V sobotu 21. září 2013 zaútočili na luxusní nákupní centrum Westgate Mall v Nairobi teroristé. Útok byl proveden za pomoci automatických zbraní a granátů a v komplexu vlastněném Izraelci se právě nacházelo několik stovek lidí. Komando deseti až patnácti ozbrojenců drželo neupřesněný počet rukojmích až do úterý 24. září. Dle keňských vládních zdrojů přišlo o život 61 civilistů, šest příslušníků bezpečnostních sil a pět teroristů. Teroristé ale tvrdí, že zemřelo 137 rukojmích, a že za jejich smrt mohou vládní síly.
Několik dnů po zahájení útoku se přesně nevědělo, kdo za násilím stojí a spekulovalo se o islamistickém hnutí al-Shabaab, což se také později potvrdilo. Hlava této somálské islamistické milice Ahmed Abdi Godane se veřejně přiznal k odpovědnosti. Na zvukovém záznamu, který se objevil na jedné z islamistických internetových stránek, tvrdí, že teroristická akce v keňské metropoli je odvetou za podíl země na akcích proti al-Shabaab na jihu Somálska. Útokem na obchodní centrum ovšem teror neskončil. Nedlouho po zmíněné události se uskutečnil další výbuch v keňském městě Wajir na východě země, poblíž hranic se Somálskem. Zde jednoho člověka zabil a tři vážně zranil výbuch granátu v supermarketu.
Teroristický útok v Nairobi ovšem není zdaleka prvním a bohužel nejspíš ani posledním svého druhu na území tohoto východoafrického státu. Co do počtu obětí se s útokem z 21. září může srovnávat teroristický útok na americké velvyslanectví ze 7. srpna 1998. Tehdy v Nairobi explodovala výbušnina nastražená v automobilu, která zabila více než 50 lidí a dalších téměř tisíc zranila. Mezi obětmi bylo i 7 občanů USA. Podezření Washingtonu padlo na Usámu bin Ládina. Neklidnost země podtrhuje také incident ze srpna 2012, kdy se poblíž vojenské letecké základny odpálil sebevražedný atentátník. Atentát se odehrál den před plánovanou návštěvou americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, která byla v té době na jedenáctidenní návštěvě Afriky. Další útoky se odehrály v červenci 2012, kdy zemřelo 17 lidí po útoku na křesťanské kostely a v květnu téhož roku, kdy si bombový útok v Nairobi vyžádal životy 30 lidí.
Příčiny útoku
V říjnu 2011 Keňa zahájila intervenci na území Somálska ve snaze pomoci somálské vládě v boji proti teroristické skupině al-Shabaab. K intervenci se připojila i Etiopie a později celá akce přešla pod kontrolu Africké unie. Během minulého desetiletí začala organizace Al-Shabaab v Somálsku nahrazovat nefunkční vládní moc a postupem času ovládla velmi rozsáhlé území, včetně hlavního města Mogadišu. Tato teroristická skupina potvrdila v loňském roce spolupráci s al-Kájdou a s velkou pravděpodobní na svém území poskytuje členům al-Kájdy také útočiště. Problémy Somálska se začaly přelévat i do sousední Keni, která nestabilitu souseda pocítila především díky zintenzivnění počtu teroristických útoků, únosů turistů na svém území a také díky velkému množství uprchlíků, jejichž přítomnost hrozila přerůst v humanitární krizi (více viz zde). Je tedy logické předpokládat (a ostatně to potvrdil i vůdce al-Shabaabu), že teroristický útok měl být jakousi odvetou za úspěšný postup vojsk Keni a Africké unie proti al-Shabaab v Somálsku. Teroristé se tak snaží ukázat, že jsou stále silní a mohou ovlivnit dění v sousední Keni.
Hlavní město Nairobi je vhodné místo pro útok především z toho důvodu, že se zde nachází mnoho regionálních poboček různých mezinárodních organizací. Ačkoliv je Keňa častým terčem teroristických útoků, stále se jedná o jednu z nejstabilnějších zemí v regionu. Potenciální dopad a šířící se strach z teroristického útoku je zde tedy velký nejen pro místní obyvatele, ale i pro turisty, případně pracovníky mezinárodních organizací. Keňa je také důležitým spojencem USA v regionu v boji proti terorismu. Velkou trhlinu v boji proti terorismu způsobuje v Keni nepřítomnost proti-teroristického zákona, což velmi ztěžuje práci policii a jiným specializovaným orgánů při vyšetřování teroristických útoků. Dalším problémem jsou nepostačující policejní kapacity a dlouhé slabě kontrolované hranice, přes které se můžou teroristé téměř volně pohybovat.
Důsledky útoku
Útok na nákupní centrum v Nairobi lze zcela jednoznačně označit za úspěšný a bezpochyby posílí pozici al-Shabaab v regionu. Nejen že si tím tato organizace zajistila kvalitní reklamu ve světě (obsazení budovy, držení rukojmí – média byla těchto zpráv plná několik dní), ale posílilo to i její vliv mezi obyvateli Keni, především somálského původu (těch je v zemi na 250 000). Situace Somálců v Keni není velmi dobrá; často žijí izolovaně v určitých částech měst s vysokou kriminalitou, mají omezené možnosti zapojení se do pracovního procesu a to ještě mluvíme o těch šťastnějších, kteří nežijí v uprchlických táborech. Dle některých odborníků (D. Petraeus) bylo cílem útoku také vyprovokovat přehnanou reakci místních obyvatel vůči Somálcům v Keni, což způsobí snadnější rekrutaci do řad al-Shabaab.
Odborníci na daný region se také shodují na tom, že se jedná o nestandardní a složitější útok, než jaké al-Shabaab prováděla doposud. Je možné, že by byl útok uskutečněn s pomocí al-Kájdy, jak prohlásil např. keňský ministr zahraničních věcí Amina Mohamed? Tuto možnost nelze vyloučit. Nabízí se však i další varianta, a to, že se v al-Shabaab začíná prosazovat radikálnější křídlo podporované Somálci, kteří žijí v diaspoře v zemích západu. Sledujeme tedy transformaci al-Shabaab? Je skutečně možné, že intervence Keni způsobila proměnu nacionálně zaměřené teroristické skupiny na skupinu orientující se na globální jihadistický boj. Tuto domněnku by podporovala i skutečnost, že podle svědků byla pro teroristy během útoku důležitá náboženská příslušnost. Pokud unesení dokázali odcitovat verš z Koránu nebo věděli jméno Mohammedovi matky, byli propuštěni, pokud ne, byli zastřeleni.
Důsledkem útoku může být také nová vlna terorismu v Keni a celém regionu. Al-Shabaab poskytla inspiraci jiným násilným skupinám, které mohou chtít využít podobného útoku pro své vlastí účely. Již nyní se však mluví o přísnějších kontrolách ve velkých nákupních centrech, především pak přítomnost většího množství policistů v civilu.
Jedním z důsledků bude jistě pokles turismu a tedy i ekonomiky země. Turismus představuje 12,5 % HDP Keni. Po útoku vydaly mnohé západní země prohlášení, ve kterém varují své obyvatele před cestou do Keni.
Zásadní je však otázka, zda teroristický útok ovlivní zapojení Keni v Somálsku. Pád dní po útocích se ve svém projevu prezident Kennyata k této problematice vyjádřil. Dle jeho slov se Keňa “(…), která se snaží zajistit mír a stabilitu země i regionu, se nenechá zastrašit ďábelskými silami.” Dále potrvdil, že obranné síly Keni budou v Somálsku tak dlouho, dokud se nepodaří zajistit v této zemi určitý řád. Etiopie, která se v Somálsku také angažuje, již pracuje na zvýšení bezpečnostních opatření ve své zemi, aby se zde nemohl opakovat úspěšný teroristický útok, jaký jsme viděli nyní v Keni.
Autoři: Alena Hrušková a Jan Skoch, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
