Cross-Swords: Měl by být dabing, jak předesílá Česká středoškolská unie, omezen?

Barbora Goláňová: Myslím si, že dabing dává chudým hercům práci a že když bude omezen, tak, jak se lidově říká, nebudou mít co jíst. Zároveň je český dabing ohromně kvalitní ve srovnání s jinými zeměmi. Na druhou stranu vidím, kam tím ČSU (ha ha, to je stejné jako statistický úřad!) směřuje a jejich záměr se mi zdá dobrý. Je to těžké, je to těžké! Nakonec bych se asi přikláněla k nějakému kompromisu, jako zachovat dabing u pohádek pro malé děti, protože ty ještě neumějí tak rychle číst, ale výrazně ho omezit u seriálů a reality show, na které se, myslím, dívá většinově pubertální publikum.

Filip Jelínek: ČSU není jako ČSÚ, nestudovali jsme statistiku, ale přesto se jí teď budu trochu ohánět. V Eurobarometru jsme se umístili na posledním místě, co se znalosti cizích jazyků týče. Přetrvává zde dlouholetá tradice dabování téměř veškeré zahraniční produkce, jsou ale i státy (Skandinávie, Benelux, ale třeba i Slovinsko), kde se většina pořadů titulkuje. Studie vypracovaná na objednávku Evropské komise prokazuje korelaci mezi titulkováním televizního vysílání a znalostí cizích jazyků, uznávám však, že dokázat kauzalitu je tvrdší oříšek.

Markéta Bartoníčková: Souhlasím s Bárou, že český dabing je na rozdíl od mnoha jiných na velice dobré úrovni (osobně mohu srovnávat s francouzským, slovenským, maďarským a ruským). To ale moc nesouvisí se stanoviskem ČSU, která chce dabing omezit nikoliv kvůli kvalitě, ale kvůli snazšímu osvojování si cizích jazyků, zejména tedy angličtiny. Na rozdíl od učení ve škole, kde se většina času věnuje procvičování gramatických jevů, případně biflování slovíček, sledování filmů rozvíjí především schopnosti porozumět mluvenému projevu a dotyčný se učí hovorové fráze a obraty, které v praxi využije určitě více než třetí podmínkovou větu.

Markéta Bajgerová: Chápu, že neformální vzdělávání je obzvlášť při osvojování cizí řeči velmi důležité – o tom žádná. Co zde ale ještě nepadlo a já myslím, že je to už trochu komplikovanější záležitostí, je proveditelnost celé té představy. Dá se toho vůbec docílit?

Filip Jelínek: Iniciativa „Ne dabingu: Učme se jinak“ neusiluje o zrušení či zákaz dabování. ČSU si vytyčila dva základní cíle. Tím prvním je prosazení duálního vysílání na kanálech České televize. ČT už určité procento pořadů s duálem vysílá, ale pouze v rámci digitálního satelitního přenosu DVB-S. Standardní digitální pozemní vysílání DVB-T (které naladíte s normální anténou, TV a set-top-boxem) duál vůbec nevyužívá. Je tomu z několika důvodů - předně je to omezená šířka pásma. I pro satelitní přenos je dvojjazyčné vysílání dostupné jen u nižšího počtu pořadů, než by bylo záhodno, pro ostatní chybí vysílací práva. Spolu s duálem samozřejmě souvisí požadavek na titulkování tak, aby divák měl možnost přepínat nejen mezi zvukovými stopami, ale svobodně volit jazyk textového doprovodu. Druhým cílem ČT je postupné navýšení počtu pořadů vysílaných primárně v originálním znění, například zahraniční seriály jako Sherlock, Hra o trůny a podobně.

Markéta Bajgerová: Fajn, beru na vědomí, že dabing úplně zrušit nechcete. Ale musíte uznat, že název „Ne dabingu: Učme se jinak“ je přece jen trochu zavádějící. ČSU apeluje na ČT, veřejnoprávní televizi, která se sice zavázala k podpoře jazykového vzdělávání mládeže, ale zároveň má další povinnosti a musí pokrýt v podstatě celou širokou škálu potřeb všech svých diváků = plátců. Duální vysílání jako kompromis zní dobře, ale napadá mě další otázka - kolik je do toho ochotná ČT investovat?

Barbora Goláňová: Pro mě by bylo kompromisem místo duálního vysílání ponechat dabing u filmů, kde je opravdu kvalitní a může se rozvíjet jako samostatné umělecké odvětví, a omezit ho u zahraničních reality show a seriálů, kde je často na nic (i když kdo si umí představit Homera po americku!).

Markéta Bartoníčková: Neumím si duální vysílání moc představit. Kromě finanční stránky to asi bude náročné i technicky. A osobně si myslím, že když si lidé budou moci vybrat, jestli film sledovat v originále nebo s českým dabingem, řadový televizní divák podle mého názoru z pohodlnosti zůstane u českého znění. Aby zařazení filmů v původním znění do vysílání mělo úspěch a byl o ně zájem, měla by ČT nabídnout u některých pořadů právě jen původní znění a hlavně udělat nějakou masivní kampaň, ve které by informovala o výhodách sledování filmů v cizím jazyce.

Filip Jelínek: Ten název budí emoce. Uznávám, že samotné „Ne dabingu“ je zavádějící, nezapomínejte však na podtitul „Učme se jinak“. Kodex ČT hovoří o jazykovém vzdělávání vcelku jasně: „Ve skladbě vzdělávacích pořadů České televize je značná pozornost věnována pořadům přispívajících ke znalosti cizích jazyků.“ Pokud se nám podaří v dohledné době na DVB-T duál protlačit, chtěli bychom se zasadit o to, aby ČT spustila informační kampaň. Měla by divákům vysvětlovat, jak přepnout mezi zvukovými stopami, jak si nastavit titulky a jaké výhody skýtá sledování původního znění.

Markéta Bartoníčková: Já bych nechávala v původním znění hlavně seriály, na které už si fanoušci zvykli a jejichž dabing působí spíš rozčarování. Co jsem měla možnost porovnat originální znění a dabing, tak s dabingem zanikne dobrá polovina slovních hříček, což je škoda.

Markéta Bajgerová: Myslím, že se nyní přibližujeme k řešení konkrétních případů a mohli bychom každou chvíli skončit v opakujícím se začarovaném kruhu. Všichni se shodneme, že omezení dabingu nějaký význam a především důvod má. I když mám pochybnosti o tom, jak moc se to ve finále uchytí a zdali vyjde ČT této iniciativě skutečně vstříc, oceňuji snahu zlepšit české vzdělávání a vyvolat veřejnou debatu. Upřímně ale nechápu, proč jste si jako začínající občanské sdružení vybrali právě omezení dabingu jako první projekt. Z mého pohledu jste vsadili na nejistou kartu – což na druhou stranu netvrdím, že musí být nutně špatně.

Filip Jelínek: ČSU opravdu není jen iniciativou pro duální vysílání. Naším hlavním cílem je tvořit fórum zástupců středních škol - diskutovat o vzdělávání s představiteli ministerstva, parlamentních výborů a neziskového sektoru, formulovat své postoje a následně je také prosazovat. Významnou roli přikládáme opomíjenému neformálnímu vzdělávání a fungování žákovských samospráv. Zevrubně se budeme zabývat podobou maturitní zkoušky, vzdělávacím obsahem, ale i řešením kontroverzích otázek, jako je slučování gymnázií, politické tlaky na ředitele škol a podobně.

Markéta Bajgerová: Tak vám budu držet v dalších projektech pěsti, neboť snaha zavést duální vysílání a pozvednout tak úroveň znalosti angličtiny je pro zlepšení českého vzdělávání možná skvělým začátkem, i když pochybuji, že nás spasí.