Yasuní - začátek těžby v jednom z nejzachovalejších pralesů na světě

Yasuní - neporušená příroda uprostřed Amazonie

Ekvádorský národní park Yasuní je oblastí o velikosti středních Čech s téměř neporušenou přírodou a obrovským výskytem vzácných druhů zvířat a rostlin. Jde o jedno z míst s největší biodiverzitou na světě. Také zde žijí tisíce indiánů v souladu s přírodou a v dobrovolném odloučení od moderního světa. Pod národním parkem se ovšem skrývá obrovské bohatství - 846 miliónů barelů ropy v hodnotě přes 7 miliard dolarů!

Inciativa Yasuní-ITT - chránit prales budou i bohaté země

V roce 2007 založil prezident Rafael Correa inciativu Yasuní-ITT. Jejím základem byla myšlenka, že na záchraně dosud neporušené přírody v chudých zemích by se měly podílet i ty nejvyspělejší světové ekonomiky.

Ekvádor prostřednictvím iniciativy Yasuní-ITT slibuje ponechat ropu pod zemí a chránit přírodu v národním parku. Od mezinárodního společenství žádá příspěvek ve výši jedné poloviny hodnoty (nevytěžené) ropy. “To, co požadujeme od mezinárodního společenství není charita, nýbrž spoluzodpovědnost při boji proti klimatickým změnám.”, říkal v roce 2007 prezident.

Získané prostředky (obhospodařované prostřednictvím OSN) měly být určeny na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, ochrany přírody a společenský rozvoj v Ekvádoru.

Návrh zní logicky. V zemi, kde několik miliónů obyvatel žije pod hranicí chudoby, by správně investované prostředky mnohým značně pomohli k zajištění základních životních potřeb.

Nikdo nechce platit - těžíme

Do fondu na záchranu pralesa během šesti let přiteklo pouze 300 miliónů dolarů, tedy malý zlomek z nutných 3 a půl miliard. Na vině zřejmě byla i hospodářská krize ve světě. Stědrými dárci bylo Německo, Itálie (slíbili Ekvádoru odepsat část dluhů) a mnohé slavné osobnosti včetně Leonarda DiCapria nebo Al Gora.

Minulý týden prezident Correa za značného zájmu ekvádorské veřejnosti i světových médií oznámil konec této inciativě a brzký začátek těžby na okrajích národního parku.

Ekvádorská veřejnost nesouhlasí

Reakce veřejnosti v Ekvádoru byla velmi negativní. Podle výzkumů veřejného mínění je přes 70-80 procent místních obyvatel proti těžbě (Correou citovaný průzkum tvrdí 39 procent).

Každopádně jediným způsobem, jak zastavit prezidenta Correu je sehnat 500.000 podpisů a vyvolat referendum.

Ke kritice se přidal i místní tisk, který ovládají ekonomické elity, tedy velcí oponenti levicového prezidenta. Na to zareagoval Correa na svém profilu Twitter způsobem, který vytržený v kontextu obletěl stránky světového tisku. Status, který snad představuje nadsázku, poukazuje na náhlý falešný zájem bohatých podnikatelů o ekologii a navrhuje při příštím referendu hlasovat i o zákazu vydávání novin v papírové formě, aby se zabránilo ničení lesů při výrobě papíru.

Ekologové a svět proti

Ke kritice se samozřejmě přidávají ekologické organizace. Correa tvrdí a opakovaně veřejnost ujišťuje, že těžbou bude zasaženo jen 0,1 procent národního parku.

Ve skutečnosti každá vybudovaná silnice v divočině má za následek obrovské drancování přírody v jejím širokém okolí a mimojiné nelegální těžbu vzácného dřeva a nevratné porušení ekosystémů. Další škody způsobí kontaminace vyvolaná těžbou a snadný přístup do pralesa. Žádný zničený kus primárního (tedy původního) pralesa pochopitelně již není možné obnovit.

Ostrou kritiku si ekvádorský prezident vyslechnul i v Německou. Correa reagoval způsobem jemu vlastímu: “Kolik primárních pralesů je v Německu? Kolik indiánů tam žije bez kontaktu s civilizací? S plnými žaludky se snadno rozvojovým zemím, kde stále přetrvává bída, říká - nekácejte, netěžte, umírejte hlady. (...)”

V Bańos, Ekvádor, 24.8.2013