Do jaké míry je podle Vás pravděpodobné, že režim prezidenta Asada skutečně použil chemické zbraně? Má pro to Západ důkazy?
Asad to nemusel nařídit, stačilo, aby se některý z jeho “jestřábů” utrhl ze řetězu. Vzápětí je potřeba dodat, že podobně se mohli utrhnout někteří z povstalců a co víc, na povstalecké straně bojuje řada extremistických skupin, u nichž lze předpokládat nejen útok pod falešnou vlajkou, ale i to, že jsou schopni sami chemické zbraně použít proti civilistům, aby vlákáním západních mocností do konfliktu zvrátili poměr sil. V záplavě ohromného množství informačního balastu je těžké dobrat se pokud možno objektivní odpovědi, zda v tom skutečně měla prsty vláda. Lze se však divit skeptickým hlasům po zkušenostech se “zaručenými” informacemi o tom, že Saddám Husajn disponuje sklady ZHN, jež hodlá bezprostředně použít, v roce 2003?
Může Asad v odvetě zaútočit na Izrael? Která země je z pohedu rozšíření konfliktu nejrizikovější?
Míra odhodlání syrské vlády podniknout v případě útoku odvetný úder na Izrael bude záviset na míře izraelského podílu na takové operaci. Izraelská protivzdušná obrana by pravděpodobně neměla mít větší problém odvrátit syrský raketový útok. Daleko nebezpečnější odpovědí na úder proti Sýrii může být zahájení masivní odvetné kampaně zahrnující únosy a bombové atentáty na západní cíle po celém světě prostřednictvím ozbrojeného křídla Hizballáhu a dalších organizací s íránským vlivem v pozadí.
Co se týká rozšíření nestability, je potřeba zdůraznit, že syrská občanská válka již dnes výrazně ovlivňuje bezpečnostní prostředí v sousedních zemích, ve kterých existuje pnutí mezi sunnity a šíity. Mám na mysli především Libanon a Irák. Západní intervence nebo omezený úder v Sýrii může tyto konflikty ještě více zradikalizovat a země uvrhnout do totálního chaosu. Připočtěme si k tomu kurdskou otázku, jež je neméně důležitou součástí situace v Sýrii, vztah Kurdů k Turecku, vzpomeňme na dnešní Egypt a vyjde nám možný široký pás nestability sahající od severní Afriky přes Levantu až k východním hranicím Evropské unie.
Může se Asad u moci udržet a získat si ještě podporu Západu?
Těžko. To je odpověď na druhou část otázky. Za současné situace a mezinárodního rozložení sil si nedovedu představit, jaká událost by mohla některou ze západních zemí vést k otočení kormidla a přímé podpoře Asada. Ale je možné, že konflikt se podobně jako kdysi občanská válka v Libanonu zapouzdří, stane ještě více nepřehledným a západní státy spíše než na jeho aktivní ukončení budou hledět toho, aby jeho jiskry neovlivňovaly domácí půdu. Pokud jde o to, zda se Asad může udržet u moci, pak ano. Pokud jej západní intervence nesvrhne, nebo nepodlomí, s ruskou a íránskou pomocí se pravděpodobně udrží velmi dlouho.
Jaký dopad může mít konflikt v Sýrii na život obyčejného Čecha? Čím se Česka konflikt přímo dotýká (např. ekonomické dopady)?
Tak jako v případě jakékoli jiné krize na Blízkém východě se všech spotřebitelů dotkne skokový nárůst cen pohonných hmot. Jinak “obyčejného Čecha” konflikt v Sýrii příliš nezajímá a s největší pravděpodobností se jej nedotkne. Mohlo by se to změnit, pokud by útok na Sýrii či intervence rozpoutaly nějaký rozsáhlejší konflikt, mohla by se nás dotknout zvýšená hrozba teroristických útoků, ale to jsou zatím jen spekulace.
Existuje alespoň část syrská opozice, která není extremistická a mohla by sestavit funkční vládu? Zkrátka jaké jsou alternativy Asadova režimu a kterým směrem hledat řešení?
Ano, bezesporu jsou tam umírněné skupiny. Zkušenosti s arabským jarem ovšem ukazují, téměř všude nakonec drtivě vítězí islamisté. Obávám se, že situace v Sýrii je bezvýchodná. Pokud bude Asad nakonec svržen, podaří se Západu zabránit tomu, aby si vláda a opozice pouze nevyměnily strany? Řešení, pokud nějaká existují, rozhodně nelze hledat v jednostranných akcích. Zdá se to jako otřepaná formulace, ale platí, co nedávno na svém blogu napsal americký politolog Fareed Zakaria: na vývoji konfliktu v Sýrii závisí tak mnoho, že strategie pro jeho ukončení nelze hledat v jiném rámci, než v dohodě všech zainteresovaných, tedy Sýrie, USA, EU, Ruska, Íránu a Číny.
(publikováno ve středu 4. září v 21:00 CET)
Odborný spolupracovník think-tanku Evropské hodnoty
