Evropská unie skončí jako Jugoslávie a jiné slovinské postřehy

Alespoň v jedné věci si může slovinská premiérka Alenka Bratušeková oddechnout. Fakulta sociálních věd Lublaňské univerzity včera rozhodla, že její magisterská práce není plagiát, jak tvrdila některá slovinská média.

Jinak si po třech měsících ve funkci může blahopřát jen k drobným úspěchům. Z patnácti nabízených státních firem k privatizaci prodala jen jednu, obchodní řetězec Merkator, a to za polovinu ceny, kterou za ni nabízel nový majitel, chorvatský Agrokor, ještě před rokem.

Nicméně, zuřivá debata o tom, zda Slovinsko bude dalším Kyprem, utichla. Alespoň prozatím. Proto je možná užitečné podívat se na slovinské a vlastně i evropské problémy očima dvou slovinských ekonomů z opačného politického břehu.

Maks Tajnikar v první polovině devadesátých let spoluzakládal model slovinského státního kapitalismu jako ministr hospodářství. Dnes přednáší ekonomii na Lublaňské univerzitě a tvrdí, že Slovinsko přežije letošní rok i ten příští bez finanční pomoci ze zahraničí. „Problémy ale přijdou potom. Pokud ekonomická politika nenastartuje hospodářský růst, tak příjde katastrofa,“ řekl Tajnikar.

Jak už se stalo v Evropě módou, kritizoval politiku úspor, do které je vláda Alenky Bratušekové tlačena Bruselem. „Příklady Španělska či Portugalska ukazují, že politika škrtů je špatná. Je to kolektivní sebevražda nejen ve Slovinsku, ale v celé Evropské unii, je to začarovaný kruh, který k růstu nepovede,“ tvrdí Tajnikar.

Zajímavější je jeho srovnání Evropské unie s bývalou Jugoslávií. „Unie připomíná Jugoslávii: má společenou měnu, decentralizovanou fiskální politiku a obrovské rozdíly v produktivitě,“ řekl Tajnikar.

Jugoslávské rozpory, které vedly v devadesátých letech k válce, začaly hluboko v osmdesátých letech právě kolem sporů o zadlužení a daně. „Klíčový moment byl, když Slovinsko v roce 1989 přestalo platit clo vybrané na svých hranicích do společné pokladny,“ tvrdí Tajnikar. Podle něho eurozóna nemůže bez finančních transferů přežít podobně jako nepřežila Jugoslávie, když bohatší části přestaly platit na ty chudší, což velmi přispělo k vybičování nacionalismu na všech stranách.

To liberální ekonom Bernard Brščič z Institutu Jože Pučnika v Lublani, který byl státním tajemníkem pravicového premiéra Janeze Janši, vidí kořeny slovinských problémů v politickém systému, který se v zemi rozvinul po rozpadu Jugoslávie. „Ekonomický růst je výsledek degenerovaného politického systému, kde je příliš mnoho stran v parlamentu a ve vládních koalicích, v nichž je pak těžké najít shodu,“ tvrdí Brščič. Většinový systém by podle něho byl pro Slovinsko lepší, protože by jasně ukázal, kdo je za co odpovědný.

Jeho pohled je hodně ideologický, což je zřejmě způsobeno pádem Janšovy vlády letos na jaře a následným odsouzením expremiéra za korupci při nákupu transportérů Patria ke dvěma letům vězení nepodmíněně. „Slovinské soudy jsou zkorumpované. Nikdo nesoudí bývalé podnikatele,“ řekl hořce s nevysloveným odkazem na trest pro svého bývalého šéfa.

„Celé politicé spektrum je tak posunuté doleva, že když navrhne vaše vláda úspory, tak vás hned označí za fašisty,“ řekl Brščič, kterému se přesně toto stalo. Tvrdí, že jeden ze zdrojů současných problémů Slovinska je způsob, jak bývalí komunisté v kabátu socialistů po vyhlášení samostatnosti vytvořili novou vrstvu majitelů a manažerů firem. „Měli privilegované pozice a dostávali politické půjčky od státních bank,“ řekl Brščič.

Podle něj obava ze zahraničního kapitálu, který Slovinci do země příliš nepouštěli, byla „xenofobie bez ekonomických důkazů“. Brščič by mnohem více rozšířil seznam dosud vládou ohlášených patnácti firem určených k privatizaci. „Slovinci nebudou privatizovat, dokud nebude tvrdý tlak ze zahraničí,“ řekl s odkazem na opatrný postoj vlády Alenky Bratušekové, že nechce jen privatizovat, ale nalézt „strategické partnery“.

Na rozdíl od Tajnikara si Brščič myslí, že zásadní krize může Slovinsko potkat už příští rok. Argument uvádí jediný: „Současný slovinský model nemůže bez reforem pokračovat. Ale protože současná vláda nemá reformní schopnosti, tak kolaps může nastat už příští rok,“ řekl Brščič.

Člověk se neubrání dojmu, že pro pochopení situace v Evropské unii by si měl zopakovat dějiny rozpadu Jugoslávie a pozorně sledovat Slovince, jak se s i bez pomoci Bruselu vyhrabávají z hromady svých problémů.

Sledovat @hndialog