Volební programy očima ekonoma (4)

KDU-ČSL: Daňový slevomat

Dokument je rozsahem kratší, informační hodnotou ale srovnatelný s programy dnešních parlamentních stran. Úspornost textu vznikla tím, že se omezuje na bodový výčet programových cílů. Ušetří tak čtenáře nutnosti prokousat se balastem popisů a frází, i když si na druhou stranu nejsem jistý, zda úspornost nepřekročila žádoucí mez. Jako by panovala obava, že i lehká připomínka odkazů, tradic a specifik ubere straně voličské hlasy. Slovo „křesťanský“ se v textu nevyskutuje ani jednou, slovo „křesťanskodemokratický“ pouze jednou v úvodu předsedy strany. Text úvodu je podobně úsporný jako vlastní program. Je tvořený kombinací hodnocení a slibů, která dává srozumitelnou představu, na které voličské skupiny strana cílí.

Tradiční témata KDU-ČSL, jako rodinná politika, vzdělávání či zemědělství jsou v programu akcentována, rozsahem textu ale nevyčnívají. Překvapením pro mě jsou spíš detailně zpracované priority zahraniční politiky (podpora vstupu do EU pro země Balkánu ano, pro Turecko ne) a kapitola o informačních technologiích (téma, které větší strany ve svých programech pomíjejí). Omezení či zákaz potratů, s nímž by u české veřejnosti strana nepochybně narazila, v textu nezmiňuje. Jen legalizaci eutanazie se bude bránit.

V hospodářské politice stranu výrazně odlišují od levicových konceptů dva aspekty. Prvním je podpora Finanční ústavy jakožto obrany před růstem zadlužení státu, druhým pak závazek nepodpořit zvyšování celkové daňové zátěže ani zvýšení daní pro firmy a živnostníky. Strana dokonce hodlá nižšími daněmi či odvody podpořit firmy, vytvářející nová pracovní místa pro studenty, absolventy škol, ženy po rodičovské dovolené (jen ženy?), nezaměstnané nad 55 let. Tím ovšem slibované podpory nekončí. Slibuje se snížení dolní sazby DPH pro dětské potřeby na 10% od roku 2015, výhledově až na nulu. Dále zvýšení daňové slevy na dítě, obnovení slevy na manžela/manželku (ovšem jen podnikatelům?), obnovení slevy na dani pro pracující důchodce, poskytování péče seniorům nad 75 let, zamezení rušení škol na venkově podporou z rozpočtu ministerstva školství.

Kde na své sliby strana hodlá vzít? Proklamované snížení provozních nákladů na státní správu o 20 % (které je jistě žádoucí) může teoreticky vygenerovat pár miliard, prakticky spíš méně. Jediným uváděným zdrojem možného růstu daní je obnovení progrese u příjmu fyzických osob, kde jsou navrhovány tři sazby z hrubé mzdy, z toho nejvyšší 28%. Pokud tvůrci programy svými sliby jen nestříleli od boku, usilují zřejmě o stav, kdy skoro každý zaměstnanec bude část své mzdy zdaňovat v nejvyšší sazbě. Jak velkou část, závisí na tom, zda se dostane do skupiny preferované stranickou politikou. Ekonomické nejasno panuje kromě příjmových daní i v otázce penzí. Druhý pilíř strana zruší a bude ve vyměřování penzí zohledňovat počet vychovaných dětí, což je vše, co čtenáři ohledně své představy důchodové reformy sděluje.

Určitou míru finanční nekonsistence lze snad straně shovívavě odpustit s poukazem na to, že ohledně budoucí hospodářské politiky stejně nebude mít rozhodující slovo. Pak je ale nutné podívat se na to, který subjekt může být pro KDU-ČSL tím nadřazeným a míra programové shody řadí stranu jednoznačně vlevo. Podlehnutí sloganu „volte jako v Německu“ na první stránce textového dokumentu by bylo nedopatřením. Jmenná příbuznost nestačí.

Předchozí díly seriálu:

SPOZ: Mistři frází a koncepcí

TOP09: Více svobody, méně slibů

ČSSD: Spravedlivá chudoba idejí