ŽIVĚ: Diskuse o cestě k transatlantické zóně volného obchodu

Členské státy Evropské unie v Lucemburku souhlasily, aby Evropská komise odstartovala jednání o zóně volného obchodu se Spojenými státy. Ve změti informací, které se k nám každý den z Unie valí, se jedná o zprávu historického významu. Komentátoři často transatlantickou zónu volného obchodu (TAFTA) přirovnávají k ekonomickému NATO.

Asociace pro mezinárodní otázky - AMO pořádá v úterý jako vůbec první český zahraničně-politicky orientovaný think tank mezinárodní konferenci věnovanou právě tématu transatlantické zóny volného obchodu. IHNED.cz a názorové stránky HNDialog jsou mediálním partnerem konference.

Na této akci postupně promluví ministr průmysl a obchodu Martin Kuba, zástupkyně Office of the United States Trade Representative Elena Bryan, ředitel kabinetu eurokomisaře pro obchod Karla De Guchta Marc Vanheukelen, zástupci byznysu, renomovaní experti anebo akademici. Kompletní program konference je k dispozici zde. 

Účastníci kriticky zhodnotí budoucí očekávání a poukáží na problematická místa, se kterými se budou muset vyjednavači vypořádat. Nejčastěji se uvádí široká paleta otázek týkajících se odstranění netarifních bariér, jelikož cla v neproblematických oblastech již jsou poměrně nízká.

Záznam z dopolední části konference zde:

Záznam z odpolední části konference zde:

Záznam ze závěrečného panelu zde:

O reálné možnosti uzavření zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy se po dvou letech příprav nahlas mluví od Obamovy únorové zprávy o stavu Unie, kdy oznámil zahájení vyjednávání s EU. Unijní představitelé bezprostředně poté ústy předsedy Komise Barrosa a eurokomisaře pro obchod De Guchta potvrdili záměr uzavřít dohodu o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) už do roku 2015. Podruhé zvolený Obama i Barroso, který ve vedení Evropské komise končí, by tak svoje politické kariéry uzavřeli ve velkém stylu.

Na konci května posvětil zahájení vyjednávání s USA Evropský parlament a čekalo se na červnovou Radu, která právě včera udělila Komisi mandát k jednání. Bod za úspěch si připisuje i končící irské předsednictví. Z mandátu byly prozatím vyjmuty audiovizuální služby, což znamená malé vítězství Francie a jisté uklidnění těch, kteří se obávali srážky evropského a amerického filmového průmyslu, jež by vedla – prý – ke „konci evropské kultury“.

Proč je transatlantická zóna volného obchodu tak důležitá? Očekává se, že podíl budoucí zóny volného obchodu na světovém HDP může být více než 50 %, což nemá v historii obdoby. Evropský HDP by se měl zvýšit o 0,5 %, tedy ročně o 86 miliard eur (optimističtější varianty dokonce hovoří o procentním růstu). EU i USA si od jejího uzavření slibují povzbuzení ekonomického růstu, nová pracovní místa a zvýšení konkurenceschopnosti obou ekonomik. Analýzy předpokládají, že Unie na dohodě každoročně vydělá až 119 miliard eur, Spojené státy potom 95 miliard eur. Politici rádi zdůrazňují, že nic z toho nebude evropské domácnosti stát ani euro. 

Debaty o budoucnosti transatlantické zóny volného obchodu se v EU prozatím nesly spíše na politické úrovni. Výjimkou byl například bratislavský Globsec 2013, kde Zbigniew Brzezinski prohlásil, že euro-americká obchodní dohoda může představovat způsob, jakým Západ vyváží rostoucí vliv Číny. Zóna volného obchodu bude mít zásadní strategický význam i pro Českou republiku, která je pro svou otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku dlouhodobým zastáncem liberalizace světového obchodu.

Vlaďka Votavová

Autorka působí jako programová ředitelka Asociace pro mezinárodní otázky.

Follow @AMO_cz

Sledovat @hndialog