Anonymní akcie: Jdeme do finále

Zrušení anonymních akcií se tak může stát prvním splněným bodem, které řeší Rekonstrukce státu. Níže přinášíme naše aktuální stanovisko k sněmovnímu hlasování.

Stanovisko pracovní skupiny pro transparentní vlastnické struktury

Legislativní proces přijímání návrhu zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností (sněmovní tisk č. 715, dále jen „návrh zákona“) dospěl do své závěrečné fáze: buď bude schválen vládní návrh zákona ve znění schváleném poslanci, nebo bude schválen pozměňovací návrh zákona, vrácený Poslanecké sněmovně senátory, nebo nebude schválen žádný návrh zákona, který by řešil existenci anonymních akcií (tj. listinných akcií na majitele) vydaných před účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

Naposledy uvedená varianta (neschválení návrhu zákona) zachovává dosavadní nevyhovující stav. Tedy stav, kdy lze snadno zastírat korupční jednání prostřednictvím listinných akcií na majitele českých akciových společností, snadno obcházet zákon o střetu zájmů a snadno legalizovat výnosy z trestné činnosti.

„Firmy, které jsou vlastněné skrze akcie na doručitele, nemají jasnou vlastnickou strukturu, co umožňuje zadávání veřejných zakázek firmám přímo spřízněným s těmi, co o dané zakázce rozhodují. Je nezbytné, aby se do veřejných soutěží mohly přihlašovat jen ty firmy, které mají jasnou vlastnickou strukturu vystopovatelnou až k fyzickým osobám.“ Kohout, P. a kol., Sborník textů pracovní skupiny pro boj proti korupci, Národní ekonomická rada vlády.

Skutečnost, že po 1. 1. 2014 již nebude možné vydat listinné akcie na majitele, nijak neřeší to, že dosavadní akciové společnosti s těmito anonymními akciemi by tak mohly na trhu působit neomezeně.

Pracovní skupina proto doporučuje návrh zákona přijmout, ať už ve znění původním, či ve znění senátního pozměňovacího návrhu. Varianta neschválení žádné z verzí návrhu zákona a zachování původního stavu je podle našeho názoru nepřijatelná. 

Oba návrhy zákona jsou přijatelné co do základního cíle, který sledují: změnu stávajících listinných akcií na majitele (anonymních akcií) tak, aby např. kontrolní orgány nebo orgány činné v trestním řízení měly možnost odhalit jednotlivé akcionáře, respektive skutečné majitele akciových společností ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Tento cíl potvrdila i debata při projednávání návrhu zákona v Senátu.

Senátní pozměňovací návrh pak kromě tohoto sleduje další cíle a doplňuje vládní návrh zákona o další dvě oblasti (veřejné zakázky, podpora obnovitelných zdrojů energie). Ty jsme v době jejich projednávání v Senátu doporučovali řešit v samostatném právním předpisu tak, abychom se vyhnuli kritizované praxi přílepků. Možná právní rizika, která s sebou nese senátní pozměňovací návrh, nejsou podle našeho názoru fatální pro základní cíl sledované právní úpravy.

I v případě, že by některá ustanovení, doplněná senátním pozměňovacím návrhem, bylo na základě rozhodnutí soudu zrušeno (ať už Ústavního soudu či Soudního dvora EU), na základní cíl sledovaný zákonem to nebude mít vliv, protože ona ustanovení lze z návrhu zákona vyjmout bez nutnosti zrušit celý právní předpis.

Přijetí senátního pozměňovacího návrhu by také znamenalo, že tuzemské akciové společnosti, které se budou chtít ucházet o veřejné zakázky, budou nuceny zaknihovat akcie u Centrálního depozitáře cenných papírů a to patrně ještě před nabytím účinnosti návrhu zákona, neboť zaknihování akcií potrvá minimálně tři měsíce. Zahraniční akciové společnosti mohou využít četného prohlášení o struktuře svých akcionářů. Je otázka, zda tato skutečnost byla zohledněna při stanovení legisvakanční lhůty.

V Praze dne 30. dubna 2013

Členové pracovní skupiny pro transparentní vlastnické struktury: Stanislav Beránek (Transparency International ČR), Petr Bouda (Ekologický právní servis), Jiří Fiala (nasipolitici.cz), Martin Kameník (Oživení), Janusz Konieczny (Nadační fond proti korupci), Martin Fadrný (Ekologický právní servis), Jiří Skuhrovec (Centrum aplikované ekonomie).