Bratři Matouš a Jan Kučerovi před rokem a půl založili firmu Envelon, která se specializuje na vývoj informačních systémů. Mají za sebou několik úspěšných zakázek, například portál pro správu kulturních akcí nebo prodej lázeňských pobytů, a nyní pracují na svém vlastním projektu. S Janem Kučerou jsme si povídali nejen o jejich podnikání, ale i podpoře start-upů v Česku a o tom, co si myslí o podnikatelských začátcích.

Oba bratři studovali informatiku, Matouš v Praze, Jan na Technické univerzitě v Mnichově, kde momentálně dokončuje magisterské studium. „Kdysi za námi přišel člověk, který chtěl udělat portál pro správu kulturních akcí ve Františkových Lázních. Tak jsme na tom už při studiu začali pracovat,“ vypráví Jan o začátcích svého podnikání.

Specializují se na vývoj informačních systémů, což jsou různé webové aplikace, vytvořili například i aplikaci na prodej lázeňských pobytů pro cestovní kanceláře. Zjednodušeně lze říci, že za nimi přijde zákazník s určitým požadavkem, a oni ho softwarově nebo částečně i hardwarově vyřeší.

Do budoucna se Matouš s Janem chtějí orientovat na vlastní produkty a vymanit se ze zakázkového způsobu fungování. Momentálně pracují na částečně vlastním projektu, ve kterém se budou prodávat lázeňské pobyty přímo koncovým zákazníkům.

„Měl by to být v podstatě e-shop, kde si zákazník bude moci podle svých požadavků sestavit určitý pobyt v lázních,“ vysvětluje Jan. Podle jeho slov je to v podstatě jednoduchá věc, jen naprogramovat a spustit, ale časem by rádi udělali produkt, který pro ně bude výzvou a bude zahrnovat jak hardware, tak software. „Konkrétní představu zatím ale nemáme,“ dodává Jan.

Dosud se Envelonu daří tak, že zákazníci sami chodí za nimi. „Je dost překvapivé, že nás vůbec najdou. Dává nám to zpětnou vazbu, že jsme vidět a nemusíme je aktivně hledat. Samozřejmě kdybychom chtěli více růst, neobešlo by se to bez aktivního vyhledávání zákazníků,“ říká Jan. Podle svých slov se firmě při studiu nemůže věnovat naplno, jako to nyní dělá Matouš, ale až dostuduje, tak by firma mohla dále růst.

Začínajícím podnikatelům v Česku pomáhají inkubátory

S bratrem oba věděli, že chtějí podnikat. „Každý jsme studoval jinde, viděli jsme se vždy jen po určité době, ale sblížili jsme se natolik, že jsme věděli, že spolu můžeme založit firmu,“ vysvětluje Jan, jak Envelon vznikl. Firma byla registrovaná před rokem a půl, ale už od roku 2010 fungovali na živnostenský list. Nyní díky Janově studiu v Německu operují i na německém trhu, ale na zakázkách dělají společně a oba ví o všem, co se ve firmě děje.

Kromě Matouše a Jana pro Envelon pracují ještě další dva až tři lidé, všichni programátoři. „Účetnictví si necháváme dělat externě a spoustu dalších věcí, na které bychom případně potřebovali nějaké lidi, nám zajistí inkubátor Inovacentrum při ČVUT v Praze. Poskytuje nám zázemí, abychom se my mohli soustředit pouze na svůj byznys,“ popisuje Jan fungování firmy.

Roli, kterou u nás mají inkubátory, převzaly v Německu přímo vysoké školy. „Naše univerzita podporuje začínající podnikatele, je tam velká nabídka seminářů a podpora lidí, kteří chtějí rozjet vlastní firmu,“ říká Jan. Nemůže prý moc srovnávat přímo studium v Česku a Německu, protože sám v Česku nestudoval, ale na základě zkušeností jeho přátel je prý kvalita vzdělání na zhruba stejné úrovni, školy vychovávají dobré vědecké pracovníky a absolventi mají srovnatelné zkušenosti.

„Konkrétně v Mnichově je kladen větší důraz na praxi, i když lidé, co studovali i jinde, naopak říkají, že u nás je studium hodně vědecky a teoreticky založené. Na druhou stranu jsme měli během bakalářského studia několik praxí na reálných projektech, například jsme pracovali na letišti v Mnichově na předpovídání doby přistávání letadel. Propojení s praxí je v Německu na vyšší úrovni,“ popisuje Jan své studijní zkušenosti.

Pokud se vám nepovede rozjet firmu napoprvé, zkuste to napodruhé

Jako většina dalších startupistů i Jan povzbuzuje každého, kdo má chuť rozjet vlastní byznys, aby to zkusil. Firmu si podle něj může založit každý, ale je třeba mít nějaký produk, dokázat ho prodat a získat zákazníky. Úskalí je, že programátoři nebo obecně lidé s technickým vzděláním mohou mít problém, že se jim nedostane základů marketingu nebo ekonomických předmětů, aby věděli, jak svůj produkt prodat.

S tím by ale měly pomáhat právě inkubátory. Je to dobrý vstupní bod pro začátek podnikání. Člověk dostane nabídku seminářů, které nemá ve škole, ať už ty ekonomické nebo třeba základy práva.

Podle Jana je u nás podpora začínajících podnikatelů na dobré cestě. „Na druhou stranu si myslím, že zde chybí politická podpora, ať už vzdělávací nebo finanční. Částečně tuto roli naštěstí přebírají velké firmy, které mají programy na podporu začínajících podniků,“ sděluje Jan svůj názor na podporu start-upů v Česku.

„Četl jsem knihu dvou amerických autorů nazvanou Start-up Nation o izraelských začínajících podnikatelích a startupech, ve které analyzovali důvody, proč má Izrael nejvíc nově založených firem. Jedním z důvodů bylo, že se tam lidé nedívají špatně na podnikatele, který zkrachoval, ale naopak ho podporují, aby to zkusil znovu. S každým dalším podnikem má více zkušeností a ví, kde dělal chyby,“ povzbuzuje Jan všechny startupisty, aby to nevzdávali po prvním neúspěchu.

To, že je nejvíc start-upů technických nebo informatických, je dáno tím, jaká je naše společnost. Podle Jana jsme jednostranně orientovaní na veškerou automatizaci, což je velký potenciál pro firmy dělat softwarové produkty, které budou pracovat za nás. Nabídka jen reaguje na poptávku.

„Na druhou stranu ani humanitně založeným lidem nikdo nebrání rozjet vlastní byznys. Ze zkušenosti svých blízkých vím, že absolventi některých netechnických oborů obtížně hledají uplatnění. Proto je pro ně velký potenciál právě v podnikání. Pro takové lidi vidím jako výzvu zkusit založit firmu,“ dává Jan na závěr naději i humanitně zaměřeným studentům.

Bottom line: Myslíte si, že absolventi technických oborů to mají se založením start-upu snazší? Jaké konkrétní možnosti se pak nabízejí absolventům humanitních oborů?