Osobní účast na slavnostních ceremoniálech spojených s oslavou státních svátků nebývá v Česku pravidlem. To platí i pro značnou část jinak občansky aktivních vysokoškolských studentů, kteří často raději tráví prodloužený víkend doháněním školním restů či návštěvou rodiny. Letošní kladení věnců před sochu T. G. Masaryka na Komenského náměstí v Brně však vylákalo do podzimního rána i nezanedbatelné množství studentů, zejména z místní Masarykovy univerzity. Důvod? Podpora rektora Mikuláše Beka ve sporu s prezidentem.

 

Připomeňme si souvislosti. Prezidentským úřadem zjevně posílené ego Miloše Zemana dostalo během září těžký zásah poté, co rektor Masarykovy univerzity (MU) v Brně Mikuláš Bek nepovolil uspořádání prezidentské přednášky před studenty místní ekonomicko-správní fakulty. Bek své rozhodnutí zdůvodnil vyjádřením, že prezident jakožto čestný předseda strany SPOZ by svým vystoupením na univerzitě v době volební kampaně porušil princip politické neutrality, kterým se MU řídí.

Reakce Miloše Zemana na sebe sice nechala chvíli čekat, o to překvapivější a kontroverznější však byla – prezident v rozporu se zvyklostmi nepozval Beka na oficiální oslavu vzniku ČSR, která se každoročně 28. října koná ve Vladislavském sále Pražského hradu.

I přes téměř jednotnou reakci rektorů ostatních veřejných vysokých škol v Česku, kteří se v souvislosti s tímto postojem také rozhodli oslav neúčastnit, prezident své nepozvání nepřehodnotil a rektor Bek se tak nechal slyšet, že oslaví státní svátek položením věnce před sochu TGM v Brně.

Přišli studenti i bývalí rektoři

Přítomnosti Beka na oficiální akci v jihomoravské metropoli se následně rozhodli využít studenti rektorovy alma mater, kteří prostřednictvím místopředsedy akademického senátu MU Pavla Troubila svolali k události studentské shromáždění na podporu zářijového rektorova rozhodnutí.

Jak Troubil uvádí: „Od pátku jsme s kolegy z hnutí Studentské jaro uvažovali o pořádání happeningu k oslavě státního svátku a demonstraci studentské podpory rektorovi. Jeho veřejné vystoupení u sochy T. G. Masaryka nám nabídlo vhodnou příležitost, s níž souhlasil i on sám.

Troubil zároveň dodává, že ačkoliv byla akce původně organizována z popudu několika lidí, názor studentské komory akademického senátu MU je jednotný a v této věci stojí všichni senátoři za rektorem.

Za povšimnutí podle Troubila stojí i fakt, že ačkoliv studentská komora nekoordinovala tuto událost se zaměstnaneckou komorou akademického senátu, na oslavně se nezávisle objevil i předseda senátu Michal Bulant, či člen senátu a emeritní rektor Jiří Zlatuška, který tak doplnil společně s dalším bývalým rektorem Petrem Fialou trojici přítomných bývalých či současných nejvýznamnějších představitelů Masarykovy univerzity.

Univerzita nese Masarykovo jméno

Na samotném shromáždění nakonec studenti tvořili necelou polovinu ze zhruba 300 přítomných, přičemž mnozí další vyjádřili setkání podporu prostřednictvím nových médií, jelikož se kvůli narychlo zorganizovanému meetingu nestihli včas vrátit do Brna.

Jeden z organizátorů, senátor v akademickém senátu MU za fakultu sociálních studií (FSS) Karel Gargulák, k účasti studentů prohlásil: „Překvapilo nás, jak rychle se událost šíří. Postupně ji propagovaly různé informační kanály a organizace spojené s univerzitou. Účast studentů na samotné akci, pak naznačovala, že přišli skutečně podpořit postup a postoj svého rektora, důkazem čehož byl spontánní potlesk studentů ve chvíli, kdy Bek kladl k soše věnec.“

Gargulákova slova potvrzují i Jan Tvrdoň, vedoucí projektu Demagog.cz, o kterém nedávno TST informoval, a Václav Prak, prezident Masarykovy studentské unie (MUNIE), jež sdružuje studenty Masarykovy univerzity.

„Obvykle nejsem fyzicky přítomen při různých aktech na státní svátky. Dnes jsem se akce zúčastnil, neboť jsem cítil potřebu alespoň touto formou podpořit pana rektora Beka, který je z mého pohledu zcela neakceptovatelným způsobem opomíjen při oficiální oslavě na Pražském hradě, zvláště vezmeme-li v potaz, že Bek zastupuje univerzitu, která nese Masarykovo jméno,“ řekl Tvrdoň.

Dle vedoucího projektu Demagog navíc jeho rozhodnutí ovlivnilo i včerejší vystoupení prezidenta Zemana v Otázkách Václava Moravce, zejména pak vyjádření na adresu rektora MU, ve kterém označil Mikuláše Beka za lháře.

Tvrdoň zároveň dodal, že ačkoliv Demagog.cz v této věci oficiální postoj nezastává, na samotné akci bylo přítomno několik dalších lidí z projektu, který je tvořen především brněnskými studenty. Z tohoto důvodu je tak podle něj pravděpodobné, že podobný postoj bude blízký většině členů týmu.

Jsme apolitičtí, ale…

Podobné vyjádření zaznělo i z úst Václava Praka: „MUNIE je poměrně mladá organizace a je to teprve podruhé, co jsme vyjádřili nějaký názor související čistě s politikou. V prvním případě šlo o nejmenování profesora Putny a už tehdy jsme si říkali, jestli to máme dělat nebo ne. Myslím, že MUNIE bude ze své apolitičnosti vystupovat v případech, kdy bude panovat shoda v akademické obci. V momentech, jako je tento, nechceme zůstat pasivní.“

Prak rovněž zdůraznil, že stejně jako on, i ostatní členové vedení MUNIE a další dobrovolníci v organizaci zastávají podobný názor, jako „drtivá většina akademické obce“.

Všichni oslovení se závěrem shodli, že význam setkání leží hlavně v symbolické rovině, kdy bylo prezidentovi dáno najevo, že s podobnou taktikou, jakou „stmelující prezident a hlava státu dolních deseti milionů“ aplikuje například při jednání s ČSSD, v Brně neuspěje.

„Podobné akce mají navíc zásadní význam pro občanskou společnost obecně. V demokratickém státě je naprosto přirozené dávat své názory veřejně najevo, jistě však formou přizpůsobenou kontextu dané události. Proto byl v tomto případě náš postoj vyjádřen pouhou tichou participací a symbolickým potleskem,“ shrnul dnešní dopoledne v Brně Karel Gargulák.


 

 

Bottom line: Jste studenty vysoké školy? Podpořili byste svého rektora, kdyby se událost odehrála na vaší škole? Nebo jste přímo z MU? Podělte se s námi o váš názor.