Mladí voliči v Česku jsou spíše pravicově založení liberálové volící často nové strany

Díky mladým voličům se v roce 2010 dostaly do Parlamentu Věci veřejné, v roce 2006 si mnoho příznivců do 30 let našla strana Zelených. „Mladí voliči se snaží jít proti proudu a volí často mimoparlamentní strany,“ řekl politolog Miloš Gregor. Tento trend souvisí s postavením mladých lidí ve společnosti a je dán mnohdy dlouhotrvajícím soužitím s rodiči a nulovými závazky.

Mají touhu revolty, chtějí měnit věci, snadno podléhají novým stranám a líbivým frázím. Proč jsou mladí lidé tak lehce ovlivnitelní? „Jsou nezkušení a nepřemýšlí strategicky, důležité jsou pro ně aktuální potřeby,“ sdělil Gregor.

Nemusí přemýšlet nad rodinným blahem a ekonomickými úsporami, využívají takzvané „mama hotely“ minimálně do konce studií. „Nevolí rozumem, ale srdcem. Není pro ně prioritou, zda hlasují pro stranu, která má šanci ve volbách uspět,“ dodal politolog Michal Pink.

Nechodí k volbám, ale chtějí změnu

Obecně jsou mladí voliči ve světě méně politicky aktivní. Jejich volební účast je nižší a oproti jiným věkovým skupinám se stále snižuje. „Tendence nechodit k volbám je u mladých lidí všude na světě podobná, jinak tomu není ani v České republice,“ řekl Gregor.

Ve srovnání s Německem a USA jsou čeští voliči spíše pravicově orientovaní, což je dáno historickým kontextem. „V USA volí mladí lidé demokraty, v Německu jsou příznivci levice, ať už Strany Zelených (Die Grünen), nebo Strany levice (Die Linke),“ upřesnil Gregora.

U nás je to naopak. Čeští vrstevníci se od těch na západě liší zaměřením na pravicové strany a nové subjekty. „Úsudek mladých voličů je stále zatížen socialistickou minulostí, proto odmítají jakoukoli levici,“ řekl Pink.

Z předvolebních výzkumů v roce 2010 vyplynulo, že třetina mladých lidí volila TOP 09, pětina ODS a jen okolo 10 procent volilo ČSSD. Preferují tedy nově vzniklé strany, ve kterých vidí příležitost změny stávajícího systému, nebo volí zavedené pravicové subjekty. „Jsem konzervativnější, volím raději strany, které mají nějakou tradici, a jejich chování v parlamentu lze předvídat,“ řekl student Mendelovy univerzity v Brně Jan Daler.

Nejdůležitějším faktorem při rozhodování jsou reference okolí

Dle výzkumů se mladí lidé rozhodují na poslední chvíli. „Jejich chování je více impulzivní a ovlivněno aktuálním děním, tedy předvolební kampaní,“ uvedl Gregor. Mladí voliči nečtou volební programy, ani se příliš nezajímají o politiku z médií. Největší vliv na formování jejich názoru má socializace.

„Vliv na mladé lidi má náboženská příslušnost, názorový lídr, zda vyrůstají na vesnici, nebo ve městě a v neposlední řadě sympatie a známost kandidáta,“ řekl Pink. Nelze opomenout ani názor nejbližšího okolí. „Rozhoduji se podle rodiny a přátel,“ svěřila se studentka Masarykovy univerzity Andrea Kristinová.

Volební kalkulačka a její zrádnost

Oblíbenou se na internetu stává volební kalkulačka, která byla vytvořena minulý rok před krajskými volbami. Jedná se o aplikaci, která na základě mechanických odpovědí, zda volič souhlasí s řešením dané problematiky, vygeneruje shodu s určitými politickými stranami. „Nejasné zůstává, jak jsou tyto otázky do aplikace vybírány a jak moc jsou politické programy směrodatné pro voliče i pro samotné strany,“ poukázal Gregor na úskalí internetové aplikace.

Problematika v těchto volebních testech nemusí být pro voliče prioritou a kvůli vzniklým koalicím strany často nedodrží body z volebního programu. „Když se vás někdo zeptá, jestli jste pro reformu penzijního systému, těžko bude odpověď ANO/NE odrážet přesně váš postoj k problematice a stanovisko dané strany,“ podotkl Gregor.

Volební kalkulačky nicméně navíc ukazují, jak hlasovali poslanci v uplynulém období, a mohou pomoci v rozhledu. „Online aplikace by se přesto neměly stát jediným kritériem při rozhodování, komu dá volič hlas,“ dodal Gregor.

Volby 2013

Společnost Člověk v tísni už tradičně organizovala hlasování mezi středoškolskými studenty, tedy mezi letošními prvovoliči. Čtvrteční výsledek předčasných voleb potvrdil pravicově orientovanou tendenčnost a touhu po změně u mladých lidí. U padesáti tisíců oslovených středoškoláků nad 15 let zvítězila TOP 09 se 17,8 procenty hlasů.

Druhé místo získala Česká pirátská strana se 17,7 procenty, dále hnutí ANO se 13,4 procenty hlasů a na čtvrté pozici se umístila ČSSD, která měla 8 procent hlasů. Jak dopadnou skutečné volby do Poslanecké sněmovny, se dozvíme 25. – 26. října.

Bottom line: Volili jste v letošních studentských volbách? A pochlubíte se nám, koho jste volili?