START-UP: Nový seriál TST odhalí, co se skrývá pod pojmem startup a proč jsou startupisté "in"

V poslední době je čím dál víc ze všech stran slyšet pro někoho možná trochu tajemné slovo startup. Převážně mladí lidé se jím ohánění při všemožných příležitostech, je ohromně „in“ tvrdit, že „právě rozjíždím nový startup“ nebo sám sebe označovat za startupistu. Co se za pojmem startup skrývá a co s ním souvisí, se dozvíte v následujícím článku, který je rovněž úvodem k novému seriálu TST o úspěšných startupech a startupistech, na který se můžete těšit každé nedělní odpoledne.

Startup označuje nově vznikající projekt, nově založenou rozjíždějící se firmu nebo obecně nějaký podnikatelský záměr nacházející se ve fázi realizace. Musí ale na trh přinášet nějakou inovaci, nabízet produkt nebo službu, která je pro zákazníky nějakým způsobem lepší než všechny stávající. Nejčastěji se jedná o internetové firmy a služby, klasickým příkladem jsou sociální sítě, zejména Facebook, který právě začínal jako startup.

Inovační nápady přinášející nové produkty nebo služby tu zajisté byly i v časech předinternetových, ale až v době internetové horečky ve druhé polovině 90. let se objevil samotný pojem startup a stal se populárním. V té době vznikalo mnoho internetových firem, které ale neměly příliš promyšlený podnikatelský plán, proto záhy krachovaly, ale ještě předtím stihly spolykat obrovské finanční investice. V Česku byl příkladem takové firmy internetový server Quick.cz

Já teď tobě, ty poté na daních mně 

S úspěšným rozjetím byznysu a generováním zisku se potýkají i dnešní startupy. Podle odhadů jich je až devadesát procent neúspěšných a zkrachuje, přestože jejich tvůrci mají pro podnikání příznivější podmínky než třeba před patnácti lety.

V České republice existuje několik takzvaných podnikatelských inkubátorů, což jsou místa, kde se soustřeďují začínající firmy a kde mohou provozovat svoji činnost za zvýhodněných podmínek (nižší nájem, pomoc ze strany provozovatele inkubátoru v oblasti marketingu, účetnictví apod.). Tyto inkubátory jsou z větší části financované z veřejných peněz, protože stát předpokládá, že mu je úspěšné podniky v budoucnu vrátí na daních.

Cílem těchto inkubátorů je podpořit inovativní podnikání a spojit vědecko-výzkumné instituce s podnikatelskou sférou. Inkubátory jsou často napojené na vysoké školy, kde se nějakým způsobem vyučuje podnikání. Jedná se například o Podnikatelský inkubátor Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci, IDE při VŠE – Institut rozvoje podnikání, Technologický inkubátor VUT v Brně nebo Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava. A v neposlední řadě spolu mohou začínající firmy v rámci inkubátoru lépe komunikovat, spolupracovat a případně sdílet nápady.

Kromě toho jsou startupy podporované v rámci různých projektů. Jedním z hlavních v rámci Česka je soutěž Nápad roku, která vznikla v roce 2007 a jejímž cílem je „pomáhat všem, kdo mají na papíře nebo ve fázi rozjezdu zajímavý podnikatelský nápad, s jeho uvedením na trh“.

Do soutěže se může přihlásit kdokoliv se zajímavým podnikatelským záměrem, nápadem na rozšíření firmy či projektem pro investory, který dosud nebyl realizován nebo je ve stádiu přípravy realizace. Soutěž je pořádána Fakultou podnikohospodářskou VŠE v Praze a její zaměření na studenty je patrné i z toho, že kromě hlavní kategorie Vodafone Nápad roku má další dvě výhradně pro studentské projekty: pro studentský projekt s největším potenciálem a nejlepší již realizovaný studentský projekt.

Jak na to?

Vývoj každého startupu můžeme rozdělit do několika fází. První je nějaký nápad, myšlenka na nový produkt nebo službu, o kterých se domnívám, že na trhu dosud chybí a že by o ně lidi měli zájem. Na nápad pak navazuje jeho realizace, kdy skutečně začínám pracovat na projektu.

Testuji trh, zjišťuji, jestli opravdu existuje potřeba mého produktu, hledám cílovou skupinu. Ve chvíli, kdy chci svou činnost začít nazývat startup, už musí být nějakým způsobem rozjetá, musím mít hotový produkt (i kdyby jen v počáteční a nedokonalé podobě, v takové beta verzi), musím ho nabízet zákazníkům a zákazníci ho musejí chtít.

Jak již bylo řečeno výše, ze všech startupů je jich úspěšných a udrží se sotva deset procent. Ani ty ovšem většinou neuspěly hned s první verzí svého produktu, naopak po „zkušebním provozu“ často zjistily, že je ho třeba předělat, změnit nebo vylepšit. TST vám v novém seriálu představí příběhy několika úspěšných českých startupistů, kterým se jejich podnikatelský záměr vydařil. Kromě jejich osobních zkušeností se dozvíte i obecné tipy, co by poradili začínajícím podnikatelům a co udělat pro to, abyste minimalizovali riziko neúspěchu.

Bottom line: Máte nápady? Tak si je neschovávejte do šuplíku, ale vyjděte s nimi ven, ověřte si, jestli za něco stojí, a pak na nich vydělávejte.