S volbami, ať už předčasnými nebo řádnými, byla v posledních měsících spojována jistá naděje na to, že umožní návrat našeho ústavního systému do parlamentního režimu fungování. Tato očekávání podle všeho naplněna nebudou. Pokud tedy volby nepřinesou jasného a silného vítěze reprezentovaného silnou osobností.

Příslib vývoje v nejbližší budoucnosti přinesly zprávy z pátečního jednání prezidenta republiky s představiteli dosavadních sněmovních stran. Klíčové jsou dvě informace, které poněkud zapadly. První – zasedání Poslanecké sněmovny má být podle prezidenta republiky svoláno na 26. listopadu. Druhá – finální fáze vyjednávání o vládě má podle prezidenta začít tehdy, až bude existovat dohoda na rozdělení funkcí v Poslanecké sněmovně.

Druhé je do značné míry závislé na tom prvním, bude-li tedy prezident žádat nějaký hmatatelný důkaz. Tím může být nejlépe dohoda realizovaná hlasováním. To se děje na ustavující schůzi a ta má začít nejdříve 26. listopadu. Kdy skončí, je otázkou, ale v nejlepším případě bude trvat, řekněme, týden. Ke jmenování vlády může dojít v tom lepším případě na začátku prosince.

Z tohoto harmonogramu vyplývá několik skutečností. Současná vláda bude fungovat téměř jistě ještě v prosinci. Bude to také současná vláda, která skrz státní rozpočet ovlivní činnost příští vlády po celý příští rok. Patrně je vyloučené, aby nová vláda během prosince nejenom připravila, ale také zvládla schválit v Poslanecké sněmovně svůj vlastní rozpočet. Státní rozpočet bude muset být schválen ve stavu legislativní nouze – bude dobré se zamyslet, zda tento postup lze uplatnit v případě zákona o státním rozpočtu – anebo v procesu tak zrychleném, že se mu bude blížit. Ať tak nebo tak, znamená to vyřazení jak poslanců, tak i nové vlády z reálného vlivu na rozpočet pro rok 2014. Alternativou je rozpočtové provizorium.

Toto je jeden směr, kde se bude zprostředkovaně nadále působit vliv prezidenta a odložen bude vliv Poslanecké sněmovny, ať už jakkoliv silné.

Poslanecká sněmovna ale bude oslabena také pokud jde o vliv na podobu vlády. Odložení jejího svolání na 26. listopadu znamená, že celých třicet dní po volbách budou poslanci sedět doma. Odstavení Poslanecké sněmovny na vedlejší kolej je druhý prvek, který  posílí pozici prezidenta republiky.

Nabízí se otázka, nakolik je popsaný způsob v souladu s Ústavou. Ta jej ve své dvojakosti, kdy ústavodárce opakovaně nechal velmi silný prostor pro prezidenta republiky, umožňuje. Formálně je na prezidentu republiky, kdy v rámci třiceti dnů po volbách zahájí zasedání Poslanecké sněmovny. Z praktického hlediska i z hlediska smyslu samotných voleb by bylo nejvhodnější zahájit činnost Poslanecké sněmovny co nejdříve. Nemluvě o jmenování nové vlády. To by ale nebylo výhodné pro prezidenta republiky. Je takový postup protiústavní? Použít lze slova Ústavního soudu, který v roce 2001 konstatoval, že účelové jednání automaticky neznamená jednání protiprávní nebo dokonce protiústavní. O tom, co je a co není vhodné a co bude v rámci pravidel připuštěno, rozhodují ti, kdo jsou k tomu vybaveni mandátem.

Co nejčasnější termín otevření Poslanecké sněmovny byl nyní tím bodem, kde se rozhodovalo o další podobě fungování našeho ústavního systému. Z dostupných zpráv vyplývá, že se žádný z představitelů politických stran proti tak velkému odkladu zahájení činnosti Poslanecké sněmovny ani neohradil. Otevřenou otázkou tedy je, nakolik jim skutečně jde o parlamentní podobu výkladu a aplikace naší Ústavy.

Související