím názvem: Demand Zero Day. Účelem bylo zvýšit povědomí veřejnosti jak o cílech a aktivitách hnutí Global Zero, tak o připomenutí „výročí“ pražské řeči prezidenta Obamy, které má představovat jakýsi první krůček v celkovém jaderném odzbrojování. Příznivci hnutí vyjadřovali svou podporu po celém světě, ty hlavní happeningy ale probíhaly na pěti místech, kde má Global Zero své studentské či jiné pevné zázemí: Washington, D. C., Illinois, New Haven, Münster a Praha.

V Praze se nejednalo pouze o setkání. Už den před ním se v budově Univerzity Karlovy v Jinonicích uskutečnila přednáška studentů o jaderném odzbrojování, opět ve světle Obamovy řeči z roku 2009. V pátek 5. dubna se potom konala hlavní akce, flashmob podpůrců a samotných členů Global Zero, kteří se sešli v poledne u Pražského hradu.

Toto hnutí má bezesporu velký potenciál v tom, že se na jeho chodu podílejí studenti – jak známo, iniciativy právě této skupiny lidí jsou často nejvíce vidět díky jejich zapálení a možná i idealismu (v dobrém slova smyslu). Na druhé straně je třeba zvážit, do jaké míry je opravdu reálné, že do dvou desítek let nebudou na světě žádné jaderné zbraně. USA ani Rusko rozhodně nedovolí, aby byla jejich bezpečnost jakkoliv ohrožena, a to bohužel i tím, že nějaká jiná země bude vlastnit silnější jaderné zbraně než tyto země.

V situaci, kdy k odzbrojování jiných zemí v podstatnější míře nedochází anebo se jaderné zbraně rovnou vyvíjejí, je proto plán Global Zero více než troufalý. Tím vůbec neříkám, že jej nepodporuji – právě naopak. Koneckonců množství opravdu významných změn v USA přišlo díky iniciativě občanů, ať už se týkaly práv žen nebo rasové rovnosti – třeba k takové změně dojde i v tomto případě.