Celé sele? Karnisté jsou v šoku

Síť velkoobchodů vyvolala v Polsku poprask tím, že dala do prodeje půlená i celá selátka o hmotnosti tří až deseti kilogramů. U množství zákazníků vyvolal pohled na tato živě působící zvířata hrůzu a znechuceně od těchto pultů odvraceli zrak.

„Byla jsem Vaší dlouholetou klientkou, ale do sítě Makro už nevstoupím, i kdybych měla zemřít hlady a moji blízcí též,” vzkázala jedna zákaznice obchodnímu řetězci v reakci na prodej selátek. Další rozhořčená zákaznice uvedla: „Co se asi tak děje v hlavách dětí, které vidí taková prasátka v obchodech? Jsem pobouřená a znechucená.” Jakási Urszula pak jen dodala, že nevěří, že by něco podobného mohl sníst Evropan ve 21. století.

Tito zákazníci mají podle svých vlastních představ dobrý a etický vztah ke zvířatům, stejně jako kultura, ve které žijí. Neuvědomují si, že tuto představu mají pouze díky tomu, že je před nimi skutečná realita našeho zacházení se zvířaty pečlivě skryta a že tuto realitu napomáhá zakrývat všeobecně sdílená ideologie karnismu (což lze definovat jako opak vegetariánství).

Termín karnismus zpopularizovala americká psycholožka a socioložka Melanie Joy ve své knize Proč milujeme psy, jíme prasata a oblékáme se do krav: úvod do karnismu. Jedná se o všeobecně akceptovanou ideologii, že je v pořádku konzumovat zvířata, která jsou definovaná jako jedlá, a je podepřena řadou iracionálních přesvědčení, jako je např. to, že tzv. hospodářská zvířata mají horší mentální a emocionální schopnosti než zvířata jiná.

Nejvíce do očí bije paradox našeho láskyplného vztahu k domácím miláčkům a absolutní lhostejnosti vůči zvířatům klasifikovaným jako hospodářská, ačkoliv se od sebe svými kognitivními vlastnostmi ani emocionálními schopnostmi nijak neliší.

Tento paradox je ve společnosti udržován jednak tím, že je realita ve velkochovech a na jatkách před cílovými konzumenty pečlivě skrývána, jednak řadou polopravd a domněnek, které mezi lidmi kolují.

Samozřejmě neexistuje žádný výrobce živočišných potravin, který by na svých obalech nebo v reklamách ukázal skutečnou realitu života tzv. hospodářských zvířat. Právě naopak nám tito výrobci ukazují obrazy šťastných zvířat na louce nebo veselé disneyfikované postavičky (viz třeba nedávná Babišova reklama na Vodňanské kuře). Jak popisuje německý sociolog Norbert Elias, během vývoje naší civilizace dochází k cílenému zakrývání samotného zabíjení zvířat, ale i vystavování jejich celých těl, která evokují zvíře živé.

Asi nejsilnějším přesvědčením, které je nám vštěpováno již od útlého dětství, je lidská potřeba maso konzumovat, což pak pochopitelně legitimizuje zabíjení vybraných (tzv. jedlých) druhů zvířat. Ačkoliv moderní medicínské studie jasně deklarují (a nejen stovky milionů Indů jsou toho důkazem), že dobře sestavená strava bez masa je pro člověka nejenom bezpečná, ale i zdravotně výhodná v prevenci a léčbě mnoha civilizačních chorob, tato informace se ve společnosti, zvláště v té naší, šíří velmi pomalu.

Dalším mýtem je přesvědčení, že jsou tzv. hospodářská zvířata hloupější a méně citlivá než divoké či domácí druhy. Psychologické výzkumy, které ve svém článku shrnují Loughnan, Haslam a Bastian (2010), odhalují, že se tímto způsobem lidé vyrovnávají s konfliktem, kdy na jedné straně chtějí konzumovat maso a na druhé straně odmítají ubližovat zvířatům. V jedné studii například dvě skupinky účastníků posuzovaly morální hodnotu a inteligenci zvířat, přičemž jedna skupina konzumovala jejich maso. Ti, kteří během dotazování jedli maso, posuzovali zvířata jako výrazně hloupější, méně hodnotná a neschopná vnímání.

Naše civilizace je na relativně vysoké morální úrovni, co se týká odsouzení ubližování živým a cítícím tvorům. Bohužel si však ve většině případů není vědoma, že se něčeho takového zcela rutinně a systematicky dopouští. Věřím, že větší informovanost v této oblasti brzy přispěje k radikální změně našeho postoje ke zvířatům, která jsou zatím vytěsňována na okraj našeho zájmu.

Zdroje:

Elias, Norbert (2006). O procesu civilizace : sociogenetické a psychogenetické studie. I., Proměny chování světských horních vrstev na Západě. Praha: Argo.

Loughnan, Steve, N. H. B. B. (2010). “The role of meat consumption in the denial of moral status and mind to meat animals.” Appetite, Vol. 55 Issue 1, p. 156-159.

Joy, Melanie (2011). Why We Love Dogs, Eat Pigs, and Wear Cows: An Introduction to Carnism. Newbury Port, MA: Conari Press.

Další příklad karnismu: http://soucitne.cz/ziva-prasatka-v-supermarketu-sokuji-masozrave-zakazniky

Jak se u nás zachází se selaty: http://www.goveg.cz/content.php?action=show-site&id=188&language=1

Ještě přidám pár svých receptů, než někdo napíše, jestli máme jíst trávu: http://soucitne.cz/recepty

Ilustrační foto: http://www.sxc.hu/photo/1323223