PĚT CITÁTŮ: Volby přinesly nešťastné vítězství ČSSD a překvapeného Babiše

Historicky druhé předčasné volby skončily včera v Česku. Kromě toho, že do Poslanecké sněmovny přinesly nová politická uskupení typu Úsvit přímé demokracie nebo ANO 2011, poslaly také jasnou zprávu o náladě ve společnosti. A ta rozhodně není dobrá.

Není pochyb, že každé volby, ať už sněmovní nebo komunální, jsou podstatné a svým způsobem jedinečné. Když pak ale přijde na ty předčasné, jsou jednotlivé politické strany a zejména jejich lídři pod mediálním drobnohledem a neuvěřitelným tlakem, který se těžko vyrovná tomu, který je na ně vyvíjen při regulérní volební kampani.

Vyvrcholením celého předvolebního kolotoče je již tradičně sobota, kdy se ve dvě hodiny odpoledne uzavřou volební místnosti a jednotlivé volební komise zahájí sčítání hlasů. Právě v tento moment se pocity všech volebních lídrů po mnoha předvolebních pseudobojích spojí v jedno. Každý od voleb sice očekává něco jiného, ale strach a nedočkavost je znatelná ve všech táborech. Ať už na levici či pravici.

Jak už to při volbách tradičně bývá, často stačí deset procent sečtených hlasů a je možné si udělat hrubý obrázek o tom, jak asi bude vypadat složení sněmovny další čtyři roky. Jinak tomu nebylo ani tentokrát. Pořadí se téměř neměnilo a v podstatě odpovídalo tomu, které vzniklo po sečtení sta procent hlasů.

Ačkoliv letošní předčasné volby do Poslanecké sněmovny vyhrála ČSSD s 20,45 procenta, se svým výsledkem rozhodně není spokojená. „Náš mandát bohužel není tak silný, jak jsme očekávali, to bylo hlavní nepříjemné překvapení, které jsme se dnes dozvěděli,“ odpověděl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka Václavu Moravci na jeho dotaz, co jej na těchto volbách nejvíce překvapilo.

Jiný druh překvapení pak zažil podnikatel a majitel potravinářko-chemického koncernu Agrofert Andrej Babiš. Jím založené, teprve dva roky staré hnutí ANO 2011 totiž ve volbách získalo neuvěřitelných 18,65 procenta, a skončilo tak na druhém místě. To všechno i přes silnou antikampaň, která byla proti Babišovi vedena některými médii. „Nikdy jsme nedoufali v takové množství voličů. Vůči těm, kdo volili náš program, cítíme obrovskou zodpovědnost,“ prohlásil Andrej Babiš na tiskové konferenci po volbách.

Otázka je, jak věrohodně na voliče ANO 2011 zapůsobila absolutní neznalost českého legislativního systému, kterou její lídr oplývá. On sám se však vymluvil na to, že je politickým nováčkem a vše se brzy doučí.

Na třetím místě se s 14,91 procenta umístila KSČM. Oproti minulým volbám si tak polepšila zhruba o pět procent a ve sněmovně jí náleží třicet tři křesel. Ze stran bývalé vládní koalice si nejlépe vedla TOP 09 s 11,99 procenta. Ačkoliv v porovnání s volbami předešlými se zase o takový úspěch nejedná, strana Karla Schwarzenberga ztratila přes pět procent hlasů a tím pádem i patnáct mandátů.

„Když jsme před 3,5 lety formovali vládu, říkal jsem tehdy Kalouskovi: ‚Přijmeme tři ministerstva - zdravotnictví, sociálních věcí a financí, poněvadž jsme slibovali, že budeme šetřit‘,“ vysvětluje si neúspěch předseda TOP 09.

Za TOP 09 se s pouhými 7,72 procenta drží ODS, strana, která v minulosti získávala i přes třicet procent z celkového počtu hlasů. Aféry kolem trafik poslancům a premiéra Nečase se jí však staly osudnou. Nepomohly ani oficiální odchody pražských kmotrů ze strany. „Je to fatální prohra ODS a z chyb se musí strana zásadně poučit, aby vůbec dokázala v českém parlamentním systému obstát,“ komentoval situaci Martin Kuba.

V sobotu večer pak vedení strany oznámilo, že dá své funkce k dispozici a ponese tak následky za drtivou volební prohru. Posledními dvěma stranami, které se do Poslanecké sněmovny dostaly je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury s 6,88 procenta a hned pár setin pod nimi se drží KDU-ČSL s 6,78 procent hlasů.

Týdny do nové vlády

Volby přinesly i další zajímavá fakta a hned několik podnětů k zamyšlení. Po dlouhých sedmnácti letech se totiž ve sněmovně nachází sedm stran. Politologové jsou při komentování této situace značně rozpolceni.

Na jednu stranu zdůrazňují, že je velmi prospěšné, když se lidé zajímají i o malé politické subjekty, na druhou potvrzují domněnku, že v tak roztříštěném procentním složení bude velmi náročné dát dohromady vládu, která bude programově sladěná a zároveň důvěryhodná. Zdaleka nejsmutnějším číslem, které volby přinesly, je však samotná účast. S 59,48 procenta se jedná o druhou nejnižší v dějinách samostatné České republiky.

Jak bude nakonec vypadat vláda se ještě nějaký ten týden pravděpodobně nedozvíme. Podle nedělních prohlášení Bohuslava Sobotky se však dá dost dobře usoudit, že se ČSSD bude snažit o spojení s ANO 2011 a KDU-ČSL. Tato koalice by sice ústavní většinu neměla, ale se sto jedenácti hlasy by se jednalo o největší možnou koalici, pokud bereme v potaz, že by ji měly sestavit strany s alespoň trochu podobným programovým vymezením.

O samotném předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi a tom, jaké mu budou svěřeny pravomoci v rámci sestavování vlády, se Zeman vyjádřil v Otázkách Václava Moravce takto: „Pověřen vyjednáváním o vládě ano, jmenován premiérem ne. A to z důvodu, že se nejdříve musí sejít sněmovna, ustavit orgány a teprve poté mohu premiéra jmenovat. Pak od sestavení vlády má premiér třicet dnů na to, aby sněmovně předložil návrh na hlasování o důvěře. Pokud sněmovna není akceschopná, nemůže třicet dní reálně uplynout.“

Je tedy otázka, kdo nám bude vládnout. Jedním si však prozatím můžeme být jistí. Jiřího Rusnoka budeme premiérem nazývat ještě nějakou dobu.

Bottom line: Byli jste u voleb? Co říkáte na výsledky? Jak je možné, že se jako třetí umístila KSČM?