Středoškoláci volí Karla, Pirátům prvenství uniklo o 39 hlasů

Žáci z více než čtyř set středních škol by do sněmovny poslali zástupce šesti stran. Vítězem Studentských předčasných parlamentních voleb se stala partaj agenta 009, v těsném závěsu ji pak následovali internetoví Piráti. O tom koho, jak a proč volili čeští středoškoláci, se dočtete v sobotních The Student Times.

Před tabulí stojí lavice s půjčenou volební urnou, na druhém konci učebny se tyčí kartonová plenta a na tabuli velký nápis „Studentské předčasné parlamentní volby“. Dveře nezvykle upravených učeben se otevřely 2. a 3. října. Společnost Člověk v tísni si pro středoškoláky připravila již čtvrtý ročník voleb „nanečisto“. Na školách se utvořily tříčlenné volební komise, které ve spolupráci s pedagogickým garantem nachystaly vše potřebné ke spuštění projektu pro studenty starší 15 let.

„Studentské volby se u nás ve škole konají už potřetí. Myslím si, že je to zajímavá tradice. Alespoň si i mladší studenti mohli vyzkoušet, jaké je to doopravdy,“ uvádí ve frontě stojící maturantka Martina Matulová z Gymnázia ALTIS a ostatní jen souhlasně přikyvují. „Podle mě je to dobrý způsob, jak studenty seznámit s politikou,“ podotýká patnáctiletý Ondřej Kříž.

Skeptičtější pohled zastává sextán Adam Oliva. „Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho mladších studentů odráží při volbě pouze názor rodičů,“ myslí si Adam. Vzápětí ale dodává, že studentské volby považuje za přínosnou věc ve smyslu, že si všichni mohou nanečisto vyzkoušet průběh a formu opravdových voleb. „Výsledky ale musíme brát s rezervou,“ dodává Adam.

Koho volit?

Dění o velké přestávce skýtá vskutku neobvyklý pohled - jinak obvykle relaxující studenti tvoří dlouhou frontu a všichni živě diskutují o tom, komu nakonec dají svůj hlas.

„Bude to TOP 09. Hlavně kvůli Karlovi, kterého obdivuji pro jeho moudrost, renomé v zahraničí, demokratické postoje a vztah s prezidentem Havlem. Ještě víc mě utvrdilo, když jsem si s ním mohl z očí do očí popovídat na akci Na pivo s Karlem,“ shrnuje Ondřej Kříž své pohnutky.

Na jeho podporu vystupuje i maturantka Markéta Roubalová: „Karel Schwarzenberg dokáže brát jako jeden z mála politiků nejen ostatní, ale i sám sebe s nadhledem, což, zvlášť v české politice, považuji za velmi žádoucí. Není to ale jediný důvod, proč moje volba padne na TOP 09. Ke straně mám samozřejmě mnoho výhrad, ale její program je mi nejbližší a hlavně je realizovatelný, aniž by zruinoval státní rozpočet.“

Adam Oliva s nimi však nesouhlasí a nechává se slyšet, že sám bude volit ČSSD. „Není pro mě sice ideální stranou, ale je pro mě přijatelnější než strany bývalé trojkoalice a strany nové,“ ozřejmuje Adam svůj postoj. Zdůvodňuje, že sociální demokracii podporuje, protože zastává názor, že každý občas potřebuje pomoc druhých. „Podporuji solidární společnost, která je nakloněna nejen starším občanům a rodinám, ale dle mého názoru i nám, studentům. Líbí se mi například snahy zabránit plošnému zavedení školného na vysokých školách,“ uvádí Adam.

„O politiku se příliš nezajímám. Zohlednil jsem výsledek volební kalkulačky, a nakonec jsem se rozhodl podpořit Stranu svobodných občanů,“ svěřuje se Matěj Krejčiřík. Jeho spolužák Jakub Pavlát mu ale oponuje: „Volební kalkulačku jsem při rozhodování nepoužíval. Pro mě byly schůdné pouze dvě strany - TOP 09 a ANO. TOPku jsem volil v minulých volbách. Teď mi ale připadá, že ji řídí hlavně Miroslav Kalousek, a tak jsem musel volbu přehodnotit. Tím pádem mi vyšlo ANO. Neříkám, že jde o moji vysněnou stranu - v programu má jistě rezervy, ale je to nejblíže mé představě,“ zdůvodňuje Jakub svou volbu. V reakci na nesouhlasné mručení svého okolí vyslovuje naději, že Andrej Babiš vytvoří dobré prostředí pro podnikání a nepůjde o pokus otevřít si vrátka k více penězům pro vlastní užití.

Po otevření volební schránky

Po uzavření volební místnosti jsme se v komisi (tedy spolu s redakční kolegyní Markétou Bajgerovou) pustili do sčítání hlasů. Na pražském Gymnáziu ALTIS s více než 42 procenty přesvědčivě zvítězila TOP 09, KDU-ČSL jí sekundovala s necelými 15 procenty a překvapivě vysokou podporu 13 procent zaznamenala monarchistická Koruna česká.

Do sněmovny by se ještě probojovalo hnutí ANO 2011 s 9,3 procenty a Svobodní, kteří inkasovali 5,6 procent. S prázdnou by neodešla ODS ani ČSSD, které získaly shodně 3,7 procent a po jednom hlasu byli zastoupeni také Piráti, uskupení Cibulka.net, KSČM a Okamurův Úsvit. Celkem bylo odevzdáno 54 platných hlasů a volební účast tak přesáhla 67 procent.

Celostátní výsledky

Souhrnné výsledky z 434 zapojených škol zobrazuje následující tabulka. Výsledky jsou uvedeny v procentech. Zahrnuty jsou pouze kandidující subjekty, které obdržely více než 3 procenta hlasů.

Pirátská strana zřejmě doplatila na konání prezidentských voleb, díky nimž získala mnoho nových příznivců TOP 09, která ji byť jen těsně připravila o čestné prvenství, a obhájila tak svůj výsledek z roku 2010.

V kontextu sílících protiromských nálad je pozitivním trendem zastavení nárůstu podpory DSSS, která si ve srovnání s krajskými studentskými volbami pohoršila, a to o více než tři procentní body. Voleb se však zúčastnil výrazně menší počet škol a jistá část jejich voličů se mohla přiklonit k Okamurovu hnutí Úsvit. Podpora extremistických stran nabízejících jednoduchá řešení (DSSS, KSČM) byla nejnižší u gymnazistů - stejně jako výsledky velmi alternativní České pirátské strany.

Volby přinesly potvrzení trendu, že gymnaziální studenti, o nichž můžeme minimálně dle skladby rámcových vzdělávacích programu předpokládat, že jsou vedeni k širšímu všeobecnému přehledu a kritickému myšlení, jsou v našich podmínkách orientováni k pravému středu.

Tento stav můžeme dát i do souvislosti s politickými preferencemi představitelů občanské společnosti a, Rusnokovsky řečeno, kulturní fronty, kteří na západ od nás míří spíše doleva. Moderní levice, která by měla potenciál podobné kruhy oslovit, se dosud nezformovala, zatímco populisticko-odborářské křídlo cílí spíše na studenty a absolventy SOŠ a SOU.

Umlčení proudu reprezentovaného Jiřím Dienstbierem a opakovanou kritiku intelektuální „pražské kavárny“, která má potenciál oslovit mladé a kriticky myslící jedince, tak lze zpětně hodnotit jako strategickou chybu některých čelných představitelů ČSSD. Něco napoví také skutečnost, že Zemanovci si u studentů nevydobyli ani dvouprocentní podporu.

Názory středoškoláků jsou podle všeho často formovány názory rodičů či jiných příbuzných. Významnou roli sehrává vliv okolního prostředí a přítomnost spolužáků zajímajících se o politické dění, jejichž názory pak přebírá mnoho jinak nepříliš zainteresovaných jedinců. V neposlední řadě jsou to samozřejmě také programy politických stran a sympatie či antipatie vůči jejím představitelům.

Nová tradice voleb nanečisto

Studentské volby uspořádala organizace Člověk v tísni již počtvrté. Inspirací jí byly podobné projekty v zahraničí. Největší mediální pozornost na sebe upoutaly Studentské volby v roce 2010. Tehdy proti nim velmi ostře vystoupil David Rath a jeho straničtí kolegové.

Rath podřízeným ředitelům škol tehdy skoro výhružným tónem zdůrazňoval: „Opakovaně připomínáme obecné pravidlo, že za obsah vzdělávání a dodržování zákona ve škole odpovídá ředitel školy. Pořádání stínových voleb na školách před volbami řádnými lze, dle nás, hodnotit jako porušení školského zákona.“ Michal Hašek pak navštívil úřednickou ministryni školství Kopicovou, která po jeho naléhání stáhla svou oficiální záštitu nad projektem.

Volby se tehdy pořádaly na 135 školách. Paranoidní obavy z politizace školního života se však ukázaly jako zcela nepodložené. Nejvíce hlasů studenti rozdělili mezi TOP 09 (26,6 %) a ODS (17,6 %), zato ČSSD (5,3 %) si je svým postojem alespoň dle výsledků příliš nenaklonila.

Po dvouleté pauze se uskutečnily Studentské volby znovu, a to před krajskými volbami; akce ale obecně vzbudila výrazně slabší mediální i politickou odezvu. David Rath ostatně tou dobou již seděl ve vazbě. Krajská zastupitelstva by dle přání studentů obsadili převážně Piráti (20,6 %), TOP 09 (15,1 %) a DSSS (10,4 %). Celkem se volilo na 170 školách.

O několik měsíců později se volil prezident a ani u toho Člověk v tísni, respektive program Jeden svět na školách, nemohl chybět. Tehdy se zapojil historicky nejvyšší počet škol, a to 441. Vítězem se stal Vladimír Franz s 40,7 procenty, Jan Fischer obdržel 19,4 procent a Karel Schwarzenberg 14,6 procent. Nutno ovšem podotknout, že volby proběhly v první polovině prosince, tedy ještě před vyvrcholením předvolebních kampaní.

Zájem společnosti je pro budoucnost demokracie klíčový

Letošní ročník nepřinesl žádné převratné závěry, přesto se jedná o velmi přínosný projekt, a to hned z několika důvodů. Studenti si vyzkoušeli, jaké je to jít k volbám a dostali podnět k tomu, aby přemýšleli v politických souvislostech. Nahlédli také do programů politických stran, o nichž pak ve svém volném čase živě diskutovali.

Zájem společnosti o veřejné dění je pro fungování demokracie naprosto klíčový. Jedním z důvodů současné politické letargie, volání po změně systému a vládě tvrdé ruky je personální vyprázdněnost politických stran, nezájem lidí se angažovat a neochota diskutovat na věcné úrovni.

Výchova nové generace aktivních občanů zapojujících se do činnosti občanské společnosti i politických stran je proto pro budoucnost demokracie naprosto důležitá. Snahy potlačit na školách diskuzi a uzavřít je do stavu absolutní apolitičnosti jsou naopak zcela zhoubné.

Bottom line: Mají studenti na střední škole diskutovat o politice? Kde leží hranice mezi politickou agitkou a politickým vzděláváním?