Prakticky již od implementace směrnice MiFID v českém právním řádu (prostřednictvím zákona č. 256/2004, o podnikání na kapitálovém trhu) byla jednou z hlavních otázek hranice mezi službami investičního zprostředkování (přijímání a předávání pokynů) a investičního poradenství. Ta byla nejenom častým námětem diskusí na půdě asociací a České národní banky (ČNB), ale i velmi častým středobodem úvah manažerů finančněporadenských firem či samotných zprostředkovatelů, poskytujících investiční služby. Hlavním důvodem jsou odlišné regulatorní požadavky kladené na výkon těchto činností. Mám ve vztahu ke klientům "radit", nebo se mám snažit udržet své služby na úrovni "pouhého" zprostředkování? Co je náročnější, rizikovější, férovější? To jsou časté otázky, které v terénu doteď slýchávám. Protože od roku 2008 jsme přece jen o něco moudřejší, pojďme se podívat na některá fakta, která by měla v každém případě určovat odpověď.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se