Do českého Parlamentu se extremisté dostávají jen zřídka. Poslední krajně pravicová strana zaměřená proti Romům, která figurovala v dolní komoře Parlamentu byli, Sládkovi Republikáni, kteří ze Sněmovny vypadli po volbách roku 1998.
V posledních letech však lze sledovat stabilní přítomnost a jemný růst popularity stran jako je Suverenita – Blok Jany Bobošíkové a Dělnické strany sociální spravedlnosti. Oba politické subjekty staví svou rétoriku na kritice Romů, muslimů a zdůrazňování nacionalismu.
Mezinárodní studie think-tanku Evropské hodnoty „Hledání odpovědí na nárůst extremismu v Evropě“ zkoumala, co stojí za relativním úspěchem extremistické pravice i v České republice a jak by na něj mainstreamové strany měly reagovat.
Celou kapitolu o České republice v anglickém jazyce si můžete přečíst ZDE.
Současné politické strany hlavního proudu, mezi které byly ve studii zařazeny TOP 09, ODS a ČSSD, se tématem imigrace a problémů integrace cizinců a menšin ve velké míře veřejně nezabývají – počet jejich vyjádření k tématu byl nižší, než u populistických stran, za které považujeme Blok Jany Bobošíkové a DSSS.
V čem populisté vedou
Etablované strany sice mají v programech teze týkající se přistěhovalectví a integrace menšin, ovšem v praktické politice považují například začlenění Romů a dalších menšin do společnosti za technický, nikoliv politický problém. Tohoto vyprázdněného kolbiště využívají extremisté a populisté, kteří přinášejí propracované argumenty na politický trh a získávají tak pozornost.
Výzkum dokazuje, že etablované strany používají zejména pragmatické argumenty, (například: „Je třeba Romy začlenit do společnosti, protože je to levnější“) zatímco zejména Blok Jany Bobošíkové naplno využívá argumenty založené na identitě. Jana Bobošíková často šermuje odkazy na češství a neslučitelnost cizích hodnot s těmi ryze českými.
Na konci kapitoly o Česku, kterou si můžete přečíst v odkazu pod tímto videem, doporučujeme politickým stranám, aby zařadili téma imigrace a integrace menšin a přistěhovalců výše na svou politickou agendu a zapojily experty, s kterými připraví propracovanější argumenty. V opačném případě českou politiku čeká skutečný nástup populistů typu rakouského Jorga Haidera, nizozemského Geerta Wilderse, francouzské Marine Le Pen či britského Nigela Farage.
Již ve čtvrtek od 16:00 pořádá think-tank Evropské hodnoty právě o tomto tématu expertní debatu v Evropském domě. REGISTRACE ZDE.
Celou kapitolu v anglickém jazyce si můžete přečíst ZDE.
manažer projektů a komunikace think-tanku Evropské hodnoty
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist