Nemám v plánu řešit, zdali byl prezident při odhalování klenotů opilý, nebo ne. Nemám jej v plánu ani bránit. Stejně tak osobně neútočím na ministra zahraničí, jeho zdravotní stav je obecně znám. Ale při současné vlně veřejného vysmívání se Zemanovi za vrávorání při páteční ceremonii musím položit jednoduchou otázku.

Proč (prý opilecké) vrávorání prezidenta budí takový negativní ohlas, zatímco usínání ministra zahraničí je obecně považováno za roztomilé a vhodný způsob politického boje?

Nejsme tak trochu pokrytci, když tleskáme Karlovi, že není duševně přítomen ve výkonné funkci ministra zahraničí, ale na prezidentovo vrávorání při ceremoniální akci s posměchem a opovržením ukazujeme prstem?

Osobně se mi nelíbí ani jedno. Ptám se však, zdali bychom neměli oběma měřit stejným metrem. Ve výsledku je totiž jedno, zdali je člověk ospalý, unavený či opilý (pokud tomu tak je). Prostě nedělá dobrou práci, pro kterou byl zvolen. Ani jedno by nemělo být obdivováno.

 

Nepotřebujeme nic jiného než debatu o tom, co je ve veřejné (ústavní či vysoké politické) funkci přijatelné.

 

Co je podle Vás horší? Spící ministr zahraničí nebo prezident s kocovinou? HLASUJTE ZDE.

Pokud se mýlím, napište mi to.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist