PRISM - Cílem byly i obchodní informace

 Informace o šmírování uživatelů na Internetu naplno ukázaly na několik témat, o kterých jaksi nebylo ještě před několika dny zdvořilé hovořit.

To by přeci neudělali

Když jsem v 90. letech pro čtenáře Hospodářských novin (seminární a konferenční servis) připravil a vedl školení zaměřená na ochranu před průmyslovou špionáží, tak jsem se téměř pokaždé setkával s názorem, že se připravujeme na vstup do NATO a EU a špionáž se nás již netýká. Jenže realita již tehdy, a tím spíš dnes, byla diametrálně odlišná. Skutečnost, že by nás vojenští nebo obchodní partneři špehovali, byla a dost možná stále je pro mnoho lidí nepředstavitelná.

Špehování na dálku

Možnosti moderních technologií umožňují provádět na dálku mnoho donedávna nepředstavitelných úkolů. Názorným příkladem jsou bezpilotní letouny, které operují například v Afgánistánu a jejich piloti sedí v klidu a bezpečí na základně v USA.

Internet a servery umístěné na území USA nabízejí nové možnosti i pro zpravodajské analytiky. Dříve museli špioni riskovat zatčení nebo i život a pro citlivé informace se museli vypravit na cizí území. Dnes v době Internetu a sociálních sítí je to vlastně poprvé v historii, kdy data přicházejí za špióny. Vlastně se splnil sen mnoha generací špiónů. Agenti, kteří zpracovávají data získaná z Internetu, pracují na území svého státu, pod jeho ochranou a přesto s informacemi o občanech a firmách z jiných zemí. Současným agentům hrozí snad pouze zdravotní problémy spojené se sedavým zaměstnáním.

Obchodní zájmy, americký patriotismus i nařízení zákona

Dobře cílený marketing a obchodní dovednosti, možná i naivní důvěra ve velké americké firmy s barevnými prospekty a dobře organizovanými presentacemi, přesvědčili obyčejné uživatele i mnoho odborníků, že zrovna řešení a služby těchto amerických firem jsou tím nejlepším. Na počátku byl možná skutečně pouze propracovaný obchodní model.

V záplavě všech těch technologických novinek jsme pozapomněli na to, že Microsoft, Google, Facebook a další dotčené jsou především americké firmy. Jsou sice schopné a ochotné optimalizovat své náklady prostřednictvím firem v různých zemích světa, ale původem se stále jedná o US firmy, které jsou oddané „hvězdám a pruhům“. Na patriotismu nevidím nic špatného, spíš naopak. Úsměv spíš může vyvolat naivita zahraničních zákazníků z nějakých Čech, Čečenska, Československa, kteří si myslí, že zrovna oni jsou pro US firmu na prvním místě.

Dalším důležitým faktem je existence zákonů Patriot Act a FISA. Přičemž uvedené zákony nejenom dovolují sběr a vyhodnocování elektronických dat, ale současně zakazují dotčeným firmám a jejich představitelům hovořit o tom, že spolupracují s federálními úřady.

 Analýza osobních údajů je jedna vážná kapitola spojená se zveřejněnými informacemi o programu PRISM. Druhá část se týká obchodní špionáže, analyzování informací o obchodních kontaktech, o nových objevech, ale třeba i o neúspěšných projektech a slepých uličkách. Otázka konkurenceschopnosti Evropy v porovnání s USA nebo Čínou je často diskutované téma. Bylo by naivní se domnívat, že analytické programy jsou nastaveny tak, že obchodní korespondenci odkládají. Pokud má někdo nástroj na vyhledávání klíčových slov spojených s terorismem a národní bezpečností, tak by bylo velmi naivní se domnívat, že takový analytický systém nebude použitý pro hesla jako jsou například nano-technologie, ropa, čištění vody, břidličný plyn, jaderná fúze, a další.

The Only Easy Day Was Yesterday

Tušili jsme, že je Internet sledován. Dnes je to podle jasně daných pravidel i nutné. Informace, které zveřejnil Edward Snowden, ale otvírají „Pandořinu skřínku Internetu“. Už teď je jasné, že po aféře spojené s programem PRISM se bude muset mnoho věcí změnit.

Bylo by, ale smutné kdyby i na síti začalo platit heslo - Dobře už bylo.