Volební programy očima ekonoma (6)

ODS: Pravicovost a konfrontace

Strana si se zveřejněním celkového programu dala načas, vznikl ale dokument, který po formální stránce jednoznačně převyšuje průměr české předvolební scény. Srozumitelný jazyk, vyváženost deklarativních pasáží a slibů a přehledné členění textu s mnoha nadpisy jsou jeho přednostmi.

S obsahem programu je to složitější. Sympaticky zní apely na odbourávání byrokracie, rušení nepotřebných úřadů, využívání informačních technologií při kontaktech s veřejnou správou, stabilizaci daní včetně ponechání rovné sazby, snížení sociálního pojistného, zrychlení rozhodování soudů. Uvedené sliby jsou také podloženy řadou konkrétních opatření. Oceňuji rovněž slib odbourat deficity veřejných rozpočtů do roku 2020.

Pozitivně lze hodnotit vymezení odvětví, v nichž může fungovat volná ruka trhu a odvětví monopolní (mezi něž ODS řadí i vodárenství), která bude stát regulovat. Shovívavě se dívám na slib osvobození mladých od daně z převodu nemovitostí při koupi prvního bytu (půjde o zlomek populace) a pozdější zrušení této daně pro všechny (kontrola jejího výběru je složitá a přínos nevelký).

Kde začínají mé rozpaky, je u požadavku nezvyšovat minimální mzdu. Takto kategorický požadavek jaksi nekoresponduje s omezeným významem minimální mzdy v české ekonomice. Rozpaky se stupňují s kapitolou energetika, a to ze dvou důvodů. Za prvé, při deklaraci jednoznačné podpory dostavby Temelína není ani náznakem zmíněno ekonomické hledisko. Za druhé, v deklaratorní pasáže se musím pozastavit nad formulací „nemůžeme předstírat, že obnovitelné zdroje mohou být jediným stabilním zdrojem energie“. Kdo nás nutí toto předstírat?

Zvláštním deficitem trpí kapitola Doprava, která se v otázce financování dopravní infrastruktury omezuje na sdělení, že „prosadíme potřebné výdaje k zajištění moderního dopravního spojení“. Ani zmínka o preferencích toho či onoho druhu dopravy, ale zejména ani zmínka o dotacích z fondů EU, které se pro tyto účely nabízejí. Jako by byly fondy EU nejvyšší formou zla, jehož jméno se ani nesmí vyslovit. V zájmu objektivity je třeba dodat, že v pasážích programu o kultuře a zemědělství, připravovaných zřejmě jinými experty ODS, se s využíváním financí z tohoto zdroje počítá.

Evropskou tématikou se program ODS odlišuje od dalších mainstreamových stran i v jiných aspektech. Formulace „nechceme z Unie neodpovědně vystupovat“ zní spíš než jako sdělení voličům jako omluva sice menšinovému, ale dobře slyšitelnému proudu uvnitř ODS, který při vnitrostranické diskusi patrně prosazoval opak. Strana považovala za nutné konstatovat skutečnost, že uvnitř Unie stále není dokončena liberalizace služeb, ale už bez dovětku, jak se hodlá zasadit o nápravu.

V otázce eura říká ODS jednoznačné ne. Takový názor je samozřejmě legitimní, hlavní uvedený argument proti euru zní ale lacině a konfrontačně: „nechceme, aby naši senioři dopláceli na mnohem bohatší řecké důchodce“. Názor zároveň charakterizuje obecnější vztah Česka k EU podle ideologie ODS, jak se jeví zvenčí. Jako člena, jehož zájmem není společenství kultivovat, ale svádět s ním neustálé bitvy.

Konfrontační styl politiky ODS je cítit kromě již uvedených pasáží z popisu vztahů se sousedy v kapitole o zahraniční politice. Slovy chvály našli tvůrci programu pro vztahy s Německem, Polskem i Slovenskem, Rakousko ale odděluje hradba mlčení a jeho vysvětlení je ponecháno na čtenáři. Možná jsme s ním přestali sousedit.

Možná nejzásadnější odlišnost programu ODS od dalších subjektů na české scéně ovšem nepředstavuje nic z uvedeného, ale to, co v něm není. Jedinkrát neobsahuje slovo korupce. K tomu, jak (často inflačně) uchopily toto téma ve svých programech jiné strany, lze vznést mnoho výhrad. Tvářit se ale, že korupce není celospolečenským problémem hodným zmínky, považuji ale za přístup nedůstojný pro konzervativní stranu.

Předchozí díly seriálu:

ANO: Zemědělství motorem růstu

SPOZ: Mistři frází a koncepcí

TOP09: Více svobody, méně slibů

ČSSD: Spravedlivá chudoba idejí

KDU-ČSL: Daňový slevomat