Co všechno zjistíme, až bude stát zveřejňovat smlouvy na internetu

Na Slovensku povinnost zveřejňovat smolouvy zavedla vláda Ivety Radičové. Pokud smlouva není zveřejněna předepsaným způsobem, je neplatná. Důležité je, že se tato povinnost vztahuje nejen na státní správu, ale i na samosprávy (obce, kraje) a společnosti s majetkovou účastí státu (u nás například ČEZ, České dráhy, Česká pošta, Lesy ČR nebo dopravní podniky, ale i třeba řada nemocnic).

Povinné zveřejňování smluv je jedním ze základních nástrojů boje proti korupci. Pokud jsou smlouvy veřejné, výrazně se zvyšuje šance, že si média, kontrolní orgány, protikorupční experti nebo i sami politici a úředníci všimnou například uměle navýšené ceny. Registr přitom nemusí mít velkou návštěvnost. Stačí, aby se na smlouvu podíval jeden člověk, který dané věci rozumí, a hned je poznat, jestli je něco špatně. Na Slovensku nad registrem protikorupční organizace vyhlašují pravidelně soutěže, kdo najde větší "boty."

Pokud jsou všechny smlouvy zveřejňované ve strojově čitelném formátu a s dostatkem metainformací, lze navíc srovnávat ceny a podmínky nákupu různých statků a služeb velkým množstvím organizací. Neobvykle vysoké částky mohou být nepřímým signálem plýtvání nebo korupce.

Nedávno jsem našel jeden velmi pěkný příklad. V Transparency International Slovensko se podívali, za kolik nakupují různé orgány státní správy tonery do tiskáren. Na první pohled nedůležitá položka státních výdajů, jenže třeba takové ministerstvo vnitra za ně utratilo v přepočtu skoro 100 milionů korun. Ukázalo se, že ministerstvo nakupovalo za cenu o čtvrtinu vyšší než je běžná tržní cena v internetových obchodech při velkých objemech nákupu a dokonce o třetinu vyšší, než za kolik v průměru nakupují jiné úřady.

Díky registru smluv tyto informace získáme neuvěřitelně snadno. Na webu Otevřené smlouvy stačí zadat slovo "toner" a už se ukáže více než 700 smluv na nákup tonerů.  Kdyby ale registru nebylo, museli bychom každý úřad zvlášť žádat o poskytnutí smluv podle zákona o svobodném přístupu k informacím. A praxe ukazuje, že úřady se často poskytování smluv brání výmluvami na obchodní tajemství nebo ochranu osobních údajů, popřípadě posílají nesmyslné údaje.

Návrh zákona na zavedení registru smluv leží nyní v Poslanecké sněmovně. Tento týden k němu proběhl seminář, jehož se účastnila i Iveta Radičová. Zákonu se prakticky nedá říci ne. Jeho princip (neveřejná smlouva = neplatná smlouva) je jednoduchý, samotný registr je už hotový a zadávání smluv do informačního systému je stejně snadné a časově náročné jako poslání e-mailu. Pokud poslanci nezvládnou odhlasovat ani takhle jednoduchý a nekonfliktní zákon, tak to tu rovnou můžeme zabalit.

Zavedení Centrálního registru smluv je jedním z klíčových protikorupčních opatření, které prosazuje projekt Rekonstrukce státu. Více si můžete přečíst na blogu známého Krňana Matěje Hollana, experta na přístup k informacím Oldřicha Kužílka nebo jednoho z předkladatelů zákona Jana Farského. Taky se můžete podívat, jak nás Slovensko předbíhá v otevřenosti vládních dat.