Meditační technika všímavosti vás může zbavit stresu i deprese

Technika všímavosti, neboli Mindfulness, má za cíl dovést vás do klidu. Stavu, který se zdá v moderní době být často už jen přeludem. V následujícím článku se dozvíte více o tom, jak se dá zůstat v pohodě, i když máte problémy v práci, hádáte se s partnerem nebo jste právě šlápli do kaluže.

Pohodlně se usaďte, soustřeďte se a dýchejte. Uvědomujte si své smysly a proud svého dechu. To je totiž to jediné, co vás v současné chvíli zajímá. Písmena, slova, zvuky, věci, které se vám dnes staly i ty, které budete muset řešit za chvíli, jdou nyní mimo vás. Máte odstup od svých myšlenek i pocitů, nijak je nerozvíjíte ani o nich nepřemýšlíte. Sledujete pouze svůj dech.

Asi tak může vypadat zjednodušený popis jedné z aktivit, kterou si projdete na tréninku všímavosti. Tato metoda vychází z buddhistického učení Abhidamma, dnes už ale nemá jakýkoliv náboženský podtext. Jde o způsob, jak se naučit zvládat stresové situace ale i deprese, závislosti, nebo emoce.

Principem je přijímat vnější i vnitřní realitu bez toho, aby o ní člověk přemýšlel nebo so do ní emocionálně “zapletl”. Všímavost má lidem pomoci se umět vžit do momentu, žít “tady a teď” a nestresovat se okolím.

Chronický stres je dnes přitom popisován jako civilizační problém. Podle polského sociologa Zykmunda Baumana žijeme v době rychlých změn bez pevných bodů. Lidé hledají něco, o co by se mohli opřít, ale často nic nenacházejí. I proto se v této “tekuté modernitě”, jak ji Bauman nazval, ztrácí a propadají krizím.

S rostoucím tempem života a snižujícím se počtem jistot máme sklony k úzkostlivosti nejen v těžkých situacích, ale i v každodenním životě. Zatímco malá dávka stresu je podle vědců přirozená i zdravá, dlouhodobý stres může vést k srdečním a cévním onemocněním, nebo k psychologickým problémům. Proto je radno mu předcházet, anebo se mu snažit čelit.

Všímavost jako lék

Technika všímavosti se uplatňuje již více než deset let jako jeden ze způsobů, jak si poradit se stresem. V zahraničí, zejména ve Spojených Státech a Velké Británii, byla tato metoda zapojena i do zdravotnického systému. V Británii Nadace psychického zdraví dokonce odhaduje, že až 30% praktických lékařů odkazuje své pacienty k tréninku všímavosti.

Toto rozhodnutí lékařů a zdravotnických zařízení přitom není založené jen na osobních zkušenostech, ale i na vědeckých poznatcích. Američtí vědci publikovali v únoru studii, která podporovala výhody všímavosti. Ukázalo se, že pacienti získali po tréninku této metody větší kontrolu nad depresemi a úzkostmi.

Vědci ze všeobecné nemocnice v Massachusetts se zaměřili na to, jakými biologickými procesy je praktikování této techniky doprovázeno. Našli významné zmenšení hustoty šedé kůry mozkové v oblasti amygdaly, což je část mozku spojovaná se stresem a úzkostí.

Přes tyto prokazatelně pozitivní efekty nedoporučují odborníci na metodu všímavosti vkládat přehnaně optimistická očekávání. „Lidé si myslí, že všímavosti dosáhnou, když se budou pět minut soustředit na rozinku”, řekl pro deník New York Times Michael Baime, vedoucí programu všímavosti v zdravotnickém systému Pennsylvánské Univerzity. To je ale podle něj mylná domněnka. Dosažení pokroků v boji se stresem chce o hodně více snahy.

Další problém nastane, když je člověk přesvědčen, že se pomocí techniky všímavosti stresu úplně zbaví, anebo čeká na pokroky. Při praktikování všímavosti nelze mít jakékoliv cíle už jen z principu. Jde o metodu zakládající si na přítomném momentu, a tak kladení si budoucích cílů by podkopávalo její základy.

Podobný názor má i Margarita Bondarenko, studentka medicíny, která techniku všímavosti zkoušela praktikovat. „Není to jen o zbavení se stresu. Navíc, pokud se člověku nepodaří toho docílit, vnímá to jako selhání. Metoda všímavosti přitom přesně učí nedívat se na svět z tohoto pohledu”, říká.

Knihy, kurzy, i psychoterapie

V České republice se technikou všímavosti zabývá tzv. satiterapie, která byla založena už v devadesátých letech minulého století. Nesoustředí se ale na meditační techniky jako klasická metoda všímavosti, nýbrž na psychoterapii. Ta je zároveň doprovázena tréninkem osobní etiky.

Pokud je člověk zaujat meditační technikou všímavosti, může čerpat z knih zahraničních autorů, například profesora Marka Williamse a doktora Dannyho Penmana. Většina těchto textů ale zatím stále čeká na překlad do češtiny.

V zahraničí pomáhají zájemcům programy všímavosti, které se čím dál více rozrůstají. Jen v roce 2002 se odhadovalo, že ve Spojených Státech existuje více než 240 programů nabízejících kurzy všímavosti. Ty trvají povětšinou osm týdnů, přičemž kromě každotýdenní docházky je po člověku požadován i domácí trénink. Zdá se tedy, že všímavost nevyžaduje jen soustředěnost, ale i píli a odhodlání.

Kurzy zahrnující tuto meditační metodu zavedly i nadnárodní korporace, jako například Google, anebo prestižní univerzity, jako Brown nebo Harvard. Je to především v těchto kompetitivních prostředích, kdy může být člověk pod velkým tlakem, a tak se snížení stresové hladiny hodí.

A tak přestože technika všímavosti není o kladení si cílů, zdá se, že už jeden cíl splnila, a to pomáhat lidem zvládat stres a umět se pořádně nadechnout.

Bottom Line: Vnímáte meditační techniku všímavosti jako něco, co by vám mohlo pomoci od stresu?