Kapitalismus, chameleoni a zelená revoluce

Po pádu Železné opony a Sovětského svazu jsme s jistotou mohli dojít k závěru, že kapitalismus jako ekonomický, společenský a hodnotový systém je zatím tím nejlepším co máme. I když jsem zastáncem názoru, že bychom měli stále být otevření k jakékoliv kapitalistické kritice, ať už neomarxismus nebo čehokoliv jiného jak si můžete přečíst zde, kapitalismus tvoří pevný základ naší společnosti.

Kapitalismus je totiž takovým chameleonem. Jeho úžasná schopnost je v tom, že se dokáže modifikovat, přizpůsobovat a brát na sebe jiné podoby. Základem kapitalismu je valorizace kapitálu, nebo přeměna toho co nám dává země na to, co potřebujeme, chceme nebo co můžeme prodat. Z historického hlediska se způsoby valorizace kapitálu mění a každá fáze kapitalismu je oddělena krizí, kdy ten starý systém přestává fungovat a způsob valorizace je nucen se přeměnit. Stalo se tak s krizí v roce 1930, koncem keynesiánství a fordismu, nebo v 70. letech, kdy nastoupil thatcherismus a reaganomics. Nyní jsme se ocitli v další krizi. Úplné odpoutání kapitálových trhů a jejich obludný imaginární růst přinášel od 80. let mnoho ovoce a úžasný ekonomický růst. Tento domeček z karet se však zhroutil nejčerstvější krizí v posledních letech. Jak nás tedy historie učí, vstupujeme do nové etapy kapitalismu, kde tento chameleon znovu hledá tu nejlepší formu valorizace.

Jaká ale bude nová forma kapitalismu v době, kdy lidská populace nekontrolovatelně roste a současný systém je z několika očividných důvodů neudržitelný. Musíme si uvědomit, že svět ve kterém žijeme je světem západním. Od objevení Ameriky Italem Kolumbem je celý svět dominovaný západní kulturou, západním myšlením, západním ekonomickým systémem a západní filozofií. Kapitalismus byl bez žádných pochyb hnán právě silou periferních nezápadních regionů, buď jejich přírodními zdroji nebo pracovní silou. Na rozdíl od východních holistických systémů je to systém individuální, z čehož přirozeně vyplývá kapitalismus jako takový. Rozdíly mezi Západem a zbytkem světa se ale mění. I přes značné pozápadnění jsou stále země jako Čína, Rusko a Indie hodnotově úplně jinde, chudoba v nich klesá a ekonomická síla roste. Rozhodně se nestane, že Západ bude hrát druhé housle, ale role se trochu vyrovnají a náš drahý kapitalismus prožije velmi radikální změnu.

Jakub Sedláček výborně zmínil v úterní debatě „Chytře z krize“ v Goethe Institutu v Praze, že v současném systému funguje přebujelý, zdlouhavý řetězec mezi jakoukoliv lidskou potřebou nebo službou a jejím vznikem. Ať už jde o potraviny, světlo nebo vlastně cokoliv. V nové etapě kapitalismu se tento řetězec bude muset zkrátit a zezelenat. Zezelenat tím, že nám nezbývá nic jiného než investovat do ekologičtějších řešení. Rozdíly mezi západem a zbylými zchudlými 80% populace se snižují, spotřeba se zvyšuje a my už nebudeme moci čerpat jen z periferních levných regionů. Nová forma kapitalismu bude zelená. Nebude to ale nic dramatického. Dříve nebo později si to nejen firmy a vlády, ale i běžní občané uvědomí. Benzín bude stát 80 korun, kilo masa 1000 a zdaleka dovážené potraviny ještě více. Sám systém změní náš životní styl a ani si to neuvědomíme. Najednou budeme mít 80% elektřiny z obnovitelných zdrojů, protože nic jiného se nevyplatí a budeme jíst skoro jen lokální potraviny, protože dovoz bude zbytečně nákladný. Zezelenání přijde ať chceme nebo nechceme. Jak se říká - trh to vyřeší. Mohli bychom mu však jít trochu naproti. Taková změna si vyžaduje ohromné investice a dramatickou přestavbu naší fosilní infrastruktury. Za pár let možná bude již pozdě něco měnit.

Nabízí se však otázka, jestli i ten nejekologičtější systém je při našem způsobu žití udržitelný a slučitelný s existencí neustále rostoucí populace na nějaké přijatelné životní úrovni. I solární panely, větrné elektrárny nebo nové baterie používají speciální vzácné materiály a abychom se vyrovnali výkonu fosilních nebo jaderných paliv, budeme jich muset postavit opravdu mnoho. Takže možná ani ta nejzelenější ekonomika nás nezachrání a my se budeme muset bolestivě odprostit od posvátného slova ekonomický růst. Chameleon je tedy zelený, ale i chameleoni jednou vymřou.