Pět citátů: Bojová hra o rozpočet - jaké důsledky bude mít platební neschopnost v USA?

Spojené státy americké po sedmnácti letech opět zažívají stav platební neschopnosti. Brány vládních úřadů se uzavřely, některé instituce fungují pouze v nouzovém režimu. Kongres tvořený Senátem a Sněmovnou reprezentantů totiž neschválil rozpočet na další fiskální rok. 

Příčinou současné situace se stala prezidentova reforma zdravotnictví, některými přezdívaná jako Obamacare. Republikány ovládaná Sněmovna předala Senátu návrh zákona o státních výdajích – ten ale obsahoval i dodatek odkládající danou reformu o další rok. S touto podmínkou se Senát nesmířil a zákon vrátil zpět Sněmovně, tentokrát bez dodatku.

Nový fiskální rok pro USA začal 1. října, dohoda o rozpočtu je ale zatím stále v nedohlednu. „Když musely v minulosti vlády přerušit svou práci, tak to poškodilo hospodářství. Teď by se stalo to stejné. Nechte toho, schvalte rozpočet, ať se můžeme pohnout dál,“ vzkázal do Kongresu Barack Obama.

Katalyzátor krizové situace

Za probíhající hrou na ultimátum překvapivě nestojí leader republikánů John Boehner, ale Mark Meadows, kongresman ze Severní Karolíny. Ten v létě sehnal podpisy svých kolegů a zrealizoval nápad na položení Obamovy reformy. Buď se jí demokraté vzdají, nebo neprojde rozpočet.

„Jsem rozhořčen skutečností, že pokud 20 milionům občanů neřeknu, že nemají nárok na zdravotnické zabezpečení, tihle lidé (republikáni) nedovolí vládě, aby fungovala. To je nezodpovědné,“ řekl prezident USA pro televizi CNBC. S poslanci prý nehodlá vyjednávat, znamenalo by to podle něj ústupek „vyděračské opozici.“

Zavřená muzea, parky i památníky

Americká vláda nemá kvůli sporu peníze na běžný provoz. Na nucenou dovolenou se tak odebraly statisíce státních zaměstnanců. Přerušily se některé státní programy či výstavba a oprava silnic. Doma zůstali i pracovníci NASA. Beze změny fungují pouze nezbytné orgány, například bezpečnostní složky a armáda.

Důsledky probíhajícího sporu pocítí i turisté. Ti se nepodívají do muzeí, parků, galerií ani na sochu Svobody. „Vím, že nadcházející dny přinášejí nejistotu. Vy a vaše rodiny si zasloužíte něco lepšího než to, co nyní vidíme v Kongresu. I to je jeden z důvodů, proč budu neúnavně pracovat na tom, aby se Kongres dohodl a vy se mohli vrátit co nejdříve do práce,“ oznámil federálním zaměstnancům Obama.

Chybějící peníze ale mají i vážnější dopady než rozmrzelé turisty a nepracující zaměstnance. „Mrzí mě, když slyším, že se všichni soustředí na zavřené národní parky a na to, že někdo nedostává výplatu. Ale důležité taky je, že existují lidé jako já – trpící rakovinou – kteří nemohou dál čekat,“ sdělila médiím své znepokojení Michelle Langbehnová, pacientka, které kvůli chybějícím financím zrušili operaci.

Navýšení dluhového stropu

Pro Američany není částečné uzavření federálních úřadů ničím novým. První „government shutdown“ nastal v roce 1976, tedy v době, kdy Bílý dům obýval Gerald Ford. Naposledy se USA v této situaci ocitly za vlády Billa Clintona. Tentokrát se ale na americkou vládu řítí ještě jiný problém – dluhový strop. Toho USA dosáhnou už 17. října.

Pokud do té doby nedojde k jeho navýšení, USA přestanou splácet své pohledávky a spadnou do hluboké krize.

„Ministerstvo financí pak bude ponecháno napospas. Prostředky poskytované vládě by představovaly pouze hotovost, kterou má ministerstvo ‚na skladě‘ v daný den,“ uvedl americký ministr financí Jack Lew. Podobná situace nastala už v roce 2011, tehdy hrozilo neschválení dluhového stropu a nastal propad akciových trhů.

Kam povede sedmnáctý shutdown?

Jaké budou následky současné platební neschopnosti v USA, záleží na více faktorech. Jedním z nich je například doba, po kterou tato situace potrvá. Podle odhadů ekonomů investiční banky Goldman Sachs stojí shutdown každý týden osm miliard dolarů.

Tato částka ale není pro americkou ekonomiku žádný způsobem fatální, její výkon se odhaduje na 14 bilionů dolarů. Analytik Tomáš Vlk pro server IHNED.cz uvedl, že situace v USA negativně ovlivňuje zájem investorů o riziková aktiva. „Může to nějaký čas trvat. Každý další den poroste nervozita veřejnosti. Politici proto budou pod velkým tlakem,“ dodal Vlk. Když k podobné situaci došlo za vlády Billa Clintona, veřejnost z negativních důsledků obvinila republikány a popularita prezidenta v očích občanů spíše vzrostla.

Bottom line: Turisté, státní zaměstnanci, politici, zahraniční investoři a mnozí další napjatě sledují, jak se situace ohledně amerického rozpočtu vyvine. Vyhrají Republikáni nebo Demokraté?